"V měsíci dubnu se většina včelařů mění z teoretiků na praktiky. Končí období včelařských přednášek a včelař - vyzbrojen novými postřehy - pouští se do vlastního včelaření" říká František Texl. A jak tato přeměna z teoretika na praktika vypadá u něj?
"Na stanovištích, která vybírali moudří včelaři, není nouze o zdroje životně důležitého pylu. Podle aktivity včel na česně lze při troše zkušeností vyčíst vše podstatné, co v této době potřebujeme o rozvoji včelstva vědět. "Malovčelař" si neodpustí provést jarní prohlídku poctivě ve všech včelstvech. Velkovčelař tuto činnost omezí pouze na včelstva, která ve srovnání s ostatním zaostávají. Nápravu sjedná zpravidla spojením včelstev."
Nyní je ovšem čas také na jeden velmi jednoduchý zákrok, kterému však F. Texl přisuzuje o to větší význam: "Nástavkové včelaření nám umožňuje provést v tomto čase jednoduchý ale velice důležitý zdravotní zákrok: vyměnit odnímatelné dno úlu, na němž včelstvo zimovalo, za čisté. Zvláště u vysokého podmetu je toto opatření nutné." S vysokými nástavky se Františku Texlovi v této době snadno manipuluje, takže tuto výměnu stihne u jednoho včelstva doslova za několik vteřin.
Průběh jarního počasí, rozvoj vegetace a síla včelstva ovlivní okamžik, kdy je vhodné přistoupit k rozšíření prostoru úlu přidáním nástavku. Při zimování včelstev ve dvou vysokých nástavcích to bývá nejdříve koncem dubna, kdy je včelstvo "zralé" na rozšíření o třetí nástavek.
"Při tomto zákroku do třetího nástavku převěsím 3 - 5 rámků se zavíčkovaným plodem a doložím soušemi. Uvolněný prostor v původních dvou nástavcích doplním mezistěnami z obou stran plodového tělesa, krycí rámky zůstanou na původním místě." Tento třetí nástavek F. Texl oddělí mateří mřížkou. V které části bude matka a na jak dlouho tento prostor včelám vydrží? "Matka zůstává pod mřížkou na otevřeném plodu. Prostor úlu jsme tak zvětšili o jednu polovinu. Takovéto uspořádání zachovává kontinuitu plodového tělesa, přičemž matce ponecháme dva nástavky pro kladení. Rychle přibývajícím generacím mladých včel je umožněna stavba na mezistěnách. S třemi vysokými nástavky tak máme včelstvo připraveno do nástupu květu řepky."
Včelařům ve výše položených oblastech doporučuje přítel Texl provést uvedený zákrok později. Ovšem i tam se již brzy dostaví bouřlivý rozvoj kraňských včelstev. To by nás, podle něj, nemělo zaskočit, neboť "dostatečně prostorný úl je nejelegantnějším i nejspolehlivějším protirojovým opatřením."
Také Miroslav Zelený vidí měsíc duben ve znamení rozvoje a obměny generace zimních včel za letní. "Toto období znamená pro včelaře první rozšiřování včelstev. Nyní se mi zúročí práce vynaložená v zimním období na přípravu rámků, zatavování mezistěn a dezinfekci nástavků."
Jelikož se po první polovině dubna začíná líhnout větší množství včel, doporučuje Miroslav Zelený včelstva urychleně rozšiřovat: "Jakmile se včely začínají vyvěšovat do podmetu, vložím do něj stavební rošt a na horní plodový nástavek přidám nástavek s mezistěnami. Nízké nástavky, s nimiž pracuji, včely bez problémů tepelně zvládnou. Na zmíněný stavební rošt lepím úzké proužky (asi 10 mm) mezistěn a včely na nich vystaví divočinu." Touto divočinou bývá během sezóny zastavěn celý podmet vysoký 140 mm. Pro M. Zeleného je to velká úspora času: "Nemusím používat samostatné stavební rámky, v úlu je vyhledávat a vyřezávat." A kdy následuje další rozšíření?
"Další rozšíření provádím tehdy, když včely zahájí stavbu na tomto roštu. Včelstva zimuji ve čtyřech nízkých nástavcích a k prvnímu rozšíření použiji nástavek ze dna, který včelstvu odebírám po jarním proletu. Obvykle ho dávám nad mřížku a je-li silná snůžka z pampelišky a ovocných stromů, silné včelstvo jej zaplní prvním jarním medem."
Tady mají svůj velký význam zbytky zimních cukerných zásob. Přítel Zelený na krmení v podletí cukrem rozhodně nešetří, takže nyní jsou plodové buňky ještě stále obklopeny zbytky zimních zásob. "V případě, že tyto zásoby kolem plodového hnízda nejsou, včely sem uloží snůšku přednostně, a my nic nevytočíme." Pro další rozšiřování se M. Zelený řídí pravidlem "rozšířit dříve, než včelstvo dosavadní prostor obsedá".
V kombinovaném systému Květoslava Čermáka je ve vysokých nástavcích od podzimu několik světlých plástů, nebo nedostavěných mezistěn, které v podletí ponechal záměrně mimo sezení zimního chomáče - na okraji nástavku. "V dubnu, příp. v květnu - v závislosti na síle včelstva a na snůšce - je třeba přemístit toto světlé dílo mezi plodové plásty. Na jeden zásah přemístíme 1 - 2 takové rámky, počítá se se dvěma přemístěními. Tím se starší dílo dostane na okraj nebo blízko okraje nástavku odkud je koncem léta odstraníme. Zásah je součástí nově zaváděné metody obměny díla ve vysokém nástavku Dadant systému. Druhé hlavní opatření provedeme později - při přípravě včelstva ve vysokém nástavku na zimování, před krmením, tedy nejčastěji v srpnu. Teď na jaře si tedy připravíme pro každé včelstvo asi 3 - 4 vysoké rámky s mezistěnami."
A jak probíhá vlastní rozšiřování? "Včelstva v tomto kombinovaném systému sedí po vyzimování obvykle jen ve vysokém nástavku. Sílící včelstvo na jaře v době květu ovocných stromů nebo řepky tudíž poprvé rozšíříme o nízký nástavek. Je výhodné přidat jej vybavený mezistěnami - včely je ochotně postaví. Pokud je dobrá snůška a včelstva ho vystaví a nebo i částečně zanesou medem, přidáme další nízký nástavek. Ten může být s již hotovým dílem."
Včelstva v systému Dadant, kde spodní nástavek má rámky vysoké do 300 mm, se mohou zimovat i s jedním nízkým nástavkem obvykle je nahoře. Jak bude probíhat rozšiřování v tomto případě? "Tento nízký nástavek po oteplení, na počátku rozvoje, přemístíme na dno pod vysoký nástavek, ovšem pouze v případě, že v něm není plod, abychom neroztrhli plodové těleso! Včely z něho postupně přenášejí zásoby do nástavku vysokého, zbaví ho tak zásob cukru. Později tento nízký nástavek přemístíme zase nad nástavek vysoký, pro ukládání medu."
