Žádný včelař si prý nemůže myslet, že z říše včel už všechno důležité poznal a pochopil. A to ani na samém sklonku svého života. Měl by se celý život považovat za “hloupého” a stále toužit po dalším poznání.
Dlouholetý předseda základní organizace Českého svazu včelařů v Lidečku ve Zlínském kraji, nadšený včelař, učitel včelařství, chovatel matek, spoluzakladatel a současný místopředseda Sekce komerčních včelařů při ČSV Jan BAJZA (*1942), chtěl své dosavadní včelařské zkušenosti předávat dál jako učitel včelařství již v roce 1982. Kvůli svým politickým názorům si však musel ještě sedm roků počkat. Na trvalé vzdělávání klade velký důraz. Také proto se v jeho základní organizaci koná odborná přednáška třikrát do roka. Důležitý je podle něj i společenský a duchovní život včelařů. Na poslední květnovou neděli proto organizuje pouť včelařů na svatém Hostýně.
***
Kdy jste začal s chovem matek pro ostatní včelaře?
Matky chovám už dvacet let. Vždy mě přitahovala možnost pomoci ostatním včelařům mít doma nebodavé včely medařky. Kromě užitkovosti a mírnosti se v posledních letech zaměřuji v chovu také na čisticí pud. Za tímto účelem rozchovávám plemenný materiál od Františka Kašpara ze Šternberka. Jeho materiál je na tyto vlastnosti dobře prošlechtěn.
Jaké další předpoklady - kromě kvalitní matky - musí být splněny, aby byl chov úspěšný?
Na prvním místě je to dobrý zdravotní stav včelstev a zvládnutá nákazová situace v okolí. Mnozí včelaři tyto faktory podceňují a dopouštějí se tím velké chyby. Jako kdyby si neuvědomovali, že včely mají křídla, létají a tudíž se různé nákazy mohou šířit velmi rychle. Dále je třeba mít dobrý a nenáročný úl, nejpozději každé dva roky měnit matky, nebát se nových metod včelaření ani svazových funkcí, žít duchovně a být vstřícný k ostatním včelařům. Správný včelař by také měl mít na zřeteli transcendentní rozměr života včel – já říkám jejich duchovní život.
Duchovní život včel? Jak tomu máme rozumět?
Včelstvo tvoří převážně společenství dělnic. Kdybychom je přirovnali k lidem, dalo by se říci, že jsou to ženy, které se vzdaly svého základního poslání, tedy mateřství, aby mohly sloužit jiným, starat se o budoucí potomstvo své matky, svého včelího společenství.
Jak podle vás funguje společenství těch, kdo o včely pečují, tedy Český svaz včelařů?
Velká výhoda našeho včelařství je ve vysoké organizovanosti. To přináší bohaté ovoce zejména v boji s nemocemi nebo při jednání se státní správou o podpoře našeho oboru. Svazem vydávaný časopis Včelařství má podle mého názoru vynikající úroveň. Včelaři z řady zemí nám ho můžou závidět. Jako problematická vnímám některá rozhodnutí ústředního výboru, například loňské zvýšení členských příspěvků v souvislosti s povodněmi. Kdyby se nejednalo o direktivu shora, ale o výzvu k dobrovolné pomoci, dali bychom dohromady mnohem více prostředků. Vždyť zájmové spolky jen tady v Lidečku shromáždily hned v srpnu, kdy povodně vrcholily, prostředky ve výši kolem sta tisíc korun. Ústřední výbor a celý aparát svazu je přestárlý. Do většiny funkcí by měli přijít noví lidé s novými nápady a novou energií.
O mnoho radostnější situace však jistě není ani v základních organizacích. Činnost většiny z nich se dnes s ohledem na malý počet svých členů a jejich vysoký věk omezuje na distribuci léčiv a výplatu dotací. Jaká je situace u vás?
Každý rok máme asi pět členských schůzí. Se třemi je spojena přednáška. Jedna je koncem března, další před zahájením sezóny a jedna v létě. Kromě schůzí pořádáme také pravidelné kurzy pečení medového pečiva. Na letošní pětadvacátý květen plánujeme včelařskou pouť na svatý Hostýn.
Kolik včelařů se svazového života zúčastňuje?
Ze šedesáti našich členů se každé schůze účastní kolem čtyřiceti až padesáti členů. Všichni naši členové jsou věřící a kromě nemocných a přestárlých chodí každou neděli do kostela na mši. Z kostela pak jdou rovnou na schůzi.
V jakých barvách vidíte budoucnost našeho včelařství?
Ještě nějaký čas bude ubývat drobných včelařů, ale zároveň bude přibývat včelařů s třiceti a více včelstvy. Velmi nám pomůže vstup do Evropské unie. Na něj jsou ze všech odvětví hospodářství nejlépe připraveni právě včelaři.
Rozmlouval: Mgr. Vlastimil PROTIVÍNSKÝ
(Autor je spolupracovníkem redakce.)
