Aneb jak vyřešit dlouhověký úl, jednoduchý, levný, časově stabilní a odolný.
Článek od autora Ing. Bohumila Federmanna popisuje dlouhověký úl, jeho výrobu a rozměry. Zajímavý je také použitý materiál na výrobu úlu - cementotřísková deska Cetris.
Mnohokráte jsem řešil otázku v jakém úlu vlastně včely chovat. Mnoho neznámých by se dalo rozdělit na jednotlivé části, která lze sloučit do samostatných, ale na sobě závislých celků:
- Množství zimujících včel
- Množství včel v letním období
- Zimní velikost úlového prostoru
- Letní velikost úlového prostoru
- Velikost rámků
- Počet rámků
- Velikost podmetu
- Krmení
- Hygiena
- Další vlivy
Včela jako neustále domestikovaný a zároveň šlechtěný hmyz je stále touto činností poznamenáván. Lze tedy říci, že by se měly neustále měnit i podmínky ve, kterých včela bydlí. V čem ji vlastně chováme.
Od této úvahy se bude nadále odvíjet a také odvíjí celá má koncepce chovu včel a vlastností stavby úlu.
Vlastní úl jsem navrhoval s ohledem na již zmíněné vlastnosti a požadavky, rovněž jsem se je snažil přizpůsobit současným trendům.
Ze zkušeností a to nejenom vlastních lze vysledovat, že včelstva se postupem času zvětšují. Lze vysledovat, že se postupně ustupuje od zateplených úlů. Úly před sto lety byly mnohem menší a to všechny zateplené. Můžeme rovněž předpokládat, že včelstva v nezateplených úlech je zapotřebí mít silnější.
Mimo to lze vyčíst vývoj velikosti včelstev z počátků řešení varoázy, kde se včelstva utrácela. O této činnosti se vedla důsledná evidence, kde nebyly včelstva o váze 0,500 kg výjimkou. Dnes lze předpokládat, že by se měla zimovat včelstva o váze větší jak 2,00 kg. Což by odpovídalo dle používaných přepočtů minimální síle zimovaného včelstva cca 20.000 včel.
Obdobně jak je tomu v zimním období, lze odvodit i sílu včelstva v období letním. To vše potom musíme využít pro odhad velikosti úlového prostoru pro letní a zimní období.
Můžeme nalézt dvě hlaví cesty a to včelstva podněcovaná a nepodněcovaná. U včelstev podněcovaných lze přesáhnout váhu včel přes 10,00 kg. U včelstev nepodněcovaných je běžná váha včelstva přes 6,00 kg.
Tedy množství včel se běžně pohybuje mezi 60.000 až 100.000. nejsou samozřejmě výjimkou ani včelstva slabší, či silnější.
Zimní velikost úlového prostoru
Zimní velikost úlového prostoru by měla být dostatečná pro potřebné množství zimujících včel a jejich zimní zásoby, stejně je tento prostor využíván jako plodiště. Doporučuji jej volit tak aby bylo dostačující celoročně.
Lze předpokládat prostor pro více jak 20.000 čel a více jak 20,00 kg zimních zásob. Dle možnosti by tento prostor neměl být ničím dělen a měl by se blížit kulovému prostoru. Mnoho nepokazíme když namísto koule použijeme krychli. Pokud předpokládáme, že včelstvo stažené v zimním chomáči by mělo obsednout cca 50% zimního prostoru, pak můžeme zvolit kvádr. Včelstvo samozřejmě vytvoří zimní chomáč přibližně kulového rozměru se snahou být blíže horní části, zde se jeví jako ideální rozměr 39x30 cm. Aby se mohlo včelstvo posouvat za zásobami, měl by být třetí rozměr větší, volil jsem 50 cm.
Největší rozměr je volen napříč rámky, což není nejvhodnější. Nevhodnost spočívá v možnosti včelstva se přesouvat. Pokud včelstvo nevyužije možnost přesunu u stěny (málo pravděpodobné), zůstává mu pak jen přesun nad horní loučkou! Při dvou nástavcích to může být i nad vrchní loučkou spodního nástavku (jen u velmi silných včelstev). U rozměru 39 jsem zůstal s ohledem na kompatibilitu se svou starou rámkovou mírou a její rozšířenost u kolegů.
Letní velikost úlového prostoru
Jednoduché řešení pomocí použití několika nástavků, které přidáváme a využíváme je jako medník.
