Informační zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ve včelařství

Na portálu se objevila povinná zpráva o nařízení Rady ohledně podpory včelařství.

V Bruselu dne 23.3.2007

KOM(2007) 131 v konečném znění

TŘETÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ
A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o provádění nařízení Rady (ES) č. 797/2004
o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh


{SEK(2007) 368}

OBSAH

1. Úvod

2. Situace ve světě

2.1. Produkce

2.2. Obchod

2.2.1. Vývoz

2.2.2. Dovoz

3. Situace v Evropské unii

3.1. Odhad dodávek

3.2. Včelstva a včelaři (tabulka 9)

3.3. Spotřeba a propagace včelařských produktů

4. Provádění včelařských programů

4.1. Odhadované výdaje

4.2. Plnění výdajů (tabulky 16 až 18 ? obrázek 12)

4.3. Cíl

4.3.1. Zvláštní cíle

4.3.2. Návrhy členských států

5. Návrhy hospodářských subjektů této oblasti

6. Závěr

Tato zpráva je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise (ve francouzštině) obsahujícím tabulky a obrázky, na které se ve zprávě odkazuje.

1. Úvod

Článek 7 nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh¹ stanoví, že každé tři roky bude Evropskému parlamentu a Radě předkládána zpráva o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva představuje splnění této povinnosti.

V lednu 2004 byla druhá zpráva Komise o provádění nařízení Rady (ES) č. 1221/97² doplněna návrhem nařízení Rady ke zvýšení účinnosti tohoto opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi včelařskými programy byla rok od roku nalezena vysoká míra shody, bylo shledáno vhodným stanovit národní programy pro tříletá období.

Z tohoto důvodu bylo nařízení (ES) č. 1221/97 zrušeno a nahrazeno nařízením (ES) č. 797/2004. Nařízení Komise (ES) č. 917/2004³, kterým se stanoví prováděcí pravidla, zejména stanoví náležitosti včelařských programů, datum jejich sdělení, klíč pro rozdělení spolufinancování Společenstvím, jakož i prvky týkající se studií struktury odvětví.

V souladu s ustanovením nařízení předaly členské státy své studie struktury odvětví (rovněž soupis včelstev).

Je důležité si uvědomit, že všechny členské státy vypracovaly včelařský program, což ukazuje, jaký význam mu přikládají, a potřeby evropského včelařského odvětví.

2. Situace ve světě

Pokud jde o světovou produkci medu, zaujímá první místo Asie, následuje Evropa a Severní Amerika (tabulka 1). Argentina se stala prvním světovým vývozcem před Čínou, zatímco Evropská unie (EU) je prvním dovozcem.

2.1. Produkce

Světová produkce medu dosáhla v roce 2005 objemu 1 381 000 t (tabulka 1). Během období 2001 ? 2005 světová produkce vzrostla o 9,2 %. Od roku 1996 vzrostla o 25 % (obrázek 1).

V roce 2004 se EU stala v důsledku rozšíření o 10 nových členských států druhým producentem na světě. V roce 2005 EU vyprodukovala 174 000 t medu (tabulka 2), (neboli 13 % světové produkce), zatímco Čína upevnila své místo prvního světového producenta s objemem 305 000 t, což roku 2001 představuje navýšení o 20 %. Mezi další hlavní producenty patří Spojené státy a Argentina s produkcí přibližně 85 000 t pro každého z nich.

Důležitými producenty medu jsou rovněž oba nové členské státy EU (okolo 19 000 t Rumunsko a 8 000 t Bulharsko).

2.2. Obchod

Světový obchod představuje přibližně čtvrtinu světové produkce medu.

2.2.1. Vývoz

V roce 2005 představoval celosvětový vývoz medu 325 000 t (tabulka 3). V roce 2005 vyvezla Argentina 108 000 t a stala se prvním vývozcem (více než 30 % ze světového obchodu). Její vývoz vzrostl oproti předchozím rokům o více než 40 %. Čína, která byla tradičně prvním vývozcem, zaznamenala od roku 2001 u svého vývozu dosti silný pokles (88 000 t v roce 2005 oproti 107 000 t v roce 2001).

Pokud jde o ostatní vývozní země, došlo k rozvoji zahraničního obchodu v nových zemích, jako je Indie (z 3 000 t v roce 2001 na 17 000 t v roce 2005). Proti tomu svůj vývoz především z hygienických důvodů výrazně snížila Brazílie (z 21 000 t v roce 2004 na 6 000 t v roce 2005). Od roku 2006 nemá již Brazílie povolení vyvážet do EU. Vývoz velmi výrazně poklesl rovněž v Turecku.

