Při listování včelařskou literaturou se mi dostaly do rukou názory německého odborníka na včelí fyziku dr. A. Büdela ze začátku šedesátých let minulého století. Odborník podrobně zkoumal fyzikální vlivy na život včel v úlu a stejně tak i na jejich nejznámější produkt - med.
Z fyzikálního hlediska může být med údajně poškozen v zásadě dvěma vlivy (Büdel, 1960a):
1. vysokou vlhkostí vzduchu,
2. přehřátím.
Med má tu vlastnost, že za určitých podmínek vodu z vnějšku přijímá nebo ji naopak do okolí vydává. Tyto procesy závisejí na teplotě medu a relativní vlhkosti okolního vzduchu. Chladný med přijímá vodu velmi snadno, zatímco např. při teplotě plodového hnízda může být ve vzduchu až 75 procentní relativní vlhkost, aniž by to medu škodilo. Při pokojové teplotě snese med v okolí asi 60 -ti procentní relativní vlhkost vzduchu.
Běžně v přírodě skladují včelstva med v oblasti plodiště, kde je produkt nad plodem zavíčkován. Je tak chráněn proti jakýmkoli vlivům vlhkosti okolního vzduchu. Při chovu v úlech dosáhnou včelstva téhož za dobrého obsazení medníkových plástů, kdy jsou schopna udržet v medníku vysokou teplotu nutnou k zahuštění medu. Stane-li se, že včelstva medníky nedostatečně obsazují, může v nich při chladném počasí klesnout přes noc teplota. Tím se zvýší relativní vlhkost vzduchu a přes den zahuštěný med během noci opět nasaje vodu. Podle dr. Büdela (1960b) zápas o kvalitní med tedy začíná již při snůšce, kdy se včelař má postarat o dobré obsazení medníků včelami a tím i zavíčkování medných plástů.
Foto: Vladimír PTÁČEK
Med nikdy neskladujte v místnostech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu.
(Poznámka Vladimíra Ptáčka: Tento jev se skutečně vyskytuje v místech s delší snůškou v podletí a chladnými nocemi. Lze mu zabránit tím, že méně obsazené medníky se přemístí pod plodiště a jeden se ponechá nahoře. Zásoby zdola včely přenesou a nahoře zkoncentrují k vytočení. Pozor: někdy nedokonale zahušťují zásoby i včelstva silně napadená varroázou!)
Další nebezpečí pro kvalitu hrozí při uskladnění medu. Nikdy by se neměl skladovat v místnostech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu - tedy v běžném sklepě nebo venku, kde bývá vzduch velmi vlhký při dešti. Běžné nádoby nejsou totiž vzduchotěsné (tedy ani parotěsné) a je-li nad medem v nádobě méně vodních par než v okolním prostředí, pronikají vodní páry podle rozdílu svého tlaku do nádoby, což má za následek vznik napřed tenké a později silnější vrstvičky zředěného medu na povrchu. Zde pak začnou kvasné procesy a med je dále znehodnocován.
Med by se tedy měl skladovat na suchém místě při pokojové teplotě. Pokud se uskladňuje v chladnu, měl by být umístěn na nejteplejším místě této chladné místnosti, kde je také poměrně nejsušší vzduch.
