Aneb včela jak ji většinou neznáte. Dejte včele více svobody a ona se vám odvděčí.
Úvodem bych chtěl říci, že nejsem žádný vědátor ani odborník, jsem včelař, který je i chovatel a má blízko k přírodě. Mám rád netradiční řešení, hledám často cesty i tam kde by je nikdo jiný nehledal a rád nechávám řešení na samotné přírodě.
Ne jinak tomu bylo i v tomto případě, prostě jsem se zeptal včel, jak se jim líbí bydlet a oni mi odpověděli. Tím neznevažuji ani nenahrazuji práci mnoha odborníků v oblasti chovu včelstev a matek. Původem mám matky kmene Vigor a Vučko od pana Čermáka. Problémem všech šlechtitelů zůstává jejich soustředěnost na vlastnosti matky včelstva v obvyklých podmínkách. Nikdo pak nemá čas zkoumat podmínky které jí kdysi člověk přichystal, zda jsou ty nejvhodnější (velikost buňky). Jestli k ještě lepšímu zúročení šlechtitelské práce nepotřebuje včela podmínky trochu odlišné. Na tuto otázku jsem se pokoušel a pokouším nalézt odpověď.
|
Proč jinak
Jako první bych měl odpovědět, proč jsem začal s hledáním jiného řešení, řešení odlišného od toho, které desítky a snad i stovky let vyvíjeli a hledali již naši předkové.
Rozhodně jsem se nesnažil být chytřejší, ale včela je tvor, který je člověkem neustále a intenzívně šlechtěn, přičemž se hledá dokonalý jedinec a jeho životní podmínky občas zůstávají stát stranou. Vlastní šlechtění je pak značně zatíženo všemi fyzikálními rozměry, které člověk včele vnucuje.
Pokud vezmu velikost úlu, jsou zde úly malé i velké a tím se může včela chovat dost svobodně, pokud má prostor malý, prostě se vyrojí.
Jinak je tomu ale s velikostí buňky, zde je vnucení rozměru mnohem citelnější. Vlastní rozměr ji člověk předtiskl do mezistěn a hloubku do vzdálenosti mezi rámky. Rozměr buňky má však největší podíl na životní podmínky včely. Na vývoj včely od vajíčka přes plod, na množství a dostatek potravy, až k podmínkám při zimování včelstev.
Většinu zde popsaného jsem pochopil až při experimentech s rozměrem rámku a také velikosti buňky, když velikost buňky jsem v konečné fázi z velké části ponechal na včele samotné. Velikost rámku jsem ponechal slučitelnou s běžnými rámky 390 x 240 mm, které jsem běžně používal a používám.
Nelíbilo se mi, když jsem vytahoval plásty a odnášely mé počínáni nevinné včely. Prostě prostor v uličce byl často malý a ulička občas ne příliš rovná. Odtud jsem nabyl dojmu, že hloubka buňky je pro včely nedostačující a proto se ji snaží vytáhnout co největší, čímž si zastavovaly i část uličky. Často se mi také stávalo, že při přidání rámku s mezistěnou vytáhly buňky v již postaveném rámku a v rámečku s mezistěnou pak prostor chyběl. Abych tento stav zlepšil, začal jsem nejprve ponechávat větší mezery mezi rámky až jsem najednou používal o rámek míň.
Když jsem dospěl k rozhodnutí, že rozměr změním, potřeboval jsem zjistit, jak jej mám vlastně změnit, tak jsem se potřeboval dotázat samotných včel. Několikrát jsem zavřel roj do volného prostoru, kde okamžitě na stropě započal roj s divokou stavbou plástů a vzdálenost plástů takové stavby dosahovala běžně až 45 mm. Odtud je zcela zřejmé, že jsem se pouze snažil přizpůsobit přirozenému pudu současných včelstev, a spíše je přimět k rozteči větší, nežli menší.
Když jsem bez mřížky včelařil na rozměru 390 x 240 mm, pak královna běžně kladla přes dva rámky, čímž jasně dávala najevo, že výška jednoho rámku je pro ni nedostatečná. Nic nového, ale tvar včelstva je většinou kulového tvaru a královna často kladla pouze do půlkruhu, t.j. do jednoho nástavku a opožděně pak kladla do nástavku druhého, radši přešla na druhou stranu plástu než by překonávala dřevěnou překážku rozdělující její dílo. Odtud je zřejmé že královna dává přednost nedělenému dílu, plástu nejlíp kruhového tvaru.
Na zimu jsem upravoval vždy včelstvo na dva nástavky, přičemž využití vrchního nástavku včelstvem bylo vždy výrazně větší, než využití nástavku spodního. Ještě musím dodat, že jsem měl 9 rámků v jednom nástavku. Odtud jde dovodit, že 9 rámků je málo a 18 rámků je již moc. Plocha jednoho nástavku je tedy 3,90 x 2,40 x 9 = 84,24 dm2, měl-li bych rozměr a počet rámků stejný byla by pak plocha 3,90 x 3,0 x 9 = 105,3 dm2 tj. 125% plochy původní, pokud bych však do stejného prostoru použil pouze 8 rámků pak by celková plocha rámků byla pouze 3,90 x 3,0 x 8 = 93,6 dm2 t.j 111,11%.Odtud bych pak doporučil použít rámků alespoň 11, kde plocha dosahuje 3,90 x 3,0 x 11 = 128,7 dm2 t.j 152,7% původní rámkové plochy.