2.2.2. Dovoz

Hlavním dovozním trhem zůstává EU, která s 155 000 t (tabulka 4) v roce 2005 přijala téměř 45 % celosvětově dováženého medu. Další velkou dovozní oblastí je Severní Amerika (114 000 t). Německo a Spojené království představují téměř 70 % z celkového množství dovezeného do EU v roce 2005 (tabulka 6).

Celosvětový dovoz pravidelně roste od konce 70. let z důvodu navýšení spotřeby přírodních a dietetických produktů, úsilí určitých hospodářských subjektů uplatnit se se speciálními či levnými druhy medu, obvykle ve formě směsí, jakož i navýšení průmyslového využití medu.

3. Situace v Evropské unii

3.1. Odhad dodávek

EU má nedostatek medu a obvykle musí dovážet polovinu spotřebovávaného medu, přičemž stupeň samozásobování představoval v roce 2004/05 54,2 % (tabulka 5). Stupeň samozásobování se po rozšíření EU na 25 vlastně zlepšil, neboť dříve dosahoval přibližně 45 %.

Mezi první tři producenty medu v EU patří v roce 2004/05 Španělsko s 32 000 t, Německo s 26 000 t a Maďarsko s 19 500 t. Produkce 10 členských států, které přistoupily v roce 2004, představuje přibližně 43 000 t, neboli 25 % celkové produkce EU. Z těchto států jsou největšími producenty Maďarsko a Polsko.

EU dováží ročně přibližně 150 000 t medu. Největším dodavatelem Evropské unie zůstává Argentina s 71 000 t (neboli téměř 50 % z celkového dovozu Společenství v roce 2005), následuje Mexiko a Brazílie (obr. 5 ? tabulka 6). Nicméně dovoz původem z Mexika zaznamenává od roku 2000 pokles i přes celní kvótu se sníženou sazbou ve výši 30 000 t.

Dovoz původem z Rumunska a Bulharska představuje něco přes 10 000 t.

Vývoz Společenství do třetích zemí představuje pouze něco málo přes 6 000 t, neboli 3,5 % produkce v roce 2005 (tabulka 7). Tento vývoz směřuje především do Švýcarska (přibližně 1 500 t v roce 2005).

Dovozní cena

Průměrná dovozní cena v EU od roku 2003 silně poklesla, a to z 2,31 EUR/kg na 1,29 EUR/kg (tabulka 8a). Tato cenová hladina je nízká, ale odpovídá úrovni na začátku nového tisíciletí (před zákazem dovozu čínského medu). V roce 2003 byly ceny výjimečně vysoké, zejména kvůli tomu, že na trhu Společenství, první světové dovozní zóně, nebyl již dostupný čínský med, jehož cena byla do 1 EUR/kg.

Dle údajů dostupných za rok 2006 hladina dovozní ceny lehce stoupla (1,34 EUR/kg).

Vývozní cena

Průměrná vývozní cena medu Společenství od roku 2004 rovněž klesá, ale zůstává na relativně vysoké úrovni. Průměrná cena 3,63 EUR/kg (tabulka 8b) značně převyšuje cenu dovozní. To je způsobeno skutečností, že evropský med dosahuje často vysoké kvality a má vyhledávané specifické organoleptické vlastnosti (medy z jednoho druhu květu).

3.2. Včelstva a včelaři (tabulka 9)

V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 797/2004 zašlou členské státy spolu se svými programy studii struktury odvětví. Jelikož jsou programy od roku 2004 tříleté, jsou údaje spojené s počtem včelstev a včelařů Komisi zasílány pouze jednou za tři roky.

Dle údajů zaslaných členskými státy představuje celkový počet včelařů ve Společenství 593 000, z toho je 17 986 považováno za profesionály (minimálně 150 včelstev).

Celkový počet včelstev je 11 631 300, z toho 4 321 901 patří profesionálním včelařům. Jinak řečeno 3 % včelařů vlastní téměř 40 % včelstev. Počet včelstev se od roku 2003 zvýšil o 2 754 091. K tomuto navýšení došlo pouze z důvodu rozšíření EU, neboť počet včelstev v 10 nových členských státech dosahoval počtu 2 870 872. Zvýšení počtu včelstev je téměř v souladu s navýšením produkce (přibližně + 26 %).

Členské státy s největším počtem včelstev jsou Španělsko, Řecko, Francie a Itálie. Pokud jde o členské státy, které přistoupily k EU v roce 2004, mají největší počty včelstev Polsko a Maďarsko.

Pokud srovnáme poměr profesionálních včelařů, má se 76 % nejvíce profesionálních včelařů Španělsko, poté Řecko.

Profesionální včelaři