Můžeme použít nástavky pro rámkovou míru stejnou či menší. Zde doporučuji běžný rozměr 39x24 cm, tudíž menší, třetí rozměr zůstává samozřejmě nezměněn 50 cm.
Celou koncepci jsem volil tak abych nemusel používat více jak jeden nástavek jako medník, tím nezavrhuji použítí více nástavků, navíc již dlouhá léta nepoužívám mřížku!
Tuto velikost jsem volil s ohledem na možnost použití velmi běžného rozměru 39x24 cm, který však byl pro mne v plodišti příliš malý, tudíž by vyšel uváděný kvádr příliš dlouhý. Další prvek pro mne byla velikost medometu. Výsledkem pak byla rámková míra pro plodiště 39x30 cm a pro medník tatáž či velikost 39x24 cm.
Třetí rozměr rámků je běžně používán 35-37mm, ale já jsem se dopracoval k hodnotě 45 mm. Více o tomto rozměru a cestě k jeho volbě, ale i o počtu včel, buněk a plodu na jednotlivých plástech naleznete v mém článku ?Včela - svobodná, velká, mírná ...?.
Počet rámků jsem volil v souladu s předešlým textem. Tento pročet mi vyšel jako podíl úlového prostoru a plochy jednoho rámku, lze tedy předpokládat, že počet rámků 11 je pro daný typ chovu včel optimální. Rovněž lze nalézt mnoho o vzniku tohoto počtu rámků v již zmíněném článku ?Včela - svobodná, velká, mírná ...?.
Často opomínanou částí úlu zůstává podmet. Je mnoho teorií a mnoho odlišných praxí, které se kolem podmetu pojednaly. Vlastní zkušenost mi však praví, že podmet musí být prostorný, lehce čistitelný v neposlední míře je nutno brát ohled i na jeho složitost a tím i ekonomiku. Dávno jsem opustil konstrukci malého česna ve předu a velkého otevíraného prostoru v zadu, o nízkém podmetu nemluvě.
Podmet tedy musí být prostorný, vysoký tak aby pojal ve snůšce dostatek převěšených včel a ty nemusely viset vně úlu, musí rovněž zabezpečit dostatek přístupu vzduchu a v neposlední míře snadné čištění.
Osobně nejsem příznivcem spodní mřížky v podmetu. Tato má sloužit k dostatečnému větrání a samovolnému čištění. Často vede k podpoře slídivosti a vykrádání včelstev.
Jako nejjednodušší krmení považuji krmení přes zavíčkované, převrácené třílitrové láhve s cukrem a vodou v medníku.
V celku zanedbávané téma. Nesmíme zapomínat, že každý tvor včetně včel je zatížen vlivem prostředí, ve kterém tráví většinu života.
Kromě dostatečně časté obměny díla (optimální považuji tak 3 roky) je nutno dbát i na hygienu a to nejvíce v podmetu, větrání a vynášení odpadu. Větrání je zabezpečeno otvorem a vynášení odpadu pak výběrem zodpovědného včelstva. Znamená to, že provádím důsledný výběr včelstva na pořádek v podmetu.
To všechno mi však nebrání abych se konstrukcí úlu nesnažil hygieně pomoci. Jako nevhodné považuji nižší dno podmetu nežli je vchodový otvor - česno, tím se jen zvětšuje pracnost vynášení odpadu. Rovněž užší česno nežli je dno podmetu vede ke zbytkům ukrytých v takto vzniklých rozích. Jako vrchol pomoci považuji dno podmetu nakloněné, zřejmě to nebude mít valný vliv na vynášení odpadu, ale zásadní význam to má na odpad kapalný ať již stečený med, cukerný roztok, či kondensovanou vodu, nesmíme zapomenout ani na nafoukaný sníh či déšť. Všechny kapalné látky se tak posouvají ke přední hraně česna a nevznikají žádné loužičky, kde by docházelo k dalšímu případnému míšení s látkami pevnými.
Nesmíme opomnět ani případné očka, které slouží ke zlepšenému větrání.
Dále je mnoho dalších vlivů, které nám mohou ovlivňovat včelstva a včelaření.
Jako kladný i záporný vliv použitého materiálu lze spatřit v jeho váze. Cetris je dosti těžký materiál a tím i váha úlu není nikterak nízká, na druhé straně nemusíme takový úl již dále zatěžovat různými kameny, jak často vídáme.
