Je tu leden, měsíc, kdy paní zima dává o sobě hodně vědět, a tak se podívejme, jak se v tomto chladném měsíci máme chovat, co je třeba udělat a na co si dát pozor.
Zimní klid
Leden je pro naše včelstva měsícem nejhlubšího klidu. Neplodují vůbec, nebo jen nepatrně a to znamená, že i spotřeba zásob je v tuto dobu nejnižší. Včely jako jednotlivci, ani jako společenství nemají žádnou stálou tělesnou teplotu a proto si včelstvo bez plodu vystačí s teplotami podstatně nižšími, než obvykle.
Na co bychom neměli v lednu zapomenout, shrnul do přehledného ?destaera? Vladislav Synek Kalendáriu, jež vyšlo ve Včelařství v roce 1994. My si o těch nejdůležitějších povězme podrobně.
Odebrat vzorky měli
Pokud jsme po posledním ošetření včelstev proti varroáze zapomněli očistit podložky v podmetu, učiníme to nyní, v prvních lednových dnech. Koncem měsíce je opět vyjmeme, sesypeme dohromady měl ze všech včelstev na stejném stanovišti a přesejeme přes mateří mřížku, nebo starou drátěnou kuklu. Opatrně ji vysušíme při pokojové teplotě a zabalíme do prodyšného obalu. Zvolíme přitom takový obal, aby se měl při transportu neslisovala. Některé laboratoře, které měl vyšetřují, uvítají její vložení do vymytého a vysušeného kelímku od jogurtu, uzavřeného nahoře prodyšným papírem a gumičkou. Všechny vzorky měli náležitě označíme a včas odevzdáme své ZO. Ta by měla dodržet termíny jejich odeslání, aby výsledky vyšetření obdržely ZO co nejdříve a byl dostatek času na případně nařízené jarní ošetření.
Podložka - sonda do včelstva
Podložka na dně úlu je cenným zdrojem informací o včelstvu. Proto než z ní měl sesypeme, pečlivě ji prohlédneme. Počet řádků měli znamená počet obsednutých uliček. Jsou-li řádky dlouhé přes celou podložku a přitom na začátku zimy zasahovaly jen do části její délky, mohou být zásoby již zcela spotřebované. Tady jsou ve výhodě včelstva usazená na delších rámcích, jako např. v úlu Optimal (42 cm) nebo Langstroth (44,8 cm). Pokud je na podložce vysrážená voda, včelstvo pravděpodobně již ploduje. V takovém případě je nebezpečí ještě větší. Zimní chomáč se totiž snadno přesouvá za zásobami na tomtéž plástu. Ovšem přesun na plást sousední, tedy do jiné uličky, je na velkém a celistvém plástu za nízkých teplot nemožný.
Zakladatel seriálu Kalendárium, Ing. Janoušek, upozorňuje v jeho prvním ročníku (Včelařství 1988), že jsou-li na podložce cukerné krystaly, může to signalizovat hůře zpracované zimní zásoby. Při jejich nadměrném výskytu, může včelstvo trpět žízní.
Rozkousané včely signalizují přítomnost rejska, rozkousaným dílem se pak prozradí myš. Tyto vetřelce je třeba vyhnat. Krátkodobé otevření úlu za teploty kolem nuly, nemůže včelstvu ublížit více, než další vyrušování těmito hraboši (Dr. Škrobal 1997).
Velké množství mrtvolek může být důsledkem právě tohoto soustavného vyrušování. To mohou působit i ptáci, proto bychom je měli odlákat do vzdálenějšího krmítka se semínky trav a jiných bylin. Přidat můžeme i trochu živočišného, nebo rostlinného tuku.
Poslech včelstva
Vše, co může včelař vyčíst z podložky a z poslechu včelstva, velmi přehledně popisuje Ing. Konečný v Kalendáriu 1996. Podle Ing. Řeháčka (Kalendárium 1989) hučí výrazně více, než ostatní a vydávají kvílivé zvuky ta včelstva, která jsou bez matky nebo trpí nedostatkem vzduchu, či vody. Proto bychom měli rozšířit hlavní česno a otevřít pomocná česínka - očka. Při nedostatku vody odstraníme uteplivky a na chladnějších místech se začne srážet vydýchaná vodní pára a včelstvo ji začne odebírat. Pokud ani to nepomůže, je včelstvo nejspíš bez matky.
