Nikdo nevčelaří proto, aby jeho včelstva jednou skončila v plamenech. Po nakažení morem včelího plodu je to však jediné řešení. Šestačtyřicetiletý šéf pokusného včelínu v Zubří upoutal v posledních letech pozornost včelařského světa. Začal včelstva šlechtit na důležitou vlastnost ? rychlost vyklizení uhynulého plodu. Ta je totiž v šíření moru klíčovým faktorem.
Práce Ing. Čermáka už přinesla první výsledky. Některá včelstva se mrtvého plodu zbavují dříve, než se začne rozkládat, takže se od něj nemohou nakazit a infekce se tak nemůže šířit. Čermák však jde ještě dál: některé včely už prý likvidují i plodové buňky napadené varroázou. Znamená to, že se blíží konec dvou nejčernějších nočních můr včelařů ? moru a varroázy?
Ing. Květoslav ČERMÁK, CSc., prožil své dětství v Koclířově u Svitav, kde začal v r. 1970 samostatně včelařit. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, absolvoval studijní pobyt ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Libčic nad Vltavou a pracoval v jeho výzkumné stanici v Prostějově. V r. 1985 odešel na devět let do Výzkumného ústavu včelařského v Liptovském Hrádku. O čtyři roky později obhájil disertační práci na téma Hodnocení medné užitkovosti včely medonosné. Od roku 1997 pracuje v Zubří - v pokusném včelínu VÚVč Dol jako jeho vedoucí a výzkumný pracovník.
***
Jaká je historie šlechtění včel na čisticí pud v naší zemi?
Se šlechtitelskou prací jsem začal už před dvanácti lety v Liptovském Hrádku. Od šedesátých let se vědělo o tom, že u jednotlivých včelstev jsou rozdíly v čisticím pudu dané geneticky. Žádná metodika ale neexistovala. Proto jsem metodu, jež by byla prakticky ověřitelná, vypracoval. Trvalo to pár let, než se podařilo dosáhnout viditelného pokroku, ale stálo to za to. Zatímco dříve některá včelstva potřebovala desítky i stovky hodin na odstranění mrtvého plodu, dnes již máme včelstva, která to běžně stihnou do dvaceti a některá dokonce i do deseti hodin. Vypočítal jsem, že na další generaci přechází tato vlastnost až ze šedesáti procent! To je nečekaně hodně.
Znamená to tedy, že budu-li na své včelnici rozchovávat matky z tohoto vašeho prošlechtěného materiálu a moje včely se pak někde setkají se sporami moru plodu, že této nemoci nepodlehnou?
Pokud by se ve včelstvu objevilo jen několik zasažených buněk a včelstvo by nebylo oslabeno například nosematózou nebo otravou po postřiku, jsem přesvědčen, že si včely s nákazou poradí.
Jste spokojen s dosaženými výsledky v oblasti bádání ohledně čisticího pudu?
Spokojen být nemohu. V roce 2001 jsem začal včelstva kontrolovat častěji a zjistil jsem, že některá jsou schopna odstranit mrtvý plod již do šesti hodin po jeho vložení. Proto doufám, že pokud zkontroluji včelstva po ještě kratší době, objeví se jistě některé, jehož čisticí aktivita je ještě rychlejší. Zároveň doufám, že další prošlechťování této vlastnosti povede k posílení odolnosti včelstev vůči varroáze. Některé včely již nyní odstraňují kukly napadené roztočem Varroa destructor.
Vámi vyšlechtěný kmen Vigor tedy může přinést do našeho včelařství velký zvrat. Z jakého plemenného materiálu jste jej vyšlechtil?
Vigor byl vytvořen v devadesátých letech minulého století takzvaným postupným kombinačním křížením několika kraňských kmenů za použití inseminace matek. Přitom bylo provozně ověřeno asi patnáct různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla vybrána. Největší podíl v kmeni Vigor tvoří zakarpatský chov Vučko, dále rakouské i slovenské kmeny. Je to včela dobře zimující, otužilá, má málo zimních mrtvolek. Na jaře se dobře rozvíjí téměř stejně rychle jako rakouské či slovinské kmeny kraňky. Dobře ploduje, ale není typickou ?plodařkou?, tedy neplýtvá zásobami. Včely jsou vitální, dlouhověké. Netrpí nosemou.
Hlavní sledovanou vlastností je však čisticí pud?
Výsledkem intenzivní selekce se skutečně stal výborně vyvinutý čisticí pud, zejména schopnost odstraňovat mrtvý plod. Proto se ve včelstvech jen vzácně vyskytuje zvápenatění plodu. Mnohá včelstva udržují čistotu i v úlovém dnu, a to i tam, kde je vysoký podmet.
Neutrpěly při tomto šlechtění další vlastnosti, zejména medná užitkovost?
Kmen Vigor využívá dobře jarní i letní, nektarové i medovicové snůšky, má vysoce vyvinutou schopnost vyhledávat zdroje potravy. Včelstva dávají dobrý výkon v prvním, druhém i třetím roce věku matky. Dobře brání česno, přitom je to včela velmi mírná až mírná. Málo se rojí. Sezení na plástech je rovněž vyhovující. Velmi dobře staví nové dílo.
Medonosností včel se zabýváte velmi intenzivně. Zjistil jste něco zajímavého?