Řešil jsem přechod se značně rozšířené rámkové míry 390 x 240 x 35-37 mm (šířka-výška-rozteč) na rámkovou míru jinou či vlastní. Tuto rámkovou míru jsem tedy volil s mnoha již popsaných ohledů a výsledkem mnoha kompromisů pak vyšla rámková míra 390 x 300 x 45 mm.
-
Podmínka byla možnost používat staré rámky a nástavky 390 mm.
-
Podmínka byla velikost medometu 420 x 300 mm.
-
Podmínka nejdůležitější, byla nalézt přirozenou hloubku buňky. Odpozorováno z divokých staveb včel 45 mm.
Tato velikost vznikla z části náhodně. Tušil jsem, že pokud zvětším hloubku, tak by mohla mít problémy matka s kladením, ale také jsem předpokládal více potravy a silnější včely a tím i včelstvo. Nebyl jsem zcela spokojen s často skroucenými či deformovanými mezistěnami mezi drátky a pokusil jsem se o použití jen vrchní části mezistěn. Jak jsem to vídal v dětství u svého souseda. Ať jsem se snažil sebevíc, tak jsem se potýkal s problémem, že včelstvo započalo se stavbou na spodní části mezistěny a tato se pak většinou utrhla, nebo včely odmítaly zastavět drátky, stavěly jenom mezi nimi a dílo tak nebylo celistvé.
Když jsem zmenšil rozměr mezistěny pod 1 cm, kterou jsem pak voskem pouze přilepil k vrchní loučce, samozřejmě bez drátkování, bylo řešení na světě.
A řešení vskutku unikátní, nejenom, že včelstvo postaví krásně rovné dílo, ale započnou s jeho stavbou na vrchní loučce, nikoliv na mezistěně. A aby toho chválení díla nebylo málo, má toto řešení ještě jeden fenomén, a to ten, že včely použijí mezistěnu pouze jako popud ke stavbě a často ji rozeberou a pokud ne, tak stejně u mezistěny široké cca 5 mm nectí její motiv a započnou zcela s vlastním rozměrem buňky a ten se výrazně liší od toho, který jim v současné době vnucují lidé. Tím mi samotné včely vyřešily problém s velikostí buňky, který by jinak byl pro mne téměř neřešitelný.
Neboť tento text vznikl mnohem dříve než p. Čermák zveřejnil dne 1.1.2006 článek "Jaká má být rozteč mezistěn v úlu" http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006010101, který popisuje jistý výzkum, vedený podobným směrem, o který jsem se vlastně snažil i já.
Na základě tohoto článku musím doplnit, že zde popisovaný a dokumentovaný roj byl o velikosti pouze 2kg, nevím jakou by si roj zvolil rozteč mezistěn, neboť jsem mu nabídl pouze rozteč 45mm a roj ji přijal, ale s fotografie je zřejmá snaha o zvětšení velikosti buňky, o kterou jsem se dále opíral. Velikost buňky, která vznikla bez předlohy, lze považovat za přirozenou a mající vztah ke genetické výbavě dané včely a zřejmě nebude mít souvislost se sílou včelstva, tak jak je to s roztečí mezistěn.
|
Dosažené výsledky
Normální buňka je dle mezistěny velká cca 5 mm, buňka dle nové technologie, vytvořená samotnou včelou má pak rozměr cca 6,25 mm, což znamená zvětšení rozměru v obou směrech na 125% původního rozměru, pokud vezmeme plochu pak se dostaneme na 156% plochy buňky původní, předtištěné člověkem, běžnému včelaři by se mohlo zdát, že se jedná o trubčinu. Jak je zřejmé na dalších obrázcích, o trubčinu se opravdu nejedná.
Rozteč klasických rámků je 35 ? 37 mm, při síle střední stěny plástů 1 mm a uličce 6 mm mezi plásty je pak hloubka buňky 14 - 15 mm.
Při přechodu na rozteč středů rámků 45 mm dojde ke zvětšení uličky na 8 mm a vlastní hloubka buňky je pak 18 mm. Lze tedy říci že v tomto rozměru buňky došlo rovněž ke zvětšení na 125% rozměru původního.
Pokud bychom zkoumali objem takových buněk, pak dospějeme k hodnotě 195% hodnoty původní.
Dále musím uvézt, že dalším zkoumáním a pozorováním jsem zjistil, že ne každé včelstvo má stejné výsledky, byly i včelstva, kde nárůst velikosti objemu buňky nebyl tak razantní. Nicméně rozměr buňky se běžně zvětšil na 5,8 mm až 6,3 mm a vlastní ulička zůstala 10 až 8 mm. Odtud lze vypočíst, že vlastní objem buňky se zvětšil na 160% až 200% objemu buňky běžně vnucené člověkem, navíc je nutno podotknout, že velikost buňky je individuální záležitostí samotného včelstva.
|
Hustota buněk
Počet normálních buněk je tedy cca 400/dm2, u nové technologie je pak buněk pouze cca 260/dm2, tj. pouhých 65,45% původního stavu.
