Nedávno jsme přinesli zprávu, že byl na území Evropy zachycem malý úlový brouk Aethina tumida. Co všechno víme o tomto novodobém škůdci? Několik informací přinášíme v dnešním článku.
Tento brouk se běžně vyskytuje v jižní Africe, ale výskyt byl hlášen i ze Severní Ameriky, Austrálie a Egypta. V Americe se rozšířil a rozmnožil natolik, že způsobuje vážné škody ve včelstvech, zejména ve státech od Floridy na sever. Pro africkou Kapskou včelu (Apis mellifera capensis) nepředstavuje žádné vážné nebezpečí, protože Kapská včela je schopna sama svým agresivním chováním vůči tomuto škůdci zabránit jeho ničivému účinku v úlu. Oproti tomu je tento brouk schopen zlikvidovat evropská včelstva.
Samička tohoto brouka klade denně asi 13 vajíček po dobu 3 - 4 měsíců a přednostně je umísťuje do buněk pylových plástů. Pravděpodobná inkubační doba je asi 6 dnů a období larválního vývoje trvá 16 dnů - poslední tři dny před zakuklením larva opouští včelí plást a stěhuje se ven z úlu, kde se zavrtá do půdy a po třech dnech se zakuklí. Jak bylo zjištěno, vývoj kukly probíhá výhradně v zemi a trvá okolo osmi dnů při teplotě 30°C. 
Dospělý brouk měří od 0,5 do 1,6 cm. Po vylíhnutí je žlutohnědý ale stárnutím tmavne až do hnědočerné barvy. Na povrchu je porostlý jemnými chloupky a má bambulkovitá tykadla. Samičky začínají klást vajíčka již za týden po opuštění půdy. MÚB je považován za sarkofága - ničí včelí dílo. Larvy se živí medem, pylem, plástvemi i včelím plodem a jsou schopny zničit veškeré zásoby a zahubit včelstvo. Výkaly larev podporují kvašení medu a v úlu pak vše páchne jakoby po shnilých pomerančích. Brouk Aethina tumida není závislý jen na včelách, larvy se mohou například živit i přezrálým ovocem. Asi po čtrnácti dnech se rozlézají do okolí, do vzdálenosti několika desítek metrů a zakuklují se v půdě asi v půlmetrové hloubce. Dospělí jedinci vyletují po 6 až 8 týdnech podle teploty.
Aby se zabránilo škodlivému působení MÚB je třeba půdu dezinfikovat do hloubky před úly vhodnými insekticidy a fumigovat plásty látkami likvidujícími vajíčka, larvy i dospělý hmyz MÚB.
Zatím ale není známý žádný účinný léčebný postup proti tomuto broukovi, jen částečnou ochranu poskytují pasti kombinované s organofosfátem kumafosem. Nadějnou cestou by mohlo být použití juvenoidů. Tandem Sláma-Romaňuk objevil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve skupině terpenů stovky látek, které působí jako juvenilní hormony hmyzu. Juvenoidem zasažené larvy nedospějí a dospělí jedinci jsou sterilní. Mnoho juvenoidů má neobvyklou selektivitu a zasahuje jen poměrně úzkou systematickou skupinu, někdy i jedinou čeleď. Je tedy možné, že by se našly juvenoidy působící na brouky (ty existují) a pro včely neškodné.
Lze tedy jen upozornit na to, aby si nikdo ze včelařů nevozil ze zahraničí včely ani matky. A bohužel úbytek včelstev v mnoha zemích západní Evropy, zejména pak v Německu, ať již z důvodu výskytu varroázy a nebo z důvodu nezájmu o včelaření, které je především pro mladé lidi ekonomicky málo zajímavé, vedl k tomu, že se v poslední době do těchto zemí dovážely i včelí roje. A to by mohlo být z hlediska zavlečení tohoto brouka, který ještě nemá ani české jméno, velmi nebezpečné. Vyloučit nelze ani možné zavlečení larev s jižním ovocem.
To, v jakém stavu jsou naše včelstva, ovlivňujeme pouze my sami. Včelařství u nás přežívá jen díky takřka vojenské kázni včelařů a výtečné práci Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic. Pokud byste tedy při prohlídce svých včelstev narazili na něco podezřelého, co nejdříve uvědomte Státní veterinární správu. Ono totiž otálení s asanací zamořených úlů a případné rozšíření broučka (nebo jakékoliv nemoci), bylo pro řadu našich včelařů ?tou poslední kapkou?.
Brouci vylétají z úlu aby nakazili další včelstvo.
Zdroj: Osel.cz, Stránky ZO Červený Kostelec, Neviditelný pes.
Foto: Osel.cz.
