Letos, jako každý rok, jsem v lednu sebral měl z podložek, nechal ji vysušit, dal do kelímku a přes základní organizaci odeslal k vyšetření na přítomnost roztoče Varroa Destructor, chcete-li, na varroázu. V minulých letech jsem měl určité pochybnosti o správném určení počtu roztočů ve vzorku, ale většinou jsme o tom jen diskutovali s okolními včelaři. Není pro mě totiž nijak složité při odebírání měli zjistit, kolik roztočů má které včelstvo, a udělat si tak sám představu, jak asi vzorek dopadne. Tento rok jsem znovu kontroloval vzorek a zapamatoval si, kolik roztočů se podle mě ve vzorku objevilo.
Když přišel výsledek vyšetření, se zájmem jsem si rychle našel svoje jméno v seznamu – a nestačil jsem se divit! V mém vzorku nebyl podle laboratoře žádný roztoč! Vzorek byl negativní. Přitom ze stanoviště jsem čekal alespoň 8 roztočů, které jsem sám ve vzorku objevil. Na stanovišti mám 8 včelstev, takže bych tak jako tak „prošel“, protože do počtu 3 roztočů na včelstvo není třeba žádných dalších léčení. Opět se tak potvrdilo, o čem každý rok s dalšími včelaři mluvíme – tedy to, že tato metoda určování roztočů ve vzorku je naprosto nepřesná. Nechci samozřejmě nikoho obviňovat nebo vrhat špatné světlo na laboratoře, které vyšetření provádí. V těchto laboratořích pracují lidé jako my a svoji práci dělají svědomitě. Nejspíš to ale bude metoda vyšetření, co způsobuje nepřesnosti. Chápu, že vyšetření ovlivňují nejrůznější faktory, například možné navlhnutí měli při transportu do laboratoře a její následné slepení a tím možné „zabalení“ roztoče. Vyšetření totiž spočívá v tom, že se vzorek nasype do oleje, promíchá a roztoči by měli vyplavat na hladinu. „Zabalené“ roztoče ale takto odhalit nelze. Proč ale žádného z roztočů, které jsem v mém vzorku viděl, vyšetření neodhalilo, to opravdu netuším.
Jak by vyšetření vypadalo, pokud by bylo roztočů ve vzorku například 150, to neumím odhadnout. Pravděpodobně by byl vzorek pozitivní, ale jestli by do něj byli započítaní všichni roztoči, nechci spekulovat. Na druhou stranu ani nechci domýšlet, jak by pak vypadala včelstva, od kterých by vzorek byl.
Nabízí se tedy otázka z titulku - je nutné vyšetření měli? Na tuto otázku ale neexistuje jasná odpověď. Na jedné straně bychom mohli říct, že ne. Každý zodpovědný včelař si přece dokáže na podložce spočítat nebo alespoň odhadnout, jak moc je jeho včelstvo napadené. Dokonce s tím může pomoci i aplikace pro chytré telefony (Varroa Detektor). Většinou ale stačí pouhý pohled na podložky a včelař ví, co ve včelstvu má. To ale předpokládá kontrolu podložek. A přiznejme si, že je mezi včelaři i dost takových, kteří kontroly podložek neřeší. Právě proto tady pak musí být nějaký kontrolní mechanismus, který na problémy upozorní .
Pokud ale budou včelaři zodpovědně kontrolovat svoje podložky a včas provádět opatření na potlačení množství roztočů, nevidím důvod, proč by mělo vyšetření probíhat.
Vhodnější by bylo realizovat plošné vyšetření na moc včelího plodu, který je, zejména v počátcích, pro běžného včelaře velmi obtížně zjistitelný. Vyšetření se sice provádí, ale pouze z grantů jednotlivých krajů a týká se pouze některých okresů.
Takže včelaři – nespoléhejte na vyšetření vašeho vzorku měli, ale pravidelně kontrolujte spad roztočů na podložkách. A třeba se najde někdo ze zodpovědných, kdo pochopí, že investice do zimního vyšetření měli by se dala lépe využít na něco jiného .
