Článek je určen pro začínající a méně zkušené včelaře.
Přirozenou potravou včel je jejich, zejména nektarový, med. Cukry řepné a nebo třtinové jsou pro včely náhražkou, kterou musí zpracovat.
Krmení cukrem
Včelstvo můžeme považovat za "malou chemickou továrnu". Cukr, který včelám podáváme, je skoro čistá sacharóza. Včely cukr při podání štěpí na invertní cukr, který je směsí glukózy a sacharózy. Tímto způsobem upravený řepný nebo třtinový cukr je pro včely stravitelný. Zimování včel na cukru je poměrně velkou zátěží na rozdíl od medu. Cukry na rozdíl od medu neobsahují mnoho dalších aktivních prvků.
Co nejdřív musíme udělat
V České republice se používá mnoho úlových systémů, různých krmítek, velikostí česen, zajištěného větrání, velikostí rámků atd. Z tohoto důvodu nelze jednoznačně říci, jak postupovat před zahájením krmení.
Všeobecně je nutné dodržet základní podmínky. Především provést úpravu velikosti česnového prostoru a tento prostor nesmíme v průběhu zimy při klesající teplotě zmenšovat. Pokud úl - nástavek má větrací očko, rovněž nesmíme při klesající teplotě větrací očko zavírat. Ujasnit si, jaké množství cukerného roztoku budeme včelám podávat. Není dobré včelám dodat nadměrné množství cukru na zimu. Zavíčkované zásoby, na kterých včely zimují, jsou pro včely studené a navíc se nám tyto nespotřebované zásoby mohou v následujícím roce dostat při vytáčení do medu. Ještě hůř pro včely je, když mají na jaře nedostatek zpracovaných zásob. Doplnění těchto zásob na jaře je dost problematické a pro včely velice zatěžující. Z toho plyne jediný závěr. Každý chovatel včel se musí rozhodnou sám, jaké množství cukerného roztoku dodá včelám na zimu.
Příprava cukerného roztoku - krmítka
Cukr ředíme vodou v poměru 3:2 (3 díly cukru a 2 díly vody). Voda slouží k tomu, aby včely mohly snadno zpracovat cukr. Větší poměr vody není vhodný, včely musí vodu odpařit a tím se nám bude prodlužovat doba krmení. Používají se různá krmítka podle technického vybavení úlu. V některých úlech je krmítko součástí stropů. Do těchto krmítek se musí nalévat co nejvíce rozpuštěný roztok. Za velice oblíbené krmítko lze považovat děrovaná víčka (prosakovací) (jeden kus asi 5,- Kč), které nasazujeme na sklenice čtyř- a nebo vícelitrové. Do těchto sklenic můžeme dávat hrubý cukr krystal až po hrdlo a pak do sklenice nalijeme vlažnou vodu. Cukr ve sklenici rozmícháme a hned jej podáváme včelám. Jiné cukry musíme částečně rozpustit až do šedivě kalného roztoku. Za naprosto nevyhovující krmítka lze považovat sklenice tzv. "balónky", které znají a ještě je používají starší včelaři.
Kdy a jak začít s krmením
Jednoznačně nelze stanovit dobu, ale mělo by to být v průběhu měsíce srpna. Musíme využit dobu, kdy se nám začne líhnout nový plod, ze kterého budou tzv. dlouhověké včely. Počátek měsíce července byl velice nepříznivý. Včely minimálně plodovaly a v mnoha případech bylo nutné včely také krmit. Pokud se rozhodneme ještě v současné době včely podnítit, od zahájení podněcování bychom měli čekat asi tak 21 dnů, kdy se nám začne líhnout plod. Cukerný roztok podáváme v maximálních dávkách. Najednou dávka čtyři a nebo více litrů není moc, nakrmit je vhodné co v nejkratší době. Ke zpracování těchto zásob musíme využit starých včel, které se nám budou ztrácet v první polovině září. Takovým způsobem ušetříme mladé vylíhlé včely od zpracovávání těchto zásob.
Většina včelařů podává krmení večer a do všech úlů najednou. To lze jenom při menším počtu včelstev. Je celkem jedno, zda krmení budeme podávat v průběhu dne a také můžeme podávat jenom části včelstev a další v následující den. V době krmení není vhodné ve včelách provádět další jiné zákroky.
Slídivost včel - loupeže
Slídivost včel je jejích přirozená vlastnost, která mnohdy končí loupeží. Nejčastěji k loupeží dochází při nekvalitní matce ve včelstvu, kde nepomůže ani zužování česnového prostoru, případně další zákroky. Dalším důvodem loupeží při krmení je, pokud mají včely možnost dostat se nějakou jinou cestou do prostoru krmítka. Také musíme dávat pozor na sklad souší. Mnohdy se nám nepochopitelným způsobem včely do prostoru těchto skladů dostávají.
Proč je velká spotřeba zásob v době zimního klidu
V této problematice je nejvíce diskutována "úlová otázka", zda uteplené a nebo neuteplené úly. Jsou na toto téma různé názory, různé studie atd. Co je jisté, včely nejvíce spotřebují zásoby při plodování v průběhu zimy. Jako důkaz toho nám poslouží minulá extrémně teplá zima, zejména na teplejších stanovištích. Rovněž silně nosematická včelstva mají větší spotřebu zásob a nosematóza se tím jenom ve včelstvu prohlubuje. V poslední řadě má na spotřebu zásob vliv rušení včelstev hlodavci.
V literatuře se také udává, že nejmenší spotřebu zásob v době zimního klidu mají včely, když teplota v chumáči klesne na +20 °C a včely se dostávají do tzv. klidového režimu.
