Další zajímavý článek z dílny Miroslava Jakuše, tentokrát o tom, jak získávat prostředky na činnost ČSV. V přílohách jsou i vzory smluv se sponzorem a některé další materiály.','

Získávání finančních prostředků na činnost ČSV a včelařská osvěta mimo ČSV

(Fundraising a osvěta ČSV)

Miroslav Jakuš

leden 1998

Materiál na seminář osvětových referentů OV ČSV

1 Úvod:

Celý náš svaz jako sdružení právnických a fyzických osob zabývajících se včelařskou činností vznikl a žije s cílem vytvářet dobré podmínky pro provozování včelařské činnosti v Čechách a na Moravě a také s cílem udržovat a rozvíjet včelařství jako takové.

Včelařství jako samo o sobě nemá přínos jen pro včelaře, ale hlavně pro přírodu, a díky nám včelařům i pro hospodářství státu, ekonomiku podnikatelského sektoru a také zdraví lidí. O tato fakta je třeba se opřít a naše i světové včelařství – s pomocí všech subjektů využívajících jeho přínos ekologický, hospodářský a celospolečenský – udržovat na takové úrovni, aby co nejefektivněji naplňovalo svůj význam pro společnost.

Od roku 1990 žijeme v poněkud novém prostředí, kterému je potřeba se přizpůsobit. Je to prostředí tržní, založené na principech demokracie, samosprávy a konkurence. Z pohledu ÚV se náš svaz již velmi schopně přizpůsobil těmto novým podmínkám. Nelze to však již říci o našich územních složkách, tedy o ZO a OV ČSV. Snad nechápou své poslání, jako základní složky ČSV, snad je to dáno společenskopolitickou situací. Důležité však je, že tyto složky již od jejich názvu odvozeno jsou základním stavebním kamenem ČSV, zajišťujícím jeho poslání v každém koutu naší republiky.

1.1 Proč získávat finanční prostředky do včelařství?

Na tuto otázku lze odpovědět ze dvou hledisek:

• Bez peněz prostě činnost žádné organizace není možná.
• Proč financovat svou činnost pouze z vlastních prostředků, když přináší užitek i jiným?

1.2 Úloha osvětových pracovníků OV ČSV při získávání finančních prostředků do včelařství.

Nejdříve je třeba \"probudit\" členy našich ZO, ale i OV, vysvětlit jim o co běží a případně jim odborně pomoci vytvořit si svůj FUNDRAISING. Právě s jeho pomocí lze vytvořit optimální systém osvěty a rozvoje včelařství v každém koutu naší republiky. A právě osvětový pracovník je ten jehož posláním je jaksi nasměrovat členy ZO a OV k vytváření optimálního systému osvěty a rozvoje včelařství s nejvyšším možným efektem, tedy propagovat fundraising.

2 Základní informace.

2.1 ČSV a třetí sektor.

Nejprve je třeba znát okolí. Je třeba vědět že my včelaři, resp. ČSV se řadíme mezi nevládní neziskový sektor, do kterého jsou zařazeny především veřejně prospěšné organizace, které nejsou orientovány podnikatelsky. Nejsou tedy zřízeny za účelem dosahování soukromého zisku. Mají sice vyšší než nezbytné příjmy pro krytí vlastních nákladů, ty však nejsou použity pro soukromý prospěch svých členů ani pro jejich skupinový zájem, ale jsou využívány pro celkový společenský (veřejný) prospěch. Jsou to tedy organizace které zisk vytváří, ale celý jej používají pro veřejně prospěšné cíle, ke kterým jsou založeny. Tyto organizace získávají finanční prostředky především ze příspěvků svých členů a z darů určených na předem vytyčené záměry. Mohou mít statut občanského sdružení, nadace nebo organizace s mezinárodním prvkem.

Dalším sektorem je sektor podnikatelský, který získává finanční prostředky z prodeje a sektor státní správy, který má fundraising zaměřen na daňové zdroje.