Přidávání matek osiřelcům
Ing. Řeháček v lednovém Kalendáriu roku 1993 popisuje přidávání matek. ?Při přechodném oteplení odebereme z bezmatečného včelstva všechny neobsednuté plásty až k chomáči a do uvolněného prostoru přeložíme celé záložní včelstvo s matkou.? Nástavkovým včelařům doporučuje jednoduše posadit nástavek s oddělkem na osiřelec. ?Osiřelá část včelstva se sama přesune k matce a vytvoří s přidaným záložním včelstvem souvislý chomáč?, dodává Ing. Řeháček.
Udržet včelstva co nejdéle bez plodu
V nabídce prostředků pro boj s varroázou, patří mezi velmi významné právě toto zimní období bez plodu. Pokud ve včelstvu po všech podzimních ošetřeních zůstalo několik samiček Varroa d. a včelstva by začala brzy plodovat, mohli by se tito zbylí roztoči začít na novém plodu ihned rozmnožovat a v letních měsících by už mohli svou početností včelstvo vážně ohrožovat. Opačná situace nastává tam, kde se začátek plodování podaří co nejvíce oddálit. S každým takovým dnem bez plodu roztoči stárnou a blíží se den, kdy se stanou neplodnými. Tím se zmenšuje jejich šance zanechat ve včelstvu potomstvo.
Je tu ještě jedno riziko: roztoči, kteří přežili všechna ošetření, by mohli být nositeli rezistence - odolnosti vůči použitým léčivům. Tím více by nám mělo záležet na tom, aby matky začaly klást co nejpozději a tito nejnebezpečnější roztoči postupně vymřeli bez potomstva. Ing. Řeháček v roce 1989 připomíná ještě jedno nebezpečí předčasného plodování: zmenšení bílkovinotukového tělíska dělnic, snížení zásob pylu a rozvoj nosematózy.
Úly větrat - ne uteplovat!
Začátek plodování lze oddálit nejlépe tak, že včelstva ponecháme i v lednu neuteplená a úly dokonale větráme. Nejjednodušší situace je tam, kde je jednoduchá úlová stěna a zasíťované dno (Boháč, Kalendárium 1999). Po vyjmutí podložky už toto síto ničím nezakrýváme. Tam kde není, nahradíme česnovou vložku mateří mřížkou a otevřeme pomocná česínka.
Koncem ledna začínají včelstva intenzivněji plodovat. Nový plod spotřebuje mnoho pylových a glycidových zásob, k jejichž metabolické přeměně je třeba kyslík. Zároveň včelstvo vytvoří mnoho páry, která musí opustit úl. Dokonalé větrání se tak stane ještě důležitějším. Dbáme na to, aby česna nebyla ucpaná mrtvolkami, nebo zavátá sněhem.
Chvála ?oček?
V poslední době stále rozšířenější pomocná česna - očka prokáží včelstvu největší službu právě nyní. Pomohou totiž včelám nepromeškat krátkodobá zimní oteplení k vyprazdňovacím proletům.
Studium neodkládat - v létě nebude čas!
Na nutnost neustálého sebevzdělávání upozorňuje v roce 1990 Mojmír Pagač a přináší obsáhlý seznam české i zahraniční včelařské literatury a periodik a také seznam středisek, které se o tyto včelařské informace starají. Zdůrazňuje, že nestačí literaturu číst, ale také si vést pečlivé poznámky. O dva roky později jej doplňuje RNDr. Škrobal, když připomíná, abychom získané informace uváděli do praxe kriticky, s ohledem na místní klimatické a snůškové podmínky. Ve Včelařství 1991 doporučuje, dnes již zesnulý, přítel Pernica z Třebíče, abychom vyhodnotili užitkovost včelstev a naplánovali výměny nevhodných, zejména s agresivnějším potomstvem.matek, zejména s agresivnějším potomstvem.
