Včelařská sezóna letos pomalu, ale jistě končí a nastává čas pro studium literatury, drobných oprav, úprav a výrobu nových pomůcek. Sice ještě musíme přeléčit včelstva proti varroáze, ale to nám nebrání v tom, abychom se zamysleli nad následujícím článkem, ve kterém autor popisuje zařízení na odvíčkování plástů před vytáčením. Třeba to bude námět na zahnání dlouhé chvíle přes zimu ...
Je obecně známé, že v našich podmínkách při medobraní je nejnamáhavější a nejnepříjemnější (což je paradox) prací odvíčkování medných plástů. Včelaři se od zavedení medometu do včelařské praxe museli začít zbavovat víček plochým nožem, ale nejčastěji odvíčkovací širokou vidličkou. Od těch dob udělal svět v této činnosti značné pokroky, ale ve slovenském včelařství stále převládá odvíčkovací vidlička, i když první vlaštovky na našich velkovčelařských farmách se už vyskytují. Stále to však jsou individuální přístupy šikovných včelařů. Můžu prohlásit, že není až takový problém odstředit med s plástů, problém byl, rychle a hygienicky připravit plásty s medem do medometu.
Já jsem asi před 20 lety zhotovil odvíčkovač, který mi výrazně zintenzívnil práci s vytáčením medu, uložením a odkapáváním medu z víček přímo v nádobě. Co je na odvíčkovači ale nejdůležitější, je netradiční nadstavba, která dovoluje upnout rámek trojbodově jednoduchým přitáhnutím okřídlené matky. Ruce máme volné a rámek jednoduchým pootočením nástavby přístupný z obou dvou stran. Práce je rychlá (po osvojení si techniky seřezávání víček), víčka padají na síť, plásty se dají připravit do zásoby.
S nožem-pilou začneme pod boční loučkou rámku a postupně pilu tlačíme směrem dolů a vodorovně, když je plást protlačený, můžeme pilu pnutím ponořit hlouběji. Ořezaná část se má převalovat dolů, nesmí zůstat nalepená na plást. Rychlost odvíčkování jednoho plástu (úplně zavíčkovaného) trvá od vyjmutí z nástavku, upnutí v nástavbě, odvíčkování obou dvou stran a vložení do medometu 25 sekund. Aby práce byla kvalitní, je třeba dodržet tuto radu: plocha zavíčkovaného plástu musí být nad plochou, kterou vytváří horní a dolní loučka rámku, proto šířka těchto louček je pouze 21 mm nebo do medníku vkládáme např. místo 10 rámků jen 9 s tím, že uličky mezi nimi nebudou 10, ale 12 mm.
Odvíčkovač je zařazený do kontinuální sestavy jako první, ve středu sestavy je medomet a na konci sestavy velkoobjemové síto na získaný med.
|
|
Odvíčkovací stůl je vyrobený z hliníkového plechu 0,5 mm silného (dnes to musí být nerezový plech), o rozměrech: délka 1000 mm, šířka 440 mm (pro rámek míry B), hloubka 300 mm plus vana pod sítem 150 mm na 70 kg medu. Pracovní stůl je vysoký cca 70 cm, nebo si výšku přizpůsobíme podle své vlastní výšky. Na jednom konci je připevněný výpustný ventil na med o průměru 1? (1 palec). Nad vanou na med je umístěná nerezová síť s oky 1x1 mm napnutá na kovovém rámu a je vyjímatelná. Síť se pokládá na dovnitř zapuštěné šrouby na pásovině, což je na obrázku dobře vidět. Vana na med musí být vodotěsná, ale stěny nad sítí jsou zabudované do konstrukce tzv. L-profilů volně, bez vzájemného spojení.
|
Obrázek č. 3
Detailní pohled na odvíčkovací nůž-pilu. Nůž je vyrobený z pilového listu 400 mm dlouhého (koupíte v železářství), nepotřebné zuby na pile kombinačkami vylámete, ostatní precizně zaklepete do roviny a trojúhelníkovým pilníkem z levé strany pily zaostříte do tzv. facet a z opačné strany pily zaostříte na ostrý nůž, který budete využívat např. na očištění postaveného díla na rámcích. Aby nůž byl vždy čistý, po každém použité ho zasuňte do mezery ve stíracím dřeveném hranolu z tvrdého dřeva. Ještě jedno upozornění: na noži při vyšších teplotách zasychá med, který v teplé vodě čas od času umyjte a utřete, protože to ztěžuje odvíčkování. Aby ze stíracího hranolu nestékal med na zem, zformujte z hliníkového plechu zábranu, která tomu zabráni.
|
Obrázek č. 4
Detailní záběr na nástavbu, do které uchytíme odvíčkovávaný plást. Na příčné lamele vidíme dva hroty, na které klademe rámek a nahoře třetí hrot na okřídleném aretačním šroubu. Trojbodové uchycení je rychlé a stabilní, člověk má ruce volné. Mezi plástem a rámem nástavby (inspirovala mě pilka na železo), by měl být prostor 80-100 mm.
|
Obrázek č. 5
Upnutý rámek v nástavbě v horní části s přiloženým nožem, odkud začínáme odstraňovat víčka. Když odřežeme víčka v šířce asi 50 mm nůž vychýlíme doleva, aby se víčka v kompaktním stavu odvalovala souvisle s nožem, protože jinak zůstanou přichycená k plástu a musíme je strhávat. V úvodu jsem zdůraznil, aby horní ulička byla oproti standardu t.j. 25 mm užší o 4 mm, tedy 21 mm, nebo do medníku vkládáme o jeden rámek méně. Nebudete mít méně medu, protože včely vždy plást nadstaví. U tohoto systému je ohromná výhoda v tom, že plást po odvíčkovaní je vždy stejně hrubý, tedy se vyrovnává i váhově a při vytáčení pak absolutně nepociťujete známé házení medometu. Med se z víček v odvíčkovači neztratí, protože ten čistý odkapává do nádoby. Když náhodou po odvíčkování nožem zůstanou víčka neodstraněná, pomozte si obyčejnou vidličkou, ale jak já říkám, ten med se vám neztratí, tak se s tím raději nezdržujte.
|
Obrázek č. 6
Ještě jeden detail na dokreslení výroby nástavby, je vidět navařenou tyčku o průměru 10 mm, která se volně vkládá do ložiska trubky trochu většího průměru připevněnou na tzv. téčku z pásoviny 5x20 mm.
Pokud byste přeci jen trochu nerozuměli mému popisu při výrobě odvíčkovače, mailujte, rád vám odpovím.
Překlad ze slovenského jazyka: Zdeněk Čejka
