V červenci začíná doba dovolených, ne však pro včelaře. To potvrzuje i přítel Texl: "Máme sice už většinu medu vytočenou a řádně uskladněnou, ale po skončení snůšky z lip a někde ze slunečnice rádi ještě na pár dní medomet roztočíme."
Ing. Čermák však varuje před odebíráním veškerého medu. "Jisté je, že klesne-li množství zásob na 5 - 3 kg zásob, včelstvo začne šetřit, jen minimálně ploduje a to se projeví nepříznivě později, v zimně i v následujícím jaru. Racionální včelař to nesmí dopustit!
Odebírání medných plástů v červenci není včelám vůbec po vůli. Doba hojnosti v přírodě skončila a včela se už nechce dělit o med se včelařem. V takových okamžicích nejen Ing. Texl zapochybuje o genetické výbavě chovaných včelích matek a utrousí nejeden ostřejší slangový výraz. I to je podle něj další důvod, proč bychom včelařské stanoviště měli umísťovat stranou od lidských obydlí.
Ihned po posledním medobraní začneme doplňovat zásoby na zimu a včelstva přeléčíme kyselinou mravenčí. Pokud je přirozený spad roztočů z jednoho včelstva vyšší, než 10 denně, požádáme veterinární správu o možnost aplikovat Gabon.
Pojďme se nyní podívat, jak konec sezóny a začátek nového včelařského roku prožívá včelař Petr Texl s vysokonástavkovými úly:
"Nástup tropických veder nás nutí pracovat ve včelstvech pouze v ranních hodinách, abychom nezavdali příčinu k loupeži. Vytáčení medu v medárně, vyhovující veterinárním a hygienickým předpisům, je určitě příjemnější než na stanovišti - včely neobtěžují a zbytečně nehynou.
V úlech s vysokými nástavky můžeme vytočit 3. i 4. nástavek, aniž bychom riskovali nedostatek zbylých zásob ve včelstvech v příštích několika dnech. U vysoké rámkové míry 390 x 275 mm se kromě krycích plástů v plodišti nachází dostatek zásob i v buňkách nad plodovým tělesem. S posledním medobraním ještě neredukujeme úlový prostor, protože bychom se připravili o mnoho včel, které by potom chyběly při zpracování zimních zásob. Ponecháme tedy i třetí nástavek vystrojený soušemi po medobraní."
Ve včelstvech s podprůměrným výkonem F. Texl mění matky, což v tomto bezsnůškovém období není vůbec jednoduché. "Žádná z metod není stoprocentní a nelze ji popsat v několika řádcích. Osvědčily se mi způsoby přidávání matky přes příklopku, vložením celého oplodňáčku do horního nástavku nebo spojení oddělku se včelstvem, vždy po odstranění nevyhovující matky."
Než začneme doplňovat zimní zásoby, odstraníme mateří mřížku a souše z třetího nástavku. V rozích mezi 2. a 3. nástavkem přehneme krycí folii. Krmíme roztokem 3:2, který plníme do 2 - 3 čtyřlitrových sklenic s prosakovacími víčky, které vložíme do uvolněného 3. nástavku. Uzavřeme očko a zúžíme česno. Při krmení je kontakt se včelami minimální, výměna prázdných sklenic za plné probíhá snadno a rychle.
Miroslav Zelený
ve svých nízkonástavkových úlech zpravidla po 15. 7. ruší medníkový prostor. Včelstva, která obyčejně dorůstají do 5 - 6 nástavků, zimuje v prostoru o dva nástavky menším. "Slabší včelstva nemá význam zimovat. Oddělky, které odchovávají matky si ponechávám podle počasí. Buď je hezky a matky mají šanci na zdárné oplození, nebo při špatném počasí dva oddělky spolu spojuji a ponechávám jim jenom jednu matku. Jelikož mi zbývají po vytočení panenské souše, přidávám je pospojovaným oddělkům jako třetí nástavek."
Takto sestavená včelstva přítel Zelený ihned začne krmit. "Pětilitrová vědra s prosakovacími víčky obracím přímo na rámky do prázdného nástavku. Totéž udělám u vytočených kmenových včelstev. Při vytáčení včelstev také odstraním stavební rošty na podmetech včetně nastavěné trubčiny, které není ještě vylíhlá. Tím podruhé zamezím šíření roztoče varroa. Pokud bych tam tuto trubčinu ponechal déle, trubci by se vylíhli i s roztoči, kteří by napadli nově založenou generaci budoucích zimních včel."
Květoslav Čermák
u některých včelstev na jaře přeložil nízký nástavek na dno. Nyní je možné přemístit jej nad nástavek vysoký místo přidání nástavku se soušemi, pokud v něm již nejsou zásoby cukru. "Dá se to udělat, když úl není těžký a potřebujeme přidat nahoru nástavek volného díla, třeba zároveň při odběru medu z některé snůšky. Nic se ovšem nestane, když ho přesuneme až při přípravě úlu na zimování. Vyhneme se tak zbytečnému rozebírání úlu."
Jde-li o riziko hladovění včelstev po medobraní, v určité výhodě je právě systém kombinovaných nástavků Dadant systému. "Pokud včelař během sezóny vybírá med jen z nízkých nástavků, ve vysokých plástech mají včely dost místa na uložení "železné rezervy" zásob.
Je čas také na výměnu nevyhovujících matek za mladé matky. Nejdříve vyměníme matky ve včelstvech zaostávajích v síle, aby měly dost času včelstvům pomoci zesílit. Potom měníme matky ve včelstvech nevyhovujících v dalších vlastnostech. V Dadant systému se matka zdržuje téměř výhradně na vysokých plodových plástech, proto se obyčejně vyměňovaná matka dá snadno vyhledat, mnohem snáze než v úlech s plodem přes několik nástavků.
Velmi důležitou činností v tomto období v každém typu úlu je sledovat napadení včelstev varroázou. Kontrolujeme přirozený spad roztočů na zasíťovaných podložkách. Úl bez takové podložky není plně vybavený úl a musíme proto takové úly co nejdříve upravit a dovybavit. Naše úly (na pokusném včelíně v Zubří) mají místo podložky ve spodu dna zásuvku, když ve dnu je trvale zasíťované pletivo (funguje i jako větrání při kočování) a zásuvka se snadno vysune dozadu bez otevírání dna a tedy bez obtěžování včelami. Kontrola spadu roztočů je tedy snadná.