2.2 Základní zdroje finančních prostředků.

Základními zdroji financí nevládních organizací, jakožto i ČSV mohou být:

• členské příspěvky a dary jednotlivců,
• dary od podniků a firem,
• vlastní prodej výrobků a služeb,
• peníze od institucí k tomu určených - fondy a nadace:
  - vládní fondy,
  - české nevládní fondy a nadace,
  - mezinárodní fondy - vládní a nevládní.

3 Předpoklady úspěšného získávání finančních prostředků.

Pro úspěšné získávání financí je třeba splňovat určité předpoklady. Než vůbec začneme fundraising provozovat, je potřeba si uvědomit, zda máme ve své organizaci vyřešeny základní otázky, kterými především jsou:

3.1 Víme jaké je poslání naší organizace?

Je potřeba vědět proč tu jako včelaři doopravdy jsme, proč se sdružujeme, jaké poslání plníme. Víme-li to, potom bychom toto poslání také měli mít rozpracováno do jasných konkrétních cílů. Řadu z nich nám přitom přinášejí naše stanovy. Tyto cíle by měly být transformovány v jednotlivé úkoly, ne-li řečeno promyšlené strategie. Ono totiž říci při žádání o finanční podporu s tím, že zajišťujeme udržení a rozvoj včelařství, je málo. Ten dotyčný se přece může zeptat jak tento svůj cíl uskutečňujeme. Chceme-li žádat o finanční přispění někoho, musíme mu přesně a dopodrobna říci, na co tyto finance využijeme a za jakým záměrem.

3.2 Máme připravenu finanční strategii a marketingový plán?

Finanční strategií rozumíme smysluplně vytvořený systém získávání finančních prostředků. Tato strategie mimo jiné obsahuje tzv. marketingový plán zaměřující se na důkladné poznání našich stávající i potencionálních dárců, na komunikaci s nimi, na hledání nových činností přinášejících finanční prostředky a na vylepšování činností stávajících ap.

Pro přípravu finanční strategie je třeba umět předpovídat a uplatňovat se, jelikož všechny oblasti života ve společnosti se neustále vyvíjejí, přičemž lze vypozorovat určité trendy, naznačující, kudy se bude vývoj ubírat v příštích několika letech. Je potřeba také se dobře orientovat ve státní správě a umět sbírat informace potřebné pro získávání peněz.

3.3 Jsme seriózní a transparentní organizací?

Podmínkou pro získání dárců pro naši věc je získání jejich důvěry. Důvěra se dá však získat pouze seriózním chováním organizace, jejím demokratickým chováním uvnitř i navenek a její transparentností (průhledností) a to jak po finanční stránce organizace, tak i v uskutečňování jejích cílů. Obecně lze říci, že je potřeba dlouhodobě budovat dobré jméno organizace.

3.4 Máme dostatek lidí a vhodně rozděleny jednotlivé úkoly?

Při marketingovém plánování a přijímání nových úkolů je potřeba brát v potaz své možnosti. Je potřeba mít dostatek schopných a věci znalých lidí, kteří budou převzaté úkoly zodpovědně plnit. Jednotlivé úkoly je potřeba rozdělit dle kompetencí a schopností. Je třeba také tyto osvětáře a \"fundraisory\" umět náležitě odměnit.

3.5 Zacházíme správně s penězi?

Při odpovědi na tuto otázku je třeba se podívat na své účetnictví. Zda-li je v naprostém pořádku evidence příjmů a výdajů, zdali jsou zadokumentovány veškeré složitější finanční přesuny a zdali je účetnictví plánované. Tím je myšleno, zdali je schopné zodpovědět, zda ten či onen nový záměr je schopné uskutečnit, zda má či bude mít organizace dostatek finančních prostředků po tu určitou dobu.

V zásadě je třeba dbát na účelné používání finančních prostředků (zdali jsou využívány efektivně) a zdali jsou včas spláceny závazky.