Včely mají úžasné schopnosti orientace a dorozumívání se a předávání informací o zdrojích snůšky ostatním. V nalézání a využívání snůšek jsou některá včelstva velmi schopná, jiná naopak slabá. Zjistil jsem například, že snůšku medovice vzdálenou asi dva kilometry od úlů některá včelstva našla hned první den snůšky, některá i po třech dnech a některá je nenašla vůbec. Dokonce i ve vydatné snůšce z akátu, kdy včely byly přímo v jeho porostu, včelstva hledala výhodnější místa, z nichž mohla nasbírat více koncentrovanější nektar. Některá včelstva nemusejí naplno plodovat a stejně jsou normálně silná a donesou dost medu. Mají zkrátka dlouhověké včely, jež se - na rozdíl od jiných - nezničí tak rychle prací a neuhynou. I proto mají menší spotřebu medu. Jsou tedy hospodárná. V tomto směru jsou velké možnosti pro zvyšování užitkovosti včelstev selekcí. Problém ale je, jak snadno jednotlivé schopnosti zjistit. Nedají se totiž určit z výsledného výnosu medu. Ten je výsledkem složité kombinace dílčích vlastností.
Tyto matky však šlechtíte v podmínkách neuteplených tenkostěnných úlů a navíc v nízkonástavkovém systému. Většina včelařů však používá úplně jiné úly. Přinesou vaše matky v jejich úlech vyšlechtěné vlastnosti?
Ano. Podařilo se nám prokázat, že matky z tenkostěnných nízkonástavkových úlů se plně osvědčily i v úlech uteplených a na vyšších rámcích. Obráceně to ale nemusí platit.
Jste jedním ze spoluautorů nízkonástavkového úlu Optimal. Ve svém bydlišti na Slovensku v něm chováte asi padesát včelstev. Také většina včelstev v pokusném včelínu Zubří je v Optimalech. Proč?
Tento typ úlu plně vyhovuje včelám a zároveň značně usnadňuje ošetřování včelstva během celého roku.
Někdo namítá, že v neuteplených úlech je vysoká spotřeba zimních zásob a nižší výnos medu?
Není to pravda. Pro srovnání zde máme několik včelstev v silně uteplených úlech. Medný výnos je vyšší zhruba o jeden až dva kilogramy, což je zanedbatelné. Tyto úly jsou dražší a navíc příliš velké, takže zabírají mnoho místa a špatně se s nimi manipuluje.
V souvislosti s uvažovaným vstupem naší republiky do Evropské unie se v poslední době hovoří o přednostech českého včelařství. Jaké jsou, podle vás, jeho nedostatky?
České včelařství se určitě nemá za co stydět, patří k těm předním - v některých aspektech k nejlepším. Přitom to ale neznamená spokojit se s tímto stavem. Značné rezervy vidím v propagaci včelích produktů a zvýšení odbytu hlavně pylu, mateří kašičky a propolisu od včelařů přímo spotřebitelům. V tom jsou třeba v Polsku o dost dále proti nám. Také ve zvýšení odbytu našeho medu domácím spotřebitelům jsou možnosti, například vytvořením družstev pro zpracování a dodávky medu do obchodní sítě. Takové provozy by mohly budovat základní organizace svazu včelařů, protože pro jednotlivé menší včelaře, jichž je naprostá většina, není myslitelné mít předepsané vybavení. Pak bychom nemuseli naříkat, že výkupci nám dávají jen třeba třicet korun za kilogram medu. Ovšem předpokládá to napřed vynaložit dost úsilí. Více by včelaři mohli dělat pro zlepšení včelí pastvy - formou kočování a snahou po vylepšování místních zdrojů pastvy. Například svazenka je výtečnou medonosnou pícninou. Mohou se pokusit spolupracovat se zemědělci a podobně.
Pokud jde o choroby včel, nesmíme ?usnout na vavřínech? - hlavně ne v případě varroázy. Po každé chybě v léčení může dojít po několika týdnech či měsících k úhynu včelstev, podobně v případě vzniku rezistence roztočů na léčivo. Kolega inženýr Vladimír Veselý na toto nebezpečí stále upozorňuje a dobře ví proč! Také na úseku plemenitby včel je nutno pokračovat v mravenčí selekční práci, protože to, co se ve vyšších chovech i v našem zemském chovu podařilo se za několik desetiletí zlepšit, by se snadno mohlo za pár let nečinnosti nebo neodbornosti ztratit!
Jste pro vstup našeho státu do Evropské unie? Co nám tento krok podle vás přinese nebo naopak vezme?
Do Evropské unie prostě patříme. Zvýší se možnosti spolupráce a odbytu produktů. Obávám se ale i problémů se šířením nemocí v případě volnějšího pohybu včelstev. Obdobně mohou nastat velké problémy s udržením čistých plemen včel. Na to je třeba už nyní myslet a připravovat účinná opatření na omezování uvedených nebezpečí.
Máte zkušenosti s propagací včelích produktů?
Zásadní zkušenost a zároveň radu mám, byť není nová: Snažme se prodat co nejvíce medu přímo spotřebitelům! Musíme ale prodávat kvalitu a udržovat si zákazníky. K tomu je třeba mít med po celý rok!
Rozmlouval: Mgr. Vlastimil PROTIVÍNSKÝ
