Myslím, že každý včelař mi dá za pravdu, že je to právě varroáza,která způsobuje nejvyšší ztráty na medných výnosech (s výjimkou včelaře samotného). Je až s podivem, jakou energii mnozí vynakládají na to, aby prokázali to, co je již dávno v moderním včelaření vyvráceno, totiž zásadní vliv tzv. uteplení na zimování, a konečný efekt našich včelstev.

Dle mých zkušeností jsou rozhodující především vnější vlivy, tedy umístění stanoviště a klima. Ty končený efekt ovlivňuje z 60- 80% a můžeme je ovlivnit jen částečně výběrem stanoviště. Zbývajících 20-40% konečného výsledku je ovlivněno vnitřními faktory, tedy provozní metodu, zdravotním stavem, chovaným materiálem (abych jmenoval jen ty nejdůležitější z nich).

Jistě by bylo mnohem užitečnější, kdybychom se více zaměřili na poznávání jednoho z největších nepřátel našich včel a následný boj s ním. Jsem si plně vědom toho, že následující řádky mohou vyvolat jistý nesouhlas, neboť tlumení rozvoje roztoče V.d. provádím částečně v rozporu s doporučovanou metodikou. Vzhledem k tomu, že se považuji se svými cca 60 ti včelstvy stále za včelaře ze záliby, nemohu jinak, než se snažit svým miláčkům nějak pomoci a nečekat jen až na doporučované , vyzkoušené postupy.

Včelařím totiž v oblasti, kde nevím, kdy snůška přijde a z čeho. Mezi hlavní snůškové zdroje patří ovocné stromy a řepka, v lese pak javor, částečně akát a malina. Již z toho je patrné, že včelstva připravená ke snůšce musím mít již v předchozím roce a nemohu se vůbec spoléhat na příznivý jarní rozvoj, jak tomu může být v klimaticky a snůškově zcela odlišných lokalitách našich velkoměst.

V poslední čtyřech letech jsem s léčením kyselinou mravenčí vyzkoušel mnoho a něco z toho chci předat dál, aby to bylo eventuelně vyzkoušeno jinde v jiných podmínkách a jistě i zdokonaleno.

Kdybych se však ve svých podmínkách (okolí Mladé Boleslavi) spoléhal pouze na podzimní ošetření proti roztoči V.d, působil bych jako hasič s kbelíčkem vody u velkého požáru

První zákrok

při ošetření je prováděn v době, kdy většinou vrcholí populace roztoče ve včelstvech, tj koncem června. V této době jsou již všechna včeĺstva vytočena a začínají se po slunovratu připravovat na zimu. Pro mnohé je toto snad překvapivé. Vždyť většinou slýcháme, že zimní včely se začínají tvořit až v srpnu a to zmiňuji ten lepší případ.

Skutečnost je však taková, že se včely na zimu připravují již od vyzimování.

U nás se ale stalo “dobrým “ zvykem jim v tom všemožně bránit. Počínaje omezováním prostoru v průběhu roku a konče pouze a jen zimováním na cukru. Skutečně nástavkové včelaření však také do této oblasti přináší mnoho nových, resp. starých, avšak zapomenutých poznatků a možností.

Jako léčivo je používán Formidol, tedy přípravek, který je u nás běžně k dostání a vyrábí jej VÚ včelařský Dol.

Desky jsou používány v závislosti na venkovní teplotě buď zcela vytažené z igelitového obalu (při teplotě 15-20 C) nebo jen cca z 1/3-1/2 (při letních teplotách nad 25 C).

Důležité však je, že jde o včelstva v síle 7-9 NN 11x39x16 cm. To odpovídá cca 4-6 velkým nástavkům 39x24 cm. Včelstva jsou také většinou postavena na drátěných dnech celoročně. U úlů bez drátěného dna považuji za dobré ponechat česno otevřené ve výšce 3-4 cm. Zde si každý musí učinit vlastní zkušenost.

Tímto opatřením se populace roztočů značně omezí a i když je účinnost asi 70%, má to pro včelstva blahodárný účinek. Jednak jsou zlikvidovány dospělé samičky a dále je značně zasažena i populace dosud nedospělých roztočů přímo na plodu. Dochází tak k ozdravení včelích populací, které se buď na zimování již podílí přímo,nebo nepřímo odchovem plodu a dalších generací včel. Kyselina mravenčí postihuje nejvíce roztoče na trubčím plodu, který se u mě v tuto dobu vyskytuje hlavně v prostavěném podmetu. Desky se ponechávají v úle 3 týdny i přesto, že největší účinek je v prvním týdnu.U částečně vytažených desek je vhodné odstranit igelitový obal po týdnu zcela.

Druhý zákrok

je prováděn v první dekádě srpna v případě, že není použit Gabon v červenci – srpnu. Zde dochází k dalšímu ničení roztoče a ochraně plodu zimní generace včel. Připomínám, že zajištění kvalitních zásob je u nás samozřejmostí. Červencové , srpnové přínosy jsou včelstvům ponechávány k zimování. Výjimku v tomto ohledu nebyl ani melicitozní med v loňském roce, přičemž vyzimování bylo též 100% ní.

Třetí zákrok

je možné provádět také v polovině září, jako jakési dočištění a opatření proti reinvazi..

Pokud je jako druhý zákrok používán v červenci-srpnu Gabon, tedy druhé ošetření s Formidolem odpadá, resp. může být provedeno v září. Třetí pak již není nutné. Během 4 let jsem zkoušel i více ošetření ihned po sobě v různých obdobích roku, avšak výše popsaný způsob mi připadá nejefektivnější a pro včely nejpřijatelnější.

Závěr si však musí učinit sám a vše přizpůsobit provozní metodě , podmínkám a především výskytu roztoče. Rozhodně se vyplatí sledovat spad roztoče V.d. i v průběhu roku a následně včas reagovat.

Těmito dvěmi, resp. třemi zákroky je téměř zajištěno ozdravení včelstev a další podzimní ošetření fumigací či aerosolem již většinou nepotvrzuje žádný nebo jen minimální spad roztoče V.d. .

Chtěl bych jen upozornit, že např. v sousedním Německu se k likvidaci roztoče používá v srpnu odpařovač

na kyselinu mravenčí v množství 180 ml. na včelstvo , při koncentraci 60%. Objeví-li se např. roztoč ještě v říjnu, používají stejné množství, avšak v koncentraci 80%. Náš přípravek obsahuje třetinové množství kyseliny mravenčí v koncentraci 85% .

V loňském roce jsem provedl na několika včelstvech pokus s použitím Formidolu asi 14 dní po použití aerosolu, tedy koncem listopadu a začátkem prosince. S výsledkem jsem byl značně překvapen. Ačkoli po ošetření aerosolem již žádné včelstvo nevykazovalo spad, po vložení desek s kyselinou se ojediněle, ale přeci na podložkách samičky roztoče objevily! Zda se jednalo o samičky usmrcené kyselinou nebo shozené včelami z louček dodatečně, nemohu potvrdit. Čas a zkoušení přinesou další poznatky.

Ošetření kyselinou mravenčí je v průběhu roku kombinováno tzv. oddělkovým provozem, který také , dle mého soudu, rozvoj roztoče V.d omezuje a souběžně zajišťuje výměnu matek v produkčních včelstvech.

Podzimní ošetření

provádím většinou již jen 1x fumigací a 1x aerosolem.
Kyselině mravenčí bývá vyčítáno, že při jejím použití dochází ke značnému vyrušení včel a úhynu matek.
Z mých zkušeností mohu každému potvrdit, že tomu tak není. Znovu ale připomínám, že moje včelstva disponují značným prostorem, dostatečným větráním ,odpovídající silou a kvalitními zásobami po celý rok !!
Včelaři včelařící v dvouprostorových úlech, event. používají max. 3 nástavky v průběhu roku , by se měli držet více doporučované metodiky .
Z užití kyseliny mravenčí nemusíme mít určitě žádný strach.
Za její největší nedostatek v současné době považuji poněkud vyšší pořizovací cenu ve srovnání s Gabonem.
Mezi nepopiratelné přednosti kyseliny mravenčí je nutné přičíst naopak to, že u ní nebyla dosud zaznamenána rezistence roztoče V.d.
Dalším nezanedbatelným přínosem pro včelaře je jednoduchost a nízká časová náročnost, což přispívá k zefektivnění našeho provozu.
Výše uvedený postup nikomu nevnucuji neboť je jen jednou z možných variant boje proti roztoči V.d..
Konečná volba je na každém z nás.