Stopování včel

Chtěl-li člověk v dávné minulosti přijít k medu, musel nejdříve najít v přírodě divoce žijící včelstva. Naši předci byli v tomto smeru určitě odborníky, avšak o jejich metodách mnoho nevíme.

V paměti mi utkvěla pouze citace dávné zkušenosti. Je o tom, že chceme-li přilákat k sobě včely v místech, kde žádné nevidíme, je vhodné spálit venku kousek plástu s medem. Vzhledem k tomu, že jde o obecné včelařské vědomosti, neuškodí, když se seznámíme s metodou, kterou používají sportovní stopaři včel (Root, 1959).

Důležité je zvolit období bez snůšky, kdy včely slídí po zdroji obživy. Pro stopování je nutné vhodné zařízení (viz obr.), zhotovené ze dvou krabic. Spodní - v originálu popsaná jako "krabice na doutníky" (nesmí však zapáchat) - má odklápěcí víko s otvorem o průměru 25 mm uprostřed, jež lze podle přání uzavírat tenkou zástrčkou. Nad otvorem je připevněna menší kkrabička se stropem, který se uzavírá posuvným sklem. Na dně spodní krabice se nachází kousek včelího plástu nebo krmítko s medem. Nejlepší je teplý řídký roztok medu, jenž včely rychle nasají (případně ještě ovoněný anýzem). Kromě tohoto zařízení si lovec podle potřeby vezme i dalekohled, šplhací železa, lano a sekeru.

Zařízení ke stopování včel.

S pátráním po včelách začne stopař ve vzdálenosti kolem 400 metrů od předpokládaného místa výskytu včelstva (např. lesní parcely). Sleduje včely na květech a včelu, jež hledá nektar, chytí do spodní krabice s uzavřeným stropním otvorem. Včely sbírající pyl jsou zcela nevhodné!

Včela se dole ponechá nasát medu. Krabice se pak postaví na nějaké pevné místo (kůl v plotě apod.) a otevřením otvoru ve víku se včela vpustí do horní krabičkv. Nato stopař pootevře horní sklo a poodstoupí, aby mohl pohodlně sledovat odlet nasáté včely. Ta se pečlivě orientuje, napřed v menších kruzích, a pak ve stále větších elipsách, jejichž delší osa ukazuje směr k domovu.

Za určitou dobu se včela vrátí zpět. Ze vzdálenosti asi 800 metrů to včele údajně trvá zhruba 8 minut, a ze vzdálenosti 1600 metrů přibližně 13 - 14 minut. Podle doby do návratu včely se dá odhadnout vzdále nost hnízda. Mezitím stopař chytá jiné včely a jestliže všechny odlétají stejným směrem, vyznačí si na obzoru určitý terénní bod udávající směr ke včelstvu. Je-li směrů odlétajících včel více, rozhodne se pro jediný a ponechá první včelu po návratu vniknout zpátky do otevřeného zařízení a po nasáti ji opět vypustí.

Při druhé nebo třetí cestě přiletí včela spolu s družkami. Stopař pečlivě sleduje směry odlétajících vče i průměrný čas je jich návratu. Je-li v zařízení čilý provoz, může se stanoviště přesunout směrem k předpokládanému včelímu stromu. Od letují-li odsud včely v původním směru, postupuje se podobně jako v prvním případě. Jestliže se vracejí, je hnízdo směrem zpět. Časem se musí vytvořit stanoviště poněkud stranou, aby směr vracejících se včel se křížil se směrem původním. Někdy je nutné zvolit i další boční místo. Na všech nových stanovištích se začíná s tré nováním včel stejně iako na začátku.

Domov včelstva by se měl nacházet v místě křížení trajektorií návratu. Zde je pak třeba pozorně prohlížet všechna vhodná místa. Včely nikdy nežijí v mrtvých stromech, kde práchnivé dřevo by nasálo a propustilo vodu, ale vždy ve strmech živých, které jim poskytují dokonalejší ochranu.)