Intervenční nákup medu a jeho podmínky

Vstup levného čínského medu na trh EU a masivní výprodeje po několik let zadržené produkce medu z Argentiny má v současné době za následek úplný kolaps obchodu s medem po celém světě. Světové ceny medů již přes rok klesají a tento pokles způsobil ohromný propad výkupní ceny až pod výrobní náklady všech včelařů na celém světě. Celosvětově to bude mít za následek pokles stavu včelstev a snížení produkce medu, což povede v dalších letech k nárůstu výkupní ceny.

V časopise Včelařství č. 6 informuje ČSV o snaze zajistit intervenční nákup medu. Je to snaha ČSV zajistit výkup omezeného množství medu za dotovanou cenu a jeho export mimo EU. Nadpis článku ve Včelařství hovoří o tom, že intervenční nákup medu v ČR je již schválen.

Tento nadpis článku je nutné uvést na správnou míru podle skutečnosti. Svaz výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu (SVOZM) již na základě zkušeností s velmi špatným odbytem medu v roce 2004 zaslal v říjnu 2004 dopis na Ministerstvo zemědělství, které o této skutečnosti informoval a žádal jej o včasné řešení tohoto problému. V únoru 2005 proto došlo ke společnému jednání na Ministerstvu zemědělství (MZe), na kterém byli zástupci MZe, Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), ČSV, poslanci a obchodníci s medem. Došlo k vzájemnému informování o neutěšeném vývoji v obchodu s medem. Společně bylo dojednáno, že ČSV požádá MZe o intervenční nákup medu, což se stalo v květnu 2005. K žádnému vyjednání intervenčního nákupu ale nedošlo, pouze o něj bylo požádáno. Jakýkoli intervenční nákup totiž podléhá schválení v příslušných orgánech EU. Schvalovací proces je asi následující: Ministerstvo zemědělství nejprve vypracuje žádost a zašle ji k posouzení do Bruselu. Po zhruba dvou až třech měsících po vzájemných konzultacích a dodání dalších podkladů EU rozhodne, zda intervenční nákup medu schválí či ne. V současnosti předjímat výsledek tohoto rozhodnutí je ale velmi nejisté.V případě kladného stanoviska potom bude jednáno na SZIF o konkrétních podmínkách, za jakých bude tento intervenční nákup realizován. Doba, která uplyne od záměru intervenční nákup provést do doby jeho úplného schválení činí asi půl roku, což v tomto případě vychází na listopad 2005.

Konkrétní podmínky intervenčního nákupu již budou řešeny s firmami, které se výkupem medu zabývají. Po jejich odsouhlasení SZIF vyhlásí celoevropský tendr, kterého se mohou zúčastnit libovolné firmy z celé EU. Vítězem tendru bude ta společnost, která zajistí prodej medu mimo EU za nejnižší náklady z toho pro stát plynoucími. Protože jsme firmou, která v ČR med vykupuje a následně jej exportuje do celého světa, dovedeme si tyto konkrétní podmínky představit. Předpokládáme, že budeme také patřit mezi firmy, se kterými budou tyto konkrétní podmínky intervenčního nákupu konzultovány.

Při stanovení konkrétních podmínek se musí vzít v úvahu, jaký med bude potřeba prostřednictvím intervenčního nákupu zrealizovat. Odhadujeme, že z roku 2003 zůstalo mezi včelaři asi 1.000 tun neprodaného medu. Jedná se o tzv. barevné květové medy a medy medovicové, které včelaři nejsnáze prodají tzv. přes ulici. V letošním roce vlivem dalšího poklesu výkupní ceny dojde k dalšímu nárůstu tohoto neprodaného medu s tím, že se změní jeho skladba. Loňské tzv. barevné medy budou dále postupně včelaři prodávat přes ulici. Letošní první medy, převážně řepkové, které každoročně včelaři prodávali obchodníkům ale letos zůstanou ztuhlé v konvích. Odhadujeme, že vlivem nízké výkupní ceny včelaři zadrží asi 1.500 tun řepkových medů a asi dalších 500 tun medů květových, převážně světlých. Tmavší květové medy najdou uplatnění při prodeji tzv. přes ulici. Tyto jednodruhové světlé medy s velmi rychlou krystalizací mají specifické odběratele, nelze je proto prodat jako běžné květové medy na světovém trhu. Mimo EU jako jediný odběratel připadá v úvahu USA, které je schopno takové medy na svém trhu akceptovat, samozřejmě za ceny světové, které jsou v současnosti již okolo 1,15 EUR/kg. Americký trh co do kvality patří mezi nejnáročnější na světě. Velký důraz je kladen na bezpečnostní hledisko, proto je poměrně velkým problémem získání tzv. protiteroristické doložky. Med požadují dodat pouze v nových sudech. Také kvalita medu musí být prvotřídní. Za samozřejmost se mimo jiné požaduje voda do 18%, HMF max. do 15 mg/kg, med musí být vyšetřen na mnohá antibiotika, která se ani v EU nevyskytují.

Obchodník, který takový intervenční nákup realizuje, stojí před rizikem, zda včelaři ztuhlý med v konvích šetrně rozehřejí, zda při dlouhodobém skladování medu v konvích s netěsnými víky nedojde k nežádoucímu nárůstu vody v medu, zda vlivem vyšší výkupní ceny nedojde k výkupu medů s antibiotiky, např. z okolních států. Nezanedbatelnou roli bude hrát finanční síla firmy, která musí nejprve med nakoupit a prodat mimo EU. Teprve potom může od SZIF žádat o proplacení dotací, které jsou s tím spojené. Asi nejdůležitější roli bude hrát obchodnická zdatnost takový med mimo EU prodat. Je více než pravděpodobné, že tendr intervenčního nákupu medu vyhraje zahraniční obchodník a české firmy pouze pro takového obchodníka odvedou hrubou práci, kterou je výkup medu a jeho svoz do skladu vybraného obchodníka.