Květen je měsícem, kdy kvetou mnohé kulturní i planě rostoucí rostliny a jejich květy včelám poskytují významné množství nektaru a pylu. Začíná bohatá a v mnoha oblastech jediná jistá snůška.
Na intenzitě plodování v tomto období závisí síla včelstva pro jarní snůšku příštího roku a včelstvo tedy musí mít veškeré podmínky pro výchovu co největšího počtu nových dělnic. Má-li včelstvo dobrou matku, dostatek prostoru, odpovídající zdravotní stav a dostatek potravy (zejm. pylové), roste početnost včelstva doslova každým dnem a rychle se blíží ke svému geneticky zakódovanému maximu. Za určitých okolností se může začít připravovat na rojení. Pro včelaře z toho tedy vyplývá úkol dalšího rozšiřování úlového prostoru, tvorba oddělků a s tím související chov matek.
S příp. rojením je spojena ztráta sběrací aktivity, i části již přineseného medu, což může celkový medný výnos podstatně snížit. Rojovou aktivitu proto musíme omezit a to na prvním místě preventivními opatřeními. Jedná se zejména o rozchov matek od včelstev s menším sklonem k rojení, zajištění dobré ventilace úlu, poskytnutí dostatku prostoru, umožnění stavby a dělení včelstev.
Dostatek prostoru
S rozšiřováním prostoru v tuto dobu se nesmíme opozdit ale zároveň je musíme provádět ještě s jistou mírou opatrnosti. Např. jeho příliš časné jednorázové zvětšení o 100% nasazením medníku (u dvouprostorových úlů) by pro včelstvo znamenalo šok a na dlouhou dobu by zastavilo jeho vývoj. Snadno se však může stát, že nejpříhodnější okamžik pro rozšíření promeškáme.
V těchto úlech je proto nutné provést tzv. vpouštění do medníku s převěšováním jednotlivých plodových plástů, aby se teplotní režim narušil co nejméně, což je však poměrně pracné a navíc je třeba mít značné zkušenosti. Zde jsou opět ve výhodě ti, kdo včelaří s nástavkovými úly, kde je možné prázdný nástavek podstavit pod nástavky obsednuté a teplotní režim včelstva zůstane nedotčen. Ještě lepší situace je v případě nízkých nástavků, kde se vždy jedná o rozšíření zcela zanedbatelné.
Na začátku snůšky včelstvu poskytneme dostatek již postavených souší, aby přínos sladiny do úlu nebyl blokován nedostatkem prázdných buněk.
Mateří mřížka
Ještě před rozšiřováním si promyslíme, kterou část úlového prostoru ponecháme včelstvům pro výchovu plodu a uložení pylových zásob a kterou pro uložení medných zásob. Pro plod stačí dva nástavky r.m. 39 x 24 cm, nebo alespoň jeden vysoký a jeden nízký. Zbylý prostor může být oddělen mřížkou. To není nutné u velkoprostorových úlů, v nichž dojde k přirozenému uspořádání plodu a medu a v horních patrech bude vždy pouze med. V obou případech ponecháme ve spodních patrech úlu otevřená pomocná česínka - očka. Ta významně usnadní a urychlí létavkám vstup do úlu i jeho opuštění. Naopak v horní polovině úlu je necháme uzavřené. Létavky by tam jinak nanosily mnoho pylu, který by v plodišti scházel a při medobraní překážel.
Čím je úl menší a čím méně rámků má, tím je mřížka nutnější a tím větší vliv má na medný výnos. Bez ní by totiž matka na většině plástů zakladla alespoň několik buněk a med by nebylo možné odebrat. Naopak z malého plodiště odděleného mřížkou je téměř veškerý med "vytlačen" do medníku. Pokud jej odtud včelař odebere, včelstvo se může octnout zcela bez zásob, což by znamenalo radikální omezení, nebo úplné zastavení plodování. Může dojít i k likvidaci přítomného nezavíčkovaného plodu.
Rozhodneme-li se mřížkou oddělit dostatečně velký prostor pro plod (v přepočtu nejméně 18 plástů 39 x 24 cm), použijeme výhradně drátěnou mřížku. Její dráty přitom mají byly rovnoběžné s loučkami rámků, aby nedocházelo k velkému prostavování. Umělohmotné mřížky dělnice těžko překonávají a mohou se přitom poranit. Hlavní výhoda mřížky spočívá v možnosti použít při medobraní výkluzy. Izolování matky na dvou vysokých nebo třech nízkých nástavcích oceníme také při tvorbě oddělků a smetenců.
Prevence rojení
Kontrolu rojové nálady provedeme velmi snadno odklopením plodištních nástavků. Většina matečníků je na spodním okraji plástů a po mírném zakouření jsou dobře viditelné. Pokud v nějakém včelstvu najdeme již zakladené misky, nebo živené matečníky, nemá význam bránit rojení jejich vylamováním. V takovém případě je nejlepší ze včelstva vytvořit přeleták a to tak, že nástavky s plodem odebereme a nahradíme je mezistěnami. Rovněž přidáme otevřený, nebo lépe již zralý matečník před líhnutím.
Nejúčinnějším a nejjistějším protirojovým opatřením je tvorba oddělků. Variant je opět několik:
- odsavač nad medníkovým prostorem. Není třeba další úl, a tedy ani místo pro něj, nehrozí nebezpečí zachlazení plodových plástů, nemusíme hledat matku. Stačí přidat 3 - 4 čerstvě přelarvované misky.
- oddělek vytvořený mimo úl a ponechaný na včelnici. Ztratí létavky, musíme mu podávat vodu a je zde určité nebezpečí zachlazení oddělených plodových plástů.
- oddělku odvezenému na nové stanoviště vzdálené alespoň 2 km zůstane většina létavek a jeho vývoj nevyžaduje tolik včelařovy péče. Riziko zalétnutí matek do jiného úlu je menší. Včelař si však musí předem opatřit u veterin. správy přísl. povolení k přesunu. V obou případech přidáme zralý matečník před líhnutím.
Při tvorbě oddělků zohledníme to, zda chceme pouze předejít rojové náladě, nebo zvýšit počet včelstev. V prvním případě počkáme s dělením až na závěr květu řepky a oddělíme větší část plodiště, nebo je kromě 1 - 2 plodových plástů celé nahradíme nástavky s mezistěnami a vytvoříme tak přeleták. Při zvyšování počtu včelstev začneme s dělením již v prvním týdnu květu řepky a k vytvoření nového včelstva použijeme mnohem méně plodových plástů, asi 2 - 3 vysoké, nebo 3 - 4 nízké.
Včas si zajistíme zralé matečníky, přelarvované nejlépe 10 - 11 dní předem. K přelarvování přitom použijeme jen nejmladší larvičky od nejkvalitnějších včelstev. Velmi správné je mít na včelnici, nebo v ZO inseminovanou matku z vyššího chovu a používat larvičky od ní.
Opětovným spojováním oddělků s mateřskými včelstvy přes mřížku můžeme uskutečňovat výměnu matek. Konečný výběr ze dvou možností přitom provedou samotné dělnice. Ty vyberou matku výkonnější, s větší produkcí mateřího feromonu.
Včelaříme-li na odlehlých místech, zvážíme zakoupení mobilního telefonu pro případ, že budeme potřebovat rychle přivolat pomoc, např. při úrazu, nebo rojení.
