V červnu vrcholí rozvoj včelstev. O tom, jak silná včelstva zazimujeme a tedy jak silná budou na jaře po vyzimování, nerozhoduje ani podletní ani jarní podněcování, ale právě intenzita plodování v květnu a červnu.
Největším rizikem pro včelstva v tomto období je tedy jakékoli omezení, nebo dokonce zastavení plodování. Může se tak stát v důsledku snůškové mezery po odkvětu řepky, nebo vzniku rojové nálady. To druhé pak většinou bývá důsledkem toho prvního. Zároveň je to nejpříhodnější doba pro chov matek.
Jak tento poněkud hektický měsíc zvládá Miroslav Zelený ve svých nízkonástavkových úlech?
"V první dekádě června kontroluji kladení matek v oddělcích. V tuto dobu si zakládám nové série matečníků. Matky v oddělcích už většinou zakladly všechny volné buňky. Počkám, až včely začnou plod víčkovat, abych zjistil, zda matky nekladou mezerovitě."
Přítel Zelený část takto vychovaných matek prodává ostatním včelařům. Proto si připraví také klícky a adresy včelařů kteří si matky objednali a postupně je rozesílá. Do takto osiřelých oddělků znovu osadí zralé matečníky a cyklus chovu se opakuje. V oddělcích se líhnou včely od předešlé matky a ty doplní potřebné množství včel.
Při vhodném počasí takto odchová až tři matky v jednom oddělku: "Jestliže z každého včelstva odeberu čtyři rámky plodu a vytvořím z nich dva oddělky, je jedno včelstvo schopno v těchto oddělcích odchovat až šest kvalitních matek."
Za velmi důležité přitom považuje to, že se matky chovají v dostatečně početném společenství včel, které např. na rozdíl od oplodňáčků zaručují matce optimální a přirozené biologické podmínky: "Přítomnost dostatečného počtu dělnic je důležité pro udržení potřebné teploty a také při líhnutí matek. Matka, která je při líhnutí krmena, nepřijde na svět vysílena vykousáváním víčka. Vše se odehrává v naprosté harmonii přírody." Naproti tomu líhnutí matek v líhních a jejich následné přidání do maličkých oplodňáčků považuje za zcela nepřirozené, neboť působí stres matek a jejich brzké onemocnění nosemou.
Oddělky pro chov matek vytváří M. Zelený také zcela jednoduchým odebráním plodového nástavku a jeho usazením na mezidno. V případě spojování pak celý nástavek s oddělkem a jeho mladou matkou posadí na kmenové včelstvo.
Než nastane lesní snůška, doporučuje vytočit květové medy, zejména řepku olejku. Jak už víme z minulých let, tento med rád krystalizuje v plástech.
Květoslav Čermák podle síly a snůšky přidává včelstvům další nízké - medníkové - nástavky. Pokud přidává druhý a další nízký nástavek, umístí ho obvykle hned nad nástavek vysoký - plodištní, zvláště je-li v horních nástavcích už hodně medu. Další med prý včelstvo ukládá raději pod zaplněné medné plásty, než nad ně. "V případě, že jsou nízké nástavky zanesené medem jen do asi 50 %, lze nový nástavek přidat i nahoru," doplňuje.
A jak probíhá medobraní? "Zaplněné nástavky s medem odebereme nejsnáze shora. U řepkového medu s odběrem neotálíme, protože v plástech začíná brzy krystalizovat. U jiných druhů medu nemusíme pospíchat - plné nástavky odebereme v době, kdy nám to vyhovuje. Za odebrané nástavky můžeme přidat prázdné, pokračuje-li nebo očekáváme-li další snůšku."
V úvodu jsme se zmínili o problému rojení. Zajímalo nás, jak mu přítel Čermák předchází právě v systému Dadant: "Nejlepší prevence bez ohledu na úlový systém je včasné rozšíření prostoru. Silná včelstva a ta, u nichž pozorujeme pokles pracovní aktivity, raději prohlédneme. Protože plod je převážně ve vysokém nástavku, lze udělat kontrolu a likvidaci matečníků rozebráním tohoto "plodiště". Přípravu na rojení můžeme potlačit zlikvidováním matečníků, jež je někdy nutno opakovat 2 - 3 krát. Je-li ovšem krátce před rojením, zvlášť není-li snůška, raději provedeme radikální zásah - nejlépe je utvořit ze včelstva oddělek. Po slunovratu snaha včelstev o rojení rychle klesá."
Kdo chová matky, uvědomí si v tuto dobu další nedostatek systému Dadant. Nelze zde totiž snadno provádět chov matek metodou "při matce", protože nemůžeme převěsit z vysokého nástavku vhodné plodové plásty nahoru - do nízkých nástavků k sérii. Ani tvorba oddělků není tak snadná jako třeba u čistě nízkonástavkového úlu, tedy odebráním celého plodového nástavku. Oddělky se zde tvoří klasickým postupem, např. tak jak popisuje pan Zelený v minulém kalendáriu. Většina včelařů však tvoří jen několik oddělků pro doplnění stavu. Dadant systém je úl především pro produkční včelstva.
"Pokud jsme v květnu měli pocit, že nás včely zaměstnávaly snad každý den, červen nás v této zkušenosti ještě utvrdí," říká Ing. Texl. "Tento měsíc včelaři jasně ukáže, kolik včelstev je schopen zvládnout. Právě nyní je užitečné si uvědomit přednosti a nedostatky užívaného úlového systému a po sezóně si pak tyto poznatky vyhodnotit."
Podívejme se tedy, jak se v této zátěžové zkoušce osvědčí vysokonástavkové úly: "V příznivých letech se v měsíci červnu dostaví snůška z malin, jinde z akátu, na severu a západě republiky snad i les zameduje. V takovém případě si můžeme dovolit ve správný okamžik přidat opět čtvrtý vysoký nástavek nad plodiště. I tvorba oddělků je možná. Pro vytvoření jednoho oddělku však už musíme použít víc plástů se zavíčkovaným plodem, než tomu bylo v době květu řepky."
Teplé noci a dlouhé dny dovolí včelám využít štědrou nabídku okolní přírody. F. Texl říká, že "úl se doslova stává nádobou na včely a med, která nesmí (přetéct(. Pokud se tak stane a počasí nám navíc překazí tento hektický scénář, ve včelstvech zvítězí rozmnožovací pud. Včelař pak místo medobraní tráví svůj čas v korunách stromů... "
To, že v době letního slunovratu nastává v přírodě velký zlom, je nám už dobře známo. Přítel Texl říká, že včely na pozvolna se krátící dny reagují velmi citlivě. "Omezují stavbu díla, důsledněji chrání své obydlí, což pocítí i včelař na vlastní, nechráněné kůži. Na zastíněných stanovištích jsou včelstva při odebírání medových plástů podstatně klidnější."
A jak má na tento čas zareagovat vysokonástavkový včelař? "S medobraním včelstvo opět zredukujeme na tři vysoké nástavky, mezistěny již nevkládáme. I tak nám postupně každé včelstvo vystavělo kolem 10 mezistěn, z nichž většinu dokázala matka zaklást. Již v této době je užitečné uspořádat rámky v 1. a 2. nástavku tak, aby na nich včelstvo mohlo zdárně zimovat. Pozdější zákroky do plodiště tvořeného 1. a 2. nástavkem slibují nepříjemné zážitky pro včely i včelaře.
Koncem června v řadě lokalit meduje pravidelně lípa malolistá. Dokáže mile překvapit svojí pozvolnou, ale bohatou snůškou. Řeknou-li si včelstva o čtvrtý vysoký nástavek, včelař jim rád vyhoví."