4 Další důležité informace pro fundraising.

4.1 Podmínky pro získávání peněz vytvářené státem.

Pro financování neziskového sektoru zatím platí v mnoha oblastech prozatím velmi podobné podmínky jako pro sektor podnikatelský. Stát by však měl mít zájem na tom, aby byly:

• vhodné (vhodnější) podmínky pro vlastní podnikání neziskových organizací,
• vhodné podmínky pro sponzoring a přijímání darů,
• vhodné (vhodnější) podmínky pro zaměstnávání pracovníků v NNO.

Prozatím stále uvažuje nad zákonem o neziskových organizacích, který by částečně řešil první a třetí výše uvedený bod.

4.2 Členské příspěvky a dary.

Členské příspěvky a dary jsou obecně brány za nejstabilnější a skutečně nezávislý zdroj příjmů. Také indikují, s jakou podporou se naše práce setkává na veřejnosti. Když děláme něco, co je u veřejnosti nepopulární, ztrácíme členy. Je to pro nás znamení, že jsme buď udělali chybu, nebo že jsme málo vysvětlili co děláme.

V západních zemích mají obecně organizace NNO 60% stabilního a 40% pohyblivého členstva.

4.3 Shánění darů.

Je dobré pro shánění darů vytvořit jakousi správní radu, která nese základní zodpovědnost za získávání finančních prostředků. Existuje šest různých způsobů oslovení dárce:

• osobní návštěva,
• osobní dopis s vloženou ofrankovanou obálkou na odpověď,
• osobní telefonický rozhovor,
• formální dopis,
• formální telefonický rozhovor,
• publicita ve sdělovacích prostředcích nebo inzerce.

Formulování žádosti o přispění organizaci je skutečným uměním. Kolem formy, obsahu i způsobu doručení takovéhoto dopisu vzniká téměř nový vědní obor. Je to otázkou stylizace, psychologie atp. V USA je vyzkoušeno, že asi 1% lidí požádaných o dar přispěje nějakou částkou a z nich již pak 60% podruhé a z nich 75% potřetí. U nás jsou některé z těchto způsobů velmi nezvyklé. Proto se ani neví, zda by něco z toho náhodou nefungovalo.

4.4 Podpory od podnikatelů a firem.

V daňové legislativě na začátku roku 1998 platí:

Zákon č. 586/92 o dani z příjmů § 15 odst.8:

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělávání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznávané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období nepřesáhne 2% ze základu daně anebo 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně.

Zákon č. 586/92 o dani z příjmů § 20 odst.4:

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělávání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznávané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2% ze základu daně.

Pojem dar zahrnuje plnění uskutečněné v peněžní formě, naturální formě nebo jako úplatně provedenou službu. Dar lze poskytnout na účely stanovené zákonem, na podporu činnosti organizace bez konkrétního účelu, anebo na určitou konkrétní akci nebo projekt organizace. Jméno dárce (sponzora) může být na takové akci uvedeno a dárce zde rovněž může propagovat svou firmu distribucí svých propagačních materiálů. Pokud ale jako oplátku za dar uvede organizace více než jméno sponzora - například ceník zboží - jde již o reklamu, tedy o podnikání a musíte odvést daně podle platných předpisů.

Důležitá je také podmínka vyplývající z §7 zákona č. 586/1992 Sb., že i zboží a služby poskytnuté zdarma podléhají dani z přidané hodnoty (DPH). Pokud je tedy dárce registrován jako plátce DPH a dá organizaci něco zdarma, musí odvést příslušnou daň z přidané hodnoty.

Důležité je také načasování žádosti o sponzoring. Za předcházející rok platí podnikatelé na jaře, dar však musí být uskutečněn do konce předcházejícího roku. Nejvýhodnějším obdobím pro shánění sponzorských příspěvků je proto teoreticky listopad a prosinec. V praxi ovšem mají v tomto období někteří podnikatelé mnoho práce a jsou daleko přístupnější v jiných, klidnějších měsících.

4.5 Vlastní podnikání.

ZO našeho svazu mají právní subjektivitu a jsou-li příslušně zaregistrovány u finančního úřadu, mohou i samostatně podnikat. To je možné díky předvídavosti našeho vedení, které tuto činnost ČSV zahrnulo do svých stanov.

