Miel de Provence (CHZO) je zapsán v Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

Mezi evropskými rejstříky existuje jeden, který byl obohacen o jednu položku. Tou položkou je včelí med. To že ho zapsat neni ale vůbec jednoduché přinášíme ve znění jednoho nařízení.

Když to tak člověk pročítá, zjistí že zapsání místního názvu medu je pro evrpskou komisi opravdu oříškem. Lze se tedy jen domnívat, že podobnou anabází by musel projít i název "Český med", pokud by se o něja zažádalo před komisí EU. Vznesli by také němečtí europoslanci námitku?
Související materiály Ministerstva zemědělství ČR

Nařízení Komise (ES) č. 1854/2005

ze dne 14. listopadu 2005,

kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96, pokud jde o zápis názvu do "Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení" (Miel de Provence (CHZO))

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin [1], a zejména na čl. 7 odst. 5 písm. b) a na čl. 6 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 byla žádost Francie o zápis názvu "Miel de Provence" zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie [2].

(2) V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2081/92 podalo Německo proti zápisu námitky. Námitky se týkají nesplnění podmínek uvedených v článku 2 a případné škody spojené s existencí produktu, který se nacházel na trhu v souladu s právem nejméně pět let před datem zveřejnění stanoveným v čl. 6 odst. 2.

(3) Dopisem ze dne 11. ledna 2005 vyzvala Komise dotčené členské státy k hledání vzájemné dohody podle svých vnitrostátních postupů.

(4) Jelikož ve lhůtě tří měsíců nedošlo mezi Francií a Německem k dohodě, Komise musí přijmout rozhodnutí postupem podle článku 15 nařízení (EHS) č. 2081/92.

(5) Námitka oznámená Německem obsahuje tři argumenty proti zápisu. V první řadě Německo namítá, že zápisem by došlo k porušení čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92. Organoleptické vlastnosti, vlastnosti spojené se způsobem produkce či kritéria jakosti produktu, který je předmětem žádosti, nemohou být podle namítající strany považované za osobité pro oblast Provence.

(6) Komise se naopak domnívá, že žádost o zápis je založena právě tak na pověsti medu z Provence jako na zvláštní jakosti, která je dána květinovým původem medů, který je osobitý pro botanické prostředí Provence.

(7) Německo se dále dovolává případné škody spojené s existencí úplně nebo zčásti totožného názvu nebo značky, či s existencí produktů, které se nacházely na trhu v souladu s právem již nejméně pět let před datem zveřejnění stanoveným v čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92. Zejména uvádí možný dopad pro producenty, kteří v současné době uvádějí na trh med s názvem "Miel de Provence" a kteří by po zápisu případně nemohli toto označení dále používat, pokud by jejich produkty neodpovídaly specifikaci, ať již z důvodu květinového zdroje, nebo oblasti produkce.

(8) Komise se domnívá, že tento argument je založen na neprokázaných domněnkách. Podle čl. 7 odst. 4 druhé odrážky nařízení (EHS) č. 2081/92 musí namítající strana danou škodu "prokázat". Německo pouze uvedlo možnost způsobení škody, aniž by prokázalo skutečnou existenci producentů, kteří by byli zápisem poškozeni.

(9) Jako konečný argument Německo uvádí, že směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu [3] umožňuje používání názvu "Miel de Provence" pro med pocházející z francouzského regionu Provence-Alpes-Côte-d?Azur. Tento region by se lišil od zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje specifikace vyhotovená v rámci nařízení (EHS) č. 2081/92. Specifikace žádosti o zápis navíc vylučuje med pocházející ze slunečnice, z řepky a vojtěšky, které jsou květinovým a rostlinným zdrojem přítomným v této zeměpisné oblasti. Hospodářské subjekty, které uvádějí v současnosti tento produkt na trh pod názvem "Miel de Provence", budou proto muset z důvodů dodržení specifikace vyloučit med pocházející z květin, které nejsou stanoveny ve specifikaci. Německo se domnívá, že pokud by došlo k zápisu "Miel de Provence" podle nařízení (EHS) č. 2081/92, porušila by se tím směrnice 2001/110/ES o medu.

(10) Jak bylo stanoveno v bodě 8 odůvodnění, není prokázán argument o existenci škody. Pokud jde o ostatní námitky, údajné porušení směrnice 2001/110/ES o medu nepatří mezi důvody, na které je možno se odvolávat v rámci námitky podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2081/92. Směrnice 2001/110/ES mimo jiné určité názvy povoluje, aniž by je stanovila jako povinné. Cílem nařízení (EHS) č. 2081/92 je naopak upravit používání zapsaných názvů i pokud byly dříve volněji používané. Chybějící omezení v určitém okamžiku nejsou proto v zásadě důvodem pro odmítnutí zápisu.

(11) S ohledem na výše uvedené skutečnosti musí být název zapsán do "Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení".

(12) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení Komise (ES) č. 2400/96 [4] se doplňuje název uvedený v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2005.

Za Komisi

Mariann Fischer Boel

členka Komise