Vystudoval učitelský ústav a maturoval ve válečném roce 1941. Poté byl ihned nasazen na nucené práce - nejdříve v Blansku, pak ve Vídni a nakonec na Slovensku. V roce 1959 ukončil studium na telčské pedagogické fakultě v Brně, obor biologie, chemie. Začal včelařit před padesáti lety, kdy mu tchán daroval čtyři včelstva.
Už ve třetím roce včelaření si vychoval první matky a o rok později založil v Doubravici nad Svitavou s přáteli Loulou, Šafránkem a Opálkou chovatelský okrsek. Od roku 1969 je jejich chov uznaným chovem. Po přestěhování do Třebíče v roce 1975 pomohl založit několik dalších vyšších chovů.
Člen okresního výboru Českého svazu včelařů v Třebíči a člen redakční rady časopisu Včelařství Mgr. JAROSLAV PERNICA vychovává ročně spolu se svojí ženou na sto dvacet matek vlastního kmene Meluzínka a řadí se tak mezi nejvýznamnější moravské chovatele.
***
Čím se vyznačuje vámi chovaný kmen Meluzínka a jak vznikl jeho název?Na počátku chovu bylo vynikající včelstvo nesoucí znaky kraňky od našeho přítele Meluzína z Loučné nad Desnou. Kmen tedy nese jeho jméno. Dodnes přísně kontroluji, zda plemenná včelstva vykazují většinu znaků kraňky. Dělám to hlavně měřením loketního indexu. Podle posudků Výzkumného ústavu včelařského v Dole má kmen Meluzínka v poslední době chovu osmdesát až sedmadevadesát procent znaků kraňky.
Chováte pouze tento kmen, nebo rozchováváte také plemenný materiál jiných chovů?
Chci-li udržet čistotu svého kmene, pak za celou dobu jsem ve své včelnici nikdy nechoval nic jiného než Meluzínku. K tomu, abych zajistil čistotu chovu, rozdával jsem včelařům v okolí pěti kilometrů matky zdarma.
Proč jste nikdy nechoval matky od pečlivě prošlechťovaných inseminovaných matek?
Na to jsem Vám odpověděl, jinak by došlo ke křížení s jiným kmenem. Já sám jsem svého času inseminaci prováděl, ale upustil jsem od toho. Bylo by totiž třeba provádět morfologický rozbor použitých trubců pomocí pachové šupinky, což je velmi náročné.
Když vybíráte plemenné včelstvo, na jaké užitkové a doprovodné vlastnosti se zaměřujete nejvíce?
Pro mě je důležitý jarní rozvoj, sezení na plástech, pochopitelně medný výnos a nebodavost. U včelstev, která těmto požadavkům vyhoví, provádím morfologický rozbor a posuzuji, nakolik odpovídají standardu kraňky.
A co čisticí pud? Provádíte testy rychlosti vyklízení usmrceného plodu?
To jsem dělal, většina včelstev plod vyklidila do příštího dne. Nyní se zaměřuji především na pozorování vyklízení nečistot z podmetu. Jsou včelstva, která tam mají velký nepořádek, zatímco jiná jsou velmi čistotná.
Jednou z největších starostí včelařů je rojení. Jak se mu bráníte a kolik vašich včelstev se přesto do rojové nálady dostane?
Rojení je přirozená vlastnost včelstev. Jsou včelstva, která se dají dobře zvládnout, mají-li dostatek prostoru a práce. Vedle nich se vždy ale objeví několik, jejichž rojovou náladu se zvládnout nepodaří. Velmi důležité je odebírání plodu k tvorbě oddělků.
Chováte padesát včelstev v zadovácích, protože nástavkové úly s rámkovou mírou 36 x 27,5 cm byly pro vás příliš těžké. Nebylo lepší zvolit nižší a tedy lehčí nástavek?
To jsem nezkoušel, ale v nízkonástavkových úlech se jistě úspěšně včelařit dá.
Co je nyní podle vás nejdůležitější úkol pro naše včelařství?
Když chováme kraňské plemeno včel, měli bychom mnohem pečlivěji dbát o udržení čistoty chovu a neexperimentovat s jiným plemenným materiálem.
Kdybyste dnes měl hlasovat o vstupu naší země do Evropské unie, jak byste se rozhodl?
To je složitá otázka. Řadu výhod tím naše včelařství určitě získá, zejména pokud naši včelaři budou dostávat dotace ve stejné výši, jako v ostatních členských zemích.
Rozmlouval: Mgr. Vlastimil PROTIVÍNSKÝ
Poznámka:
Prázdné souše skladuje přítel Pernica přes zimu naprosto originálním způsobem ? před zavíječem voskovým je úspěšně chrání květy vratiče.
