Pro pohon medometu nebo jiných elektrických včelařských spotřebičů se dá s výhodou použít louhová baterie. Typ baterií, které obsahují louh coby elektrolyt, mají jednu velkou výhodu, a to dlouhodobou životnost, ovšem za určitých podmínek.
Baterie je řada do sebe zapojených článků. Tekutý louh je náplní, proto ten název louhová baterie - chemická elektrická akumulátorová baterie, která má v článcích louh. Nebudu popisovat moc technické věci okolo baterií, tak hluboce chemii ani nerozumím, snad jen že v současnosti je vyrábí fabrika Ferak a tak se děje už hodně dlouho. V poslední době jako zajímavost se lze podle různých zdrojů dočíst, že se v této továrně provádí dost drahé výzkumy a zavádění do výroby nového typu metalhydridových směsí a nové postupy výroby, které určují vlastnosti elektrod článků. V podstatě chemický článek je jeden velký soubor z alchymie. Neuvažoval bych o nových bateriích, protože podle ceníku jsou ceny nastaveny opravdu dost vysoko. Často je ale možnost získat louhové baterie použité jako dědictví, z výprodeje nebo třeba jako dar nebo od známého.
Takže k diskuzi - zdrojem je Včelařská konference:
prosím jak vymenit louhový roztok a jak namíchat jiný. Dělám to poprvé. Děkuji za radu |
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 57101 Zobrazit odpovědi na tento příspěvek Zobrazit celé vlákno |
Asi dva poslední roky získávám informac,e které se pomalu kupí na internetu a i osobní zkušenosti okolo problematiky oprav louhových baterií. Jde o takové "tabu" téma. EU zařadila baterie, protože jde o docela zajímavý odpad, bez pardonu do nebezpečného odpadu. Nebezpečných je v životě hodně věcí a EU má v tomto samozřejmě svoji pravdu. Proto se vyvarujte nepřípustného zacházení s takovým výrobkem.
Nyní k dotazu.
Výměna není vše. Musíte baterie propláchnout a pokud ani to nezvýší kapacitu, tak opravit. Základ coby poměr k výměně mám osobně jednoduchý, v drogerii se dá koupit louh. Používá se například k dezinfekci nebo hlavně hodně k proplachování odpadů. Má například název Krtek nebo levnější - prostě louh sodný. Není ihned pro roztok elektrolytu nutné mít louh draselný nebo shánět honem louh litný. Je pěkně drahý a také nedostupný a draselný bývá nakonec v různých kvalitách a zatím jsem byl více spokojen ohledně kapacity pouze s louhem sodným. V drogeriích se prodává často ve formě perliček. Louh draselný v šupinách. Louhy obchodníci s chemií nabízí i coby koncentrované roztoky, u těch ale neznáte kvalitu vody, často může jít i o zvlhlý louh, ten ovšem může být kontaminován oxidy uhlíku ze vzduchu a vzhledem k vodivosti vlastně vytváří zjednodušeně řečeno nečistotu v článku - jde o takové černé "usazeniny".
K roztoku:
Při manipulaci čtěte doporučení a dodržujte bezpečnost při práci, pracuje se s koncentrovanými alkáliemi!
Na jeden hmotnostní díl louhu a dva hmotnostní díly destilované vody.
Tento poměr je jednoduchý a může se použít až do přibližně minus 20 °C. Je to ovšem vyšší koncentrace než "tabulková". Vyšší koncentrace se doporučuje při vyplachování vodou, kdy část vody zůstává v článku. A míchám ji také proto, že vyšší koncentrací se mnoho nepokazí, spíše naopak, samozřejmě se musí pravidelně dolévat voda, která se při nabíjení článků odpařuje. Sodný louh je totiž podle mých zkušeností spíše do teplejších zim, myslím si že má ale zase lepší elektrické vlastnosti než draselný.
Louhová - alkalická baterie funguje při předávání elektrické energie jinak než olověná kyselá, kterou máme například v automobilu, je také spolehlivější při nižších teplotách. Má ovšem jiné nevýhody - jako větší rozměr, zmíněnou cenu a větší váhu na kapacitní jednotku.
Oprava se dělá za pomoci peroxidu vodíku podle jednoho československého patentu. (Pokud se rozproudí diskuze dodám link na daný dokument.)
Generální oprava - repase (v podstatě se běžně nedělá ani ve fabrice Ferak, protože je to opravdu drahé) - se provádí rozebráním elektrod pod hladinou, protože často přepólované články, resp. jejich elektrody, v baterii prostě po otevření, rozebrání elektrod a jejich oddělení teplají, taví se a hoří, a tak se může článek místo opravy zničit. Během repase se tedy jako obal rozřízne plastový obal nebo se odbrousí kovové dno a provede kompletní očista. Ta může být také chemická. Zkontrolují se stavy praporců, které propojují elektrody paralelně. Jestli jsou v pořádku a nejsou uvolněny, vymění se izolační tyčinky, textilie nebo plastové síťky co jsou mezi elektrodami coby izolátory za nové. Za nové proto, že izolátory prostupují při elektrických jevech uhlíkaté nečistoty a při jednoduchém měření prostě vykazují zvýšený elektrický odpor a s tím nechtěné vyšší samovybíjení článků. A znovu se elektrody poskládají a osadí, buď zpět přivaří u kovových článků dno nebo se dají do nového plastového obalu a svařují se ultrazvukem či přes topné kopyta.
Celá práce a náročnost se odvíjí od počtu a kapacity článků určené k opravě.
