Způsob, jakým se včely orientují při letu, inspiroval vědce k vývoji automatického navigačního systému pro vesmírnou misi na Mars a bojových letounů americké armády.
Profesor Australské národní univerzity Mandyam Veerambudi Srinivasan obdržel minulý týden prestižní vědecké ocenění a cenu 300 000 australských dolarů z rukou premiéra australské vlády.
Profesor indického původu a původním vzděláním strojní inženýr se začal věnovat studiu včel před více jak 20 lety. Fascinován hmyzím společensvím a způsobem, jakým se orientuje a komunikuje, začal přemýšlet o jeho aplikaci pro moderní navigační systémy v letectví a astronautice.
?Lidé odhadují vzdálenost na základě srovnání jednotlivých obrazů z páru očí. Hmyz ale na rozdíl od člověka nemůže použít stejný stereo vizuální systém, protože jejich oči jsou příliš blízko sebe. Pro odhad vzdálenosti proto sledují a vyhodnocují, s jakou rychlostí se objekty pohybují na sítnici jejich očí ? pokud se pohybuje pomalu, objekt je daleko, pokud rychle, objekt je blízko. To je trik, kterého se dá využít při programování řídících robotů, protože je velmi jednoduše převeditelný do světa počítačů.? vysvětlil profesor Srinivasan.
Profesor Srinivasan uvedl své překvapení z udělení ceny: ?Oblast našeho výzkumu je spíše na okraji zájmu širší společnosti. Proto si ocenění nesmírně vážím. Lidé si začínají uvědomovat význam základního výzkumu, který může vyústit v neočekávaný výsledek a užitečné aplikace.?
Tým profesora Srinavasana se spolupráci s NASA a vědci americké armády již začal testovat první navigační roboty s ?včelím viděním?. Zároveň se začali zabývat studiem způsobu orientace při letu podrážděné včely pronásledující svůj cíl. Práce, která by mohla vyústit v případnou aplikaci pro bojové letouny bez lidské posádky.
Zdroj: Australian Government (v angličtině)