Pro zlepšení vlastností bych doporučil vnitřní prostor úlu povoskovat včelím voskem, stejně či obdobně jako lyže.
V této části se budu věnovat konkrétní stavbě a realizaci úlu. Pro jiné rámky lze úlové rozměry jednoduše přepočíst.
Při volbě konstrukce jsem neměl mnoho na výběr. Jako nejsnadnější a dnes již dostatečně ověřená konstrukce nástavkového úlu je snad nenahraditelná, libovolně je možnost měnit úlový prostor dle potřeby, s daným počtem nástavků můžeme sestavit větší či menší počet úlů, konstrukce vhodná pro značně silná či slabá včelstva.
Zde je vidět sestavený nástavkový úl se dvěma nástavky po 11 rámcích šířky 45 mm a rámkové míře 39x24 cm, podmetem a stropem bez plechového zastřešení. Jednotlivé díly jsou na sobě pouze volně postaveny bez falcového spojení, či jiného osazení.
Velmi zajímavá je volba materiálů. Dnes snad již byly odzkoušeny všechny materiály. Nejstarší materiál dřevo, ale byl použit dokonce i beton. Oba materiály je možno nalézt v přírodě ať již jako vykotlaný strom či trhlinu ve skále. Mimo tyto materiály se používal polystyrén, koplén a další.
Nejblíže mám ke dřevu, ale jeho tvarová stálost se změnou vlhkosti mi činila jisté potíže, v případě různých latěk pak byla vysoká pracnost a čím pracnější a složitější konstrukce, tím kratší životnost.
Dnes je zatím časem neprověřený materiál na bázi dřeva a betonu, tj. cementotřísková deska - Cetris. Materiál s tepelnými vlastnostmi jako tvrdé dřevo, nehořlavý nenavlhavý. Při koupi odřezků je pak i jeho cena zanedbatelná. Cetris lze obrábět stejně jako dřevo.
Takže jsem se nakonec rozhodl pro Cetris síly 28 mm, odtud potom úl získal vlastnost dlouhověkosti.
Tím samozřejmě není vyloučena možnost postavení stejného úlu ze dřeva či materiálu jiného, ani možnost postavení naprosto odlišného úlu z Cetrisu..
Na obrázku je zřejmý vzhled hotového podmetu a to s nakloněným i rovným dnem. Osobně doporučuji dno nakloněné, velikost česna je jen věcí, jak jej kdo chce velké, sám jsem volil pouhých 5 cm.
Podmet jsem volil s vnitřní výškou cca 132 mm. Otvor sloužící jako vchod jsem volil 22 mm vysoký a dlouhý přes celý úl. Pro případ potřeby zmenšení, zůžení česna postačí tento prostor částečně zaslepit hranolem 20x(30-50) mm o potřebné délce.V zadní části jsem nepoužil žádný čistící ani jiný otvor.
Pohled na podmet, nakloněné dno
Rozměry podmetu jsou patrny s obrázku, vnější výška je pak 15 cm.
Na následujících obrázcích jsou znázorněny jednotlivé díly podmetu, kotováno v dm.
Všechny díly jsou pouze jemně uřezány na patřičný rozměr a není nutno dalších mechanických úprav.
Díly navzájem pospojujeme lepením a tmelením, vnitřní prostor včetně česna pak povoskujeme včelím voskem a venkovní opatříme nejlépe dispersním, či jiným nátěrem.
Seznam jednotlivých dílů podmetu
- Čelní stěna 505 x 100 x 28 mm
- Boční steny 460 x 150 x 28mm
- Zadní stěna 505 x 150 x 28 mm
- Dno nakloněné 505 x 490 x 28 mm
- (Dno rovné 505 x 480 x 28 mm)
Na obrázku je znázorněn sestavený jedenáctirámkový nástavek.
Boční díly jsou pouze jemně uřezány na patřičný rozměr a není nutno dalších mechanických úprav. Přední a zadní díl je navíc zapuštěn pro rámky, do hloubky 10 mm a šířka zapuštění je 8 mm. Díl přední je navíc uprostřed doplněn o otvor, očko o průměru cca 20 mm. Díly navzájem pospojujeme lepením a tmelením, vnitřní prostor pak povoskujeme včelím voskem a venkovní opatříme nejlépe dispersním, či jiným nátěrem.
Rozměry nástavku jsou patrny s obrázku, pro rámkovou míru 39x30 cm je výška 31 cm. Pro rámkovou míru 39x24 cm je pak výška nástavku 25 cm.
Seznam jednotlivých dílů nástavku
- Čelní stěna 505 x 310 x 28 mm
- Boční steny 460 x 310 x 28 mm
- Zadní stěna 505 x 310 x 28 mm
Na předchozím obrázku je znázorněn rámek, jak je zřejmé, jde o rámek typu Hoffmann. Na následujícím obrázku je zřejmé prostorové uspořádání rámků v jednom nástavku. Rámky jsou uspořádány v úlovem prostoru tak aby tvořily studenou stavbu.
Z výšky nástavku je zřejmé, že prostor mezi rámky jednotlivých nástavků je 10 mm. Někdo by mohl namítnout, že je pro zimování ve dvou nástavcích velký a měl by být cca 6 mm. Zde bych měl dva důvody pro takové řešení, patro je dostatečně prostorné a není důvodu pro zimní stěhování se do patra nižšího a pokud se nezasahuje do stavby těsně před zimním období, pak tento prostor včely prostaví dle vlastní potřeby. Navíc lze do tohoto prostoru umístit mřížku, kterou sám nepoužívám.
Na obrázku je znázorněn sestavený strop, který tvoří v části horní Cetris a v části dolní polystyrén.
Je vhodné dále ze spodní strany pod polystyrén použít ještě hliníkovou reflexní folii, která zmenší tepelné vyzařování.
Rozměry stropu jsou patrny s obrázku, Díly jsou pouze jemně uřezány na patřičný rozměr a není nutno dalších mechanických ani povrchových úprav.
Seznam jednotlivých dílů stropu
- Stopní stěna 565 x 460 x 28 mm
- Polystyrén 565 x 460 x 30 mm
- Al folie 565 x 460 x 0,5 mm
Střecha je zkonstruována s pozinkovaného plechu, plech se ostřihne na požadovaný rozměr a v rozích se vystřihnou obdélníky o rozměrech 100x90 mm, dále se plech ohne 100 mm od jeho okraje do tvaru krabice, spoje se zapájí cínem.
Hrany střechy pak zabrousíme, abychom předešli případným úrazům.
Je vhodné vlepit pomocí montážní pěny strop do střechy a tak je spojit v jeden celek. Tímto získáme dostatečně pevnou a také těžkou střechu spolu se stropem a nemusíme je dále ničím zatěžovat.
Rozměry střechy jsou patrny s obrázku, boční výška je 100 mm.
Seznam jednotlivých dílů střechy
- Pozinkovaný plech 775 x 670 x 0,8 mm
Co říci závěrem. Je zde dostatečně popsána výroba nástavkového úlu. Pro zájemce, kteří chtějí úl pro jiný úlový prostor, rámkovou míru a počet či rozměr rámků, nezbývá nežli aby si jednotlivé rozměry patřičně upravili. Obdobně lze upravit rozměr podmetu na teplou, či studenou stavbu, ani výška jednotlivých nástavků nemusí být stejná, sám nyní používám nástavky jak 30+30cm, tak i 30+24+24cm, či výjímečně 30+24+24+24cm. Jinak lze tyto principy použít na libovolné rámkové míry. Rovněž lze dále úl doplnit o výkluz, pylochyt, či odlišný způsob krmení a podobně.
Přeji hodně štěstí při realizaci popsaného, či podobného úlu a ještě více spokojenosti s jeho provozováním.
- Čelní stěna 1 ks 505 x 100 x 28 mm
- Boční stěny 2 ks 460 x 150 x 28 mm
- Zadní stěna 1 ks 505 x 150 x 28 mm
- Čelní stěna 1 ks 505 x 310 x 28 mm
- Boční stěny 2 ks 460 x 310 x 28 mm
- Zadní stěna 1 ks 505 x 310 x 28 mm
- Čelní stěna 1 ks 505 x 310 x 28 mm
- Boční stěny 2 ks 460 x 310 x 28 mm
- Zadní stěna 1 ks 505 x 310 x 28 mm
- Stopní stěna 1 ks 565 x 460 x 28 mm
- Polystyrén 1 ks 565 x 460 x 30 mm
- Al folie 1 ks 565 x 460 x 0,5 mm
- Pozinkovaný plech 775 x 670 x 0,8 mm
Včelařské zkušenosti
Včelařské časopisy
Konzultace s přítelem Čermákem CSc.
