Článek je určen pro začínající a méně zkušené včelaře
Jedno z nejhezčích období pro včelaře je jaro. Včely začínají reagovat na zvyšující se venkovní teplotu. Při návratu sledujeme, že nosí první pyl a to by měl být signál pro včelaře k provedení jarních kontrol. V letošním roce tomu tak není. Žádná zima nebyla, ale může nás ještě potkat pro včely nepříjemné tzv. "aprílové počasí". Průběh letošní zimy vyhovoval roztočům varroa destructor. Po přečtení článku ve Včelařství č. 3 na straně 73 se snad nikdo nebude domnívat, že světově uznávaný odborník ing. Veselý jenom "straší" včelaře.
Kdy a co kontrolujeme
K první kontrole můžeme přikročit až budou denní teploty alespoň na slunci více než + 10 °C, a je předpoklad stejných teplot i pro další dny. Rozhodně tuto kontrolu nebudeme provádět při krátkodobém oteplení s výhledem pro další dny na špatné počasí. Mnozí včelaří zbytečně pospíchají s provedením prvních kontrol a tím se mohou dopustit nezvratných škod na včelách.
Kontrolujeme množství zásob a tyto přemísťujeme blíže chumáči včel, ale zásoby neotevíráme. Minimální množství nesmí klesnout pod 4 kg. Zjišťujeme přítomnost matky a chybějící matku poznáme jednoduchým způsobem, že včelstvo nemá žádný otevřený plod ani vajíčka. Včely jsou hlučné a můžeme sledovat mírně zvednuté zadečky a třepaní křídel. Odstraňujeme plásty na kterých je plíseň. Tyto dále nesmíme používat, patří do vařáku. Pokud je včelstvo v dobré kondici a obsedlo alespoň větší polovinu úlového prostoru, tento prostor zužovat nemusíme. S větším prostorem silné a zdravé včelstvo se snadno vypořádá. Jako první a poslední rámek už teď můžeme vložit mezistěny a tím nemusíme do včelstva delší dobu zasahovat.
Pokud bude určeno veterinární správou ošetření včelstev nátěrem plodu, teď je k tomuto ošetření nejvhodnější doba. Samotné ošetření je jednoduché, velice účinné a lze to provést za několik minut.
Musíme počítat s tím, že i když je velice klidné neútočné včelstvo, může se při kontrole a ošetřování chovat trochu podrážděně.
Nesmíme
Rozdělit plodové těleso (rámky ve kterých je plod) tím, že by jsme mezi plod vložili např. plást zásob, prázdnou souš a podobně. Není rovněž vhodné včelstvu odebírat pylové plásty (pokud tam není plíseň). Spojovat zdravé + nemocné včely. Matky nesmíme držet za zadečkovou část. Mohlo by dojít k poškození jejích orgánů.
Spojování slabých včelstev
Mnozí včelaří řeší situaci slabých včelstev tím způsobem, že do slabých včelstev přidávají zavíčkovaný samotný plod a někdy i včely, který odebírají od silných. Je to otázkou názoru ve správnosti, ale v každém případě se jedná o zeslabení silného včelstva u kterého se dá předpokládat dobrý výsledek v nadcházející sezóně.
Včelstvo, které na jaře nedokáže obsadit alespoň polovinu úlového prostoru, by jsme měli spojit ze stejně slabým jiným včelstvem. Pokud používáme pouze jedno plodiště, první slabé včelstvo přesuneme do přední části tohoto úlu. Druhé včelstvo vložíme do zbývající volné části.
U nástavkového způsobu chovu včel (bez rozdílu na rámkovou míru), můžeme vzít celý nástavek slabého včelstva a ten položit na jiné slabé. Pro jistotu lze tyto včely oddělit novinovým papírem. Po spojení (za několik dní) nástavek odstraníme a rámky s plodem a včely přesuneme do některého z nástavků. U nástavků s rámkovou mírou menší výšky než 24 cm musí zůstat nejméně dva nástavky.
Pokud nemáme nějaký jiný zájem na matkách, nemusíme tyto odebírat. Nějakou dobu budou ve včelstvu klást obě a pak zůstane pouze jediná.
Včely, které jsou bez matky, lze stejným způsobem spojit. Předpoklad, že by si včely v současné době dokázaly po přidání vajíček od jiného včelstva vychovat matku, není pravděpodobný. Když zjistíme, že ve včelstvu bez matky budou trubčice a hrboplod, je lépe tyto včely vymést. (Trubčice nejsou odchované matky, ale nezjištěný počet dospělých včel začne klást vajíčka - delší než od oplozených matek i několik v jedné buňce. Tento plod včely krmi a značně vystouplým způsobem budou víčkovat. Vylíhnou se trubci, kteří jsou z chovatelského hlediska nepoužitelní).
Voda
Včely pro krmení svého plodu potřebují kromě svých zásob také vodu. Včelaři někdy dokáží vytvořit skoro umělecká díla v napáječkách, ale včely to nějak nedokážou ocenit. S oblibou budou vyhledávat kaluže, hnojiště a podobná místa. První důvod je ten, že voda musí mít teplotu nejméně + 18 °C, aby o ní včely měly zájem. Proč hnojiště, snad jenom proto, že jsou tam nějaké organické látky, nejspíš sůl. Lákat včely v napáječkách na sůl by bylo asi zbytečné.
Napáječky mají smysl do té doby, pokud nenastane tzv. "aprílové počasí". Včely potřebují vodu pro krmení svého plodu a bez ohledu na venkovní počasí tuto vodu hledají i mimo úlový prostor.
Některé nové úly mají na stropě desku z PVC, na které se sráží vnitřní teplota a mění se na vodu. Také v obchodní síti lze zakoupit stropní vložky, které mají obdobnou funkci. Lze je nahradit obyčejným pytlovým igelitem, který rozprostřeme na místo stropních desek na strop úlu. Tuto folií můžeme nechat po celou sezónu a ušetříme si práci při čištění stropu od vosku. Jako optimální napáječka s vodou je sklenice s prosakovacím víčkem, kterou postavíme jako krmítko na strop. Tento strop úlu musí byt k tomu účelu upraven.
Závěrem
Příliš velké množství kontrol včelám nepomáhá, spíše škodí. Ať o nás sousedé nemluví nějak takto: "je volno a soused nic jiného nedělá, než se "rejpe" ve včelách". Nepoužívejme stejné oblečení a další pomůcky, které používáme při ošetřování jiných domácích zvířat. Ať nám jsou včely vzorem při uklízení svého obydlí a snažme se stejným způsobem uklízet včelíny.
