Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy patří neúspěch při přidání, což znamená samozřejmě finanční ztrátu a způsobuje to další komplikace při nápravě osiřelého včelstva.
Chci zde popsat metodu, kterou praktikuji po celou dobu mého včelaření.
Jde o vytvoření umělého roje. Tato metoda je sice dostatečně známá, avšak využívána je celkem málo. Převzal jsem ji od svého učitele B.Šráma z Mladé Boleslavi v polovině šedesátých let minulého století. Za svou včelařskou praxi jsem utvořil několik set smetenců a výsledek je, že do dnešního dne mám pouze jeden neúspěch a to u matky, která se potulovala v klícce celý týden po republice.
I přes tento neúspěch je možné říci, že tato metoda má 100% ní úspěšnost. V podstatě nejde jen o přidání matky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.
Co učiníme, když nám dojde matka např. z rozmnožovacího chovu?
Takováto matka byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvedneme-li si matku z počty je důležité, aby se zklidnila.
Proto ji i s osazenstvem dáme na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujeme slunečním paprskům. Dáme také pozor, abychom ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžeme opakovat několikrát, zvláště, když se rozhodneme pracovat až příští den.
Tvorba umělého roje
Příští den vytvoříme umělý roj smetením cca 1,5-2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na l kg. musíme smést včely z cca sedmi plástů 39x24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda na jeho tvorbu použijeme jedno včelstvo nebo včelstev několik. V období vrcholného rozvoje včelstev můžeme z jednoho včelstva odebrat až 1 kg. včel. Pro tvorbu používám smyk a rojáček s kruhovým otvorem ve víku a plně zasíťovaným dnem nebo je zasíťování na dvou protilehlých stranách rojáčku. Velice důležité však je, abychom smétali včely všech kategorií, tzn. oklepáváme včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplníme včelami z ? medníků?. Nebojíme se ani toho, že se nám do smetence dostanou létavky. I ty totiž bude náš roj potřebovat. Pokud nesmétáme nesáté včely, můžeme je velice lehce porosit slabým roztokem, nebo jen vlažnou vodou (zvláště jsou-li včely z více včelstev). Samozřejmě, že dáváme bedlivý pozor na to, aby ve smetenci nebyla náhodně smetena matka. Ten kdo má matky značené to má jednodušší.
Pak odneseme rojáček do tmavé místnosti (ještě ne chladné) a počkáme asi 2 hodiny až včely začnou ?brečet?. Zůstane-li smetenec po této době v klidu, smetli jsme do něho matku a je lépe si takovýto smetenec již ponechat. Pro novou matku utvoříme nový stejným způsobem, tentokrát musíme být ale pozornější. Za dobu věznění si zatím připravíme matku tak, že ji vypustíme i s doprovodnými včelami na okno, kde ji opět vychytíme a uzavřeme do klícky s medocukrovým těstem bez doprovodných včel. Před přidáním můžeme včely v rojáčku ošetřit fumigací. Doprovodné včely z klícky usmrtíme a spálíme. Po zmíněných cca 2 hodinách udeříme rojákem o zem a zavěsíme do něj matku v klícce několik centimetrů pod otvor, na který nasadíme láhev s prosakovacím krmítkem a l litrem medového nebo cukerného roztoku v poměru 1:1. Roztok musí být chladný. Záleží jen na nás, zda otvor v klícce uzavřeme tak, aby včely matku nemohly vysvobodit ještě před usazením. Osobně dávám přednost tomu, aby včely měly možnost matku z klícky vyvést. Rojáček s umělým rojem pak odneseme do studeného a tmavého sklepa. Čím studenější, tím lepší. Včely se musí kolem matky skutečně semknout a utvořit hrozen jako v přirozeném roji nebo zimním chomáči.Tímto dojde k dokonalému zcelení celého organismu. Větší chlad tomu velmi napomáhá, zvláště když jsme utvořili smetenec silnější. Za dobu věznění se může stát, že včely roztok odeberou, pak jim dodáme nový. Nezapomeňme, že spěchem zde nic nevyřešíme.
Usazení roje
Nyní máme skutečný roj. Včely v rojáku většinou ji vystavěly srdíčko s dělničinou, ve které nalezneme již vajíčka.
Roj usadíme do nového úlu vystrojeného jako pro skutečný roj třetí, ještě lépe až čtvrtý den navečer. I když jsou v roji starší včely i létavky nemusíme mít obavy, nevrátí se ani jediná i kdybychom jej usadily ihned vedle těch včelstev, ze kterých jsme odebírali včely. Roj usazuji náběhem do úlu, který je vybaven 1 souší a zbytek jsou mezistěny a stavební rámky. Včely putují klidně do nového příbytku a téměř vždy mezi nimi uvidíme matičku, která se mezi nimi již cítí skutečně jako doma. Po usazení včelstvo podnítíme vlažnějším roztokem (vždy po ukončení letu včel). Příští den se již roj bude skutečně chovat jako roj a překvapí nás velkou aktivitou. Není-li žádná snůška, musíme roj mírně podněcovat až do doby, kdy jsou mezistěny vystavěny. Při podněcování má přednost opět med a medová voda.
Zhruba po týdnu roj posílíme cca dvěmi plásty s vybíhajícím plodem a zkontrolujeme kladení matky. Přibližně od desátého dne začíná náš roj pozvolna slábnout tím, jak se včely upracovávají. Než by se začal líhnout první plod mohl by náš roj zeslábnout až o 25 % Přidáním plodu tomuto předejdeme a nová matka je stále obklopena mladuškami. Toto opatření je jakýmsi vylepšením, ale není bezpodmínečně nutné, zvláště tvoříme-li smetenec v červnu. Další rozšiřování provádím většinou mezistěnami nebo jen stavebními rámky. Při rozšiřování nezapomínejme, že 2 vyběhlé plodové plásty znamenají včely pro cca plástů 6.
Chceme-li tuto metodu využít k přidávání tzv. těžce přijatelných matek, doporučuji utvořit roj slabší, v síle 1-1,5 kg z mladších včel. Zde je posílení vybíhajícím plodem po7-10 dnech zcela na místě.
Pokud dáme novému roji dostatek prostoru a má-li pravidelný příliv potravy, vybudujeme z něj do zimy prvotřídní včelstvo o síle cca 2 velkých nástavků.
Nejčastější chyby, kterých se při tvorbě umělého roje dopouštíme
- do smetence jsme smetli starou matku
- mladou matku jsme nechali v klícce po dodání žíznit
- smétáme pouze mladé včely-nebezpeční vyloupení po usazení roje
- rojáček se včelami a matkou dáme do teplé místnosti
- rojáček se včelami a matkou jsme umístili do světlé místnosti
- smetenec utvoříme velice silný ( nad 3 kg)
- utvořili jsme smetenec příliš slabý (do 1 kg)
- smetenec usazujeme již po dvou dnech, kdy není ještě zcelen (nejčastější chyba)
- nenecháme větrání v rojáčku celé otevřeno nebo je rojáček málo větratelný
- náš rojáček není včelotěsný
- malý rojáček (na 1 kg včel potřebujeme min.15 l velký rojáček)
Vím, že po loňském rojovém roce má hodně včelařů rojů plné zuby.
Mohu však garantovat, že roj vytvořený výše popsanou metodu udělá všem jenom radost. Přináší nám požitek z krásně se rozvíjejícího roje, který jsme nemuseli honit po stromech. Navíc takto bojujeme i proti roztoči V.d který má v umělém roji ještě horší výchozí podmínky nežli je tomu u oddělků (viz článek).
