Asi každý ze své včelařské praxe známe, že při jarní kontrole najdeme nějaké včelstvo, které je zcela bez zásob anebo těchto zásob je minimum se kterýma včelstvo zejména při jarním rozvoji nevystačí.
Základní podmínkou, aby k této situaci nedošlo je správné doplnění zásob na zimu, ale i přesto to nelze někdy vyloučit, že k této situaci nedojde.
Klademe si otázku, proč se to stalo
Proč včely jsou na jaře při správným ošetřování bez zásob, je několik důvodů. Může se jednat o nějaké soustavné rušení včelstva v období zimního klidu ptactvem, hlodavci a také kuny na včelnicích zejména v lese dokážou udělat své dílo zkázy. Někdy také sám včelař při předčasných kontrolách - jarních prohlídkách včel. První kontrolu včel na jaře by jsme měli provádět až tehdy, pokud je předpoklad, že venkovní teplota nad plus 10 st. C. bude delší dobu a včely nosí pyl z lísky a jívy. Předčasným zákrokem včely můžeme pouze stresovat.
V literaturách se udává, že včely za jeden včelařský rok spotřebuji 100 až 120 kg zásob a kolem 35 litrů vody pro vlastní potřebu. Z tohoto množství nejvíce zásob spotřebuji pro krmení svého plodu až do doby zavíčkováni a nemalé množství spotřebuji rovněž vylíhlé mladé včely. Při současné ekonomické situaci ve včelaření a zejména cenách cukru a také nebezpečí, že se nám může dostat cukr do medu, je nevhodné krmit včely dávkou kolem 20 kg a někdy i více. Při krmení musíme zvolit takovou techniku, že včely musíme nakrmit na zimu v co nejkratší době a pokud je to možné co v největších dávkách. Dávku 3 kg na 24 hodin lze považovat za normální. Mladé matky nám ploduji někdy ještě v září i později a včely pro krmení tohoto plodu spotřebuji poměrně značné množství zásob. Včely, které se nám budou líhnout v tuto dobu, z chovatelského hlediska nemají žádný význam. Nevytvoří si dostatek tukových tělísek a do jara uhynou. Rovněž plodování včel po celou zimu, včelám spíš škodí než pomáhá z mnoha dalších důvodů. U plodu musí být teplota kolem 35 st. C. a tedy je mnohem větší spotřeba zásob. Tomu lze zabránit také tím, že včelstva neuteplujeme a úl měl by být řádně odvětrán. Pokud včely neploduji, teplota ve středu chumáče se pohybuje kolem 30 st. C. a při déle trvajícím poklesu teplot může ještě o několik stupňů klesnout a včelám to neuškodí. Již naší předkové kteří chovali včely v dřevěných klátech o síle stěn cca 3 až 5 cm věděli, že musí v horní části nechávat další malý otvor jako druhé česno. Tento poznatek moderní úlově soustavy dnes kopírují.
Nástupem roztoče Varroa destructor jsme opomněli na velice závažné onemocnění včel a to je Nosema na které nám hyne zejména na jaře mnoho včelstev. Nosematické včelstvo má zvýšenou teplotu a také spotřebovává mnohem větší množství zásob.
Jak zásoby doplnit
Nejvíce vyhovující způsob je odebrat od jiného zdravého včelstva zpracované zásoby a tyto vložit včelstvu poblíž chumáče, které je bez zásob. Když je nemáme kdy vzít, zbývá nám pouze jediné řešení a to včelám dodat formou cukerného roztoku. Nelze jednoznačně říci jak velká může být jednorázová dávka. Musíme vycházet ze skutečnosti, že včely mohou být značně zesláblé. Cukr je čistá sacharóza a tu včely musí nejdřív zpracovat. Při této činnosti může dojít k nadměrnému zatížení organizmu k utahání a uhynu dlouhověkých včel. Z tohoto důvodu musíme při krmení včel na jaře postupovat velice opatrně. Cukr by měl být v poměru 1:1 a maximální jedná dávka jeden litr, ale pouze silnému včelstvu. Celkové množství by mělo být jenom nezbytně nutné.Včely tento cukerný roztok nám budou brát pouze ze stropních krmítek a nejlépe z láhví s víčkem. Nosematickému včelstvu můžeme zásoby doplnit pouze přidání zpracovaných zásob od jiného včelstva. Dokrmovat cukerným roztokem nesematické včelstvo nelze.