Dále lze odvodit, že sice na stejné plástové ploše máme pouze 65,45% původního počtu plodových buněk, ale na straně druhé má tento plod 195% prostoru a tím i potravy ke svému vývoji.
Včelstvo je tedy silnější a také včely jsou větší, opak toho, když včely plodují ve starém díle, o délce života zatím nemám poznatky.
Mám ale poznatky, že taková včelstva jsou mírnější a klidnější. Toto bych možná přisoudil většímu podílu zásob na relativně menší počet včel, vlastní zkušenost je taková, že agresivita včel roste úměrně nedostatku zásob.
Velikost včely dosahuje běžně 16 mm a dá se říci, že přímo kopíruje velikost buňky.Mám ale pocit, že to neplatí o velikosti křídel, která zůstávají stejně velká. Toto má samozřejmě i souvislost ze starým dílem, kdy je stěna buňky již značně silná a vylíhlá včela je pak díky malému prostoru značně malá a tím často i slabá, jak jsem již zmínil.
Jaký mám výhled do budoucna? Nejdříve musím započít s přechodem na jedenáctirámkové nástavky s rámky tipu Hoffman a již ověřeným rozměrem pro plodiště 390 x 300 x 45 mm a pak několik let prověřovat. Možná ponechám některé vrchní nástavky, medníky, pro rámkovou míru 390 x 240 x 45 mm. Samozřejmě na vysokých podmetech cca120 mm a bez mřížek.
V současné době mám nástavky pouze osmirámkové, zimuji na dvou nástavcích a v sezoně je navyšuji až na čtyři. Předpokládám, že budu mít v budoucnu pouze nástavky dva po celý rok, čímž odstraním problém kam s neobsazenými soušemi.
Jaké vidím nedostatky? Není jich moc a nejsou ani tak závažné. Jako jeden se jeví, že včely si rády přilepí tu a tam kousek divočiny, důvodem je samozřejmě větší prostor.
|
Výhody
Jako hlavní výhodu vidím silné a zdravé včelstvo, jednodušší obměnu díla.
Při nedrátkování rámků není problém libovolnou část plástu vyřezat a včelstvo jej samo obnoví. Pokud vyřežeme celý plást a ponecháme 5 mm u horní loučky, pak postaví opět nové dílo, tím máme možnost používat rámky neomezenou dobu.
Několik slov o množství medu v takových rámcích. Pokud máme dostatečně tuhý medomet, nemusíme mít strach točit ani rozestavěné dílo, musíme pouze neustále zachovávat svislou polohu plástů aby nedošlo k jejich vylomení. Co se týče množství medu v jednom zaplněném rámku, pak si musíme uvědomit, že je plocha rámku 125% původní velikosti, dále hloubka buňky je rovněž 125% hodnoty původní, odtud i celkový objem naplněného plástu je 156% objemu plástu původního. Pokud se váha původního rámku blížila 3 kg, pak váha tohoto rámku je často až 4,5 kg!
Pokud bych měl rozebrat ekonomiku takového včelaření pak bude velmi zajímavá. Co se týče mezistěn, pak jejich spotřeba poklesne o 95% u nových rámků, u použitých rámků pak poklesne o 100%, tudíž je spotřeba nulová. Co se týče nových rámků, pak lze používat tyto rámky několikrát. Drátkování nám rovněž odpadlo. Taktéž mřížka není za potřebí (královna nemá velký zájem přecházet do horního nástavku, pokud má dostatek prostoru v nástavku spodním, navíc větší velikost včel může bránit včelám k prolezení přes mřížku). Větší rozměry buňky by měly mít za následek silnější včelstvo s delší dobou života dělnice, tím pak menší množství plodu a jeho spotřebu (není doposud dostatečně ověřeno).
Pro ty, kteří by chtěli dále experimentovat s rozměry, jen asi to, že rozměr buňky jsem ponechal na včelstvu a hloubka by se dala diskutovat. Sám jsem ji odvodil, jak jsem již napsal od divokých staveb, ale tato velikost má dost značné omezení nad uvedených 45 mm, tj. hloubku buňky 18 mm. Omezení se ještě zvětšuje s rostoucím rozměrem samotné buňky. Omezení je hlavně ve vytékání medu z prostorných buněk, prostě povrchové napětí medu v závislosti na teplotě se podvést nedá, a není schopno med v buňce udržet. Samotné včely to řeší velmi jednoduše, a to tak že buňky staví více šikmé, a na koncích je často zatáčí směrem nahoru.
Fotky jsem použil z díla, které vznikalo v nových rámcích, kde jsem usadil slabý roj cca 2 kg. Velikost díla byla focena 21 dnů po usazení roje. Takto usazené včelstvo mělo k dispozici 8 rámků s mezistěnami, jejichž šířka je patrná z fotografii. Celková stavba měla od počátku kulovitý tvar, kde střed díla byl cca v 1/3 úhlopříčky úlu, blíže k zadní části úlu.