Jako podnikání lze potom brát nejen výrobní činnost, ale i např.:

• zabezpečování informačních služeb a přednášek za úplatu,
• pořádání kursů, školení, zajišťování opylení,
• pořádání zábavných akcí.

Poslední bod (pořádání zábavných akcí) má výhodu, že když se dělá dobře, přináší zábavu, peníze, nové členy a navíc ještě informuje lidi o programu organizace. Mohou to být např.:

• slavnostní večeře, večírky s prodejem občerstvení,
• bazar starších darovaných věcí,
• aukce (zábavný prodej darovaných věcí, nejčastěji se jedná o kuriozita, umělecká díla, předměty darované slavnými dárci),
• prodej řemeslných výrobků, karikatur, knih, fotografií a autogramů,
• trh, stánky s prodejem všeho možného,
• tancovačky, plesy, bály,
• koncerty, divadla,
• nebo i koktail party pro boháče.

Je velmi užitečné vytvořit si banku talentů, ať již z řad členů či nečlenů. Je to databanka, která umožní přehled o schopnostech vám známých lidí, využitelných při podnikání.

4.6 Sestavování žádostí o finanční přispění.

Pokud je záměr získat peníze z fondu, nadace, obecního či městského úřadu ap., musí se na toto místo zaslat oficiální písemná žádost. Před jejím podáním je však třeba navázat s fondem kontakt, informovat se vůbec o možnosti získání finančních prostředků a podmínkách jejich udělování. Potom je třeba sepsat podrobný popis záměru či projektu na který by měly být poskytnuté finanční prostředky uplatněny. Tento by měl obsahovat:

• cíle projektu,
• hlavní myšlenky projektu,
• cílovou skupinu projektu, tj. lidi, které má projekt ovlivnit,
• organizační strukturu projektu,
• používané nástroje,
• časový rozvrh projektu,
• další informace požadované institucí udělující peníze.

Dále by měly být připraveny kalkulace předpokládaných nákladů souvisejících s projektem, jde především o:

• režijní náklady (až 15% celkové sumy),
• náklady na mzdy,
• administrativní náklady,
• náklady na administrativní vybavení,
• náklady na nájmy, tisk ap.,
• lze přidat + 10 % na nepředvídané náklady,
  + 10 % na inflaci.

V žádosti nezapomeňte uvést:

• jméno osoby zodpovědné za projekt,
• adresu organizace, telefon, fax,
• číslo účtu, na který mají být v případě kladného rozhodnutí peníze poukázány.

Žádat o finanční podporu je možné u:

• orgánů státní správy (ministerstva, jejich fondy a okresní úřady, okresní, městské a obecní úřady atp.
• zahraničních, příp. vysloveně mezinárodních fondů, vládních i soukromých,
• českých fondů a nadací,
• církví (zatím toto funguje pouze v zahraničí),
• politických stran a odborů.

5. Pomocná literatura.

• Ekonomika Green NNO, agentura Koniklec, FVŽP, Praha 1992.
• Fundraising, Wam Kat, EYFA, Sittard, Netherlands, 1989.
• Obnova občanské společnosti, Daniel Siegel & Jenny Yancey, Rockfeller Brothers Fund, New Zork, 1993.
• Zpráva o stavu třetího sektoru a ekologických iniciativ v ČR, agentura Koniklec, Praha 1994.
• Neziskové organizace veřejných služeb (srovnávací studie), Sguire, Sanders & Dempsey. 1993.
• Rozsah a principy neziskového sektoru: Poznatky ze západních zkušeností, Lester M. Salamon, Tjhe Johns Hopkins University, ICN, Praha 1993.
• Získávání finančních prostředků, Henry A. Rosso, Bulletin ICN, Praha 1993.
• Zelené informace, Helena Isbická, Asociace Brontosaura, Praha 1994.
• Řízení neziskových organizací, Peter F. Drucker, Management press, Praha 1994.