Nosematoza je druhá z nerozšířenějších chorob na našich včelínech, která sice nepatří mezi nebezpečné nákazy, ale která tím, že je přítomna v každém včelstvu způsobuje v případě svého zdárného rozvoje zpomalení rozvoje včelstev, výrazné snížení medného výnosu až po úplnou likvidaci včelstva.

Původcem této choroby je prvok Nosema apis Zander, který cizopasí ve včelím žaludku, narušuje žaludeční stěnu včel, které pak hynou hladem a na průjem. Tento prvok je přítomen v každém včelstvu a je v podstatě na každém včelaři, zda-li mu umožní rozvoj a on pak naše včelstva dusí až třeba úplně udusí nebo mu podmínky k jeho rozvoji maximálně ztíží až znemožní. Protože nemáme již delší dobu ani účinný lék, kterým byl Nitekabin nebo Fumagillin, je opravdu prakticky vše pouze na každém včelaři. Při tlumení nosematozy si však vždy musíme uvědomit, že toto onemocnění dokážeme pouze tlumit, a to tak, že se neprojeví svými negativními klinickými příznaky. Včelstva totiž ani nedokážeme zbavit všech spor tohoto parazita. To však ale znamená, že při nedůsledném nebo špatném ošetřování včelstev a ještě při napadení včelstev jinými původci především varroázy se toto onemocnění znova kdykoliv projeví. Důležité je si uvědomit, že napadení včelstev nosematozou se neprojevuje jen onemocněním včel v zimním období, jak jej většina včelařů konkrétně zná - tj. projeví se hynutím včel v úle, kálením na plásty a stěny úlu, letáku a na vnější stěny úlů, ale také toto onemocnění mnohdy a dosti často vrcholí až na jaře v dubnu a květnu. I když tato včelstva celkem slušně přezimovaly, tak se v tomto jarním období projevuje vliv rozvoje nosematozy zpomaleným rozvojem, slábnutím včelstev, opožděným nasazením medníků a tím nevyužitím časné jarní snůšky a samozřejmě výrazně nižším medným výnosem. Někdy dojde k takovému zeslabení včelstev, že v úle zůstane jen hrstka včel s matkou. V tomto období se navíc nesetkáme s typickými příznaky napadení včelstev nosemou, které jsou charakteristické pro zimní období. A právě tento fakt neexistence typických příznaků pro nosematozu velmi často způsobuje to, že včelař špatně stanoví diagnosu onemocnění a často hledá příčiny jinde např. v malém výkonu matky, stáří matky, špatném počasí, špatném vyzimování, chybném ošetřování včelstev včelaři v nejbližším okolí, použiváním chemických prostředků zemědělci či zahrádkáři. Co tedy můžeme dělat, co je doporučováno, co mám i vyzkoušeno abychom maximálně včelám pomohli a minimalizovali nepříznivé dopady nosematozy:

1. v podletí a přípravě včelstev na zimu
   • zajistíme řádné ošetření včelstev proti varroáze
     - preventivním využitím odparných desek Formidol v letních měsících při teplotách nad 20 stupňů, dále přesně podle návodu použijeme Gabon PA 92 ihned po vymedování a Varidol FUM po 20. listopadu
   • zajistíme studené, vzdušné a hlavně suché zimování
     - je neomluvitelnou chybou, když v době kdy včelstva neplodují se v úle sráží vznikající pára, jsou namočené stěny v úle, okénko, mokrá podložka, tvoří se jinovatka a led. Bylo uváděno, že z 10 kg zásob při jejich zpravování včelami vznikne až 6 litrů vody. Samozřejmě zde záleží na používaném typu úlu (klasický, nástavkový), způsobu zimování (v plodišti, medníku), velikosti prostoru a síly včelstva. Ale řádné větrání úlu musí včelař vždy zajistit. V žádném případě nesníme připustit zcela nepropustný strůpek nad zimujícími včelami.
2. na jaře po hromadném proletu
   • při jarní prohlídce vyndáme z plodiště všechny i částečně pokálené plásty, tyto zlikvidujeme, rámky vyvaříme v 10 % roztoku sody. Mrtvé včely spálíme, úly, leták desinfikujeme lihem
   • včelstva podle jejich síly na 10 -14 dní stáhneme tak aby všechny plásty byly dobře obsazeny a včelstva se tak mohly rychle zahřát
   • včelstva která neobsazují ani 4 plástové uličky spojíme - slabochy zásadně neponecháváme
   • včelstvu dáme vypít alespoň 1 - 2 litry následujícího roztoku:
     připravíme odvar: 3 litry vody, 300 g pelyňku (koupíme v lékárně), asi 200 g borovicových špiček (jehličí) povaříme asi jednu hodinu a pak necháme 8 hodin odstát. Po scezení vlijeme tento odvar do roztoku 8 litrů vody a 5 kg cukru a přidáme ještě 1 dcl alkoholu (37,5 % vodky). Včelám podáme pokud možno teplé a v době kdy létají. Tento odvar z pelyňku a borovicového jehličí (bez alkoholu) můžeme použít i do jedné dávky krmného roztoku v září
   • pro jistotu můžeme ještě použít odparné desky Formidol.

Z vlastní zkušenosti vím, že kdo alespoň takto proti Nosemě nebojuje dosahuje jen podprůměrných medných výnosů a nemůže tak zvýšit efektivnost své včelařské práce.