Letošní rok je, na rozdíl od jiných let, obzvláště rojivý. Mnoho včelařů si tak letos mohlo zkusit, jak se takový roj vlastně "chytá".
Nejprve si ale řekněme, co že to vlastně to rojení je. Rojení je vlastně rozmnožování včelstva, které neprovádí ani matka, ani dělnice, ani trubec samotní, ale včelstvo celé. Je to vlastně šíření svého druhu, šíření včelstva jako celku.
Popisovat příčiny, které vedou k rojení, by bylo na samostatný článek, stejně tak jako popisování způsobů, jak rojení zabránit. Ale to není cílem tohoto článku. Napíši jen tolik, že je obecně známo, že pokud ze včelstva vylétne roj, obvykle s ním vylétne i stará matka, nová čeká na vylíhnutí. A pokud by tedy došlo k tomu, že se matka z roje ztratí nebo ji někdo odchytí, včely se vrátí zpět do svého úly, který opustily.
Pracoval jsem u včelstev a měl jsem rozděláno jedno včelstvo, když jsem zpozoroval, že kolem dalšího úlu je nějak víc rušno. Šel jsem se tedy podívat blíž a první můj dojem byl, že včely jsou rozrušené vůní medu z okolního otevřeného úlu a tudíž jsem se vrátil a pracoval dál. Po chvíli se ale u onoho úlu zesílil pohyb a množství včel, takže jsem až napodruhé pochopil, že se jeho osazenstvo rojí. Tak jsem zavřel rozdělaný úl a vědom si toho, co jsem napsal výše (tedy to, že když roj ztratí matku, tak se vrátí), jsem šel pro žebřík. Už jsem totiž viděl, jak si včelky "osahávají" větev stromu, kde se mají v plánu usadit.
Když jsem přišel vybaven žebříkem, postavil jsem jej pod větev s usazujícím se rojem a vylezl jsem nahoru hledat matku. Roj se začínal usazovat, takže by to neměl být problém, říkám si. Ale včelky mne převezly, začaly si už najednou hledat jiné útočiště, samozřejmě na sousední zahradě. To jsem už se ale stal terčem usazení několika včel, které si mě "spletly" s větví a usazovaly se mi na klobouku a zádech. No nic, říkám si, když už jsem začal, nepřestanu. A tak jsem slezl ze žebříku a odnesl jsem jej pod strom v sousední zahradě. A znovu nahoru a znovu hledání matky. Asi po několika minutách se mi opravdu matku podařilo najít a odchytit, ale to už jsem cítil značnou váhu na klobouku a zádech a taky celkem teplo od usazených včel. A včel stále přibývalo. To už jsem ale lezl dolů z žebříku, matku jsem zamáčknul a vrátil se na svou zahradu. Trochu včel jsem setřepal a šel jsem se nechat vyfotografovat, abych měl nějakou památku. Pak jsem se vrátil před úl a zbylé včelky setřásl. Vrátily se do úlu, stejně tak jako všechny ostatní.
A já se mohl věnovat dál práci ve včelstvu ...
A nakonec fotografie, jak to dopadá, když se hledá matka v neusazeném roji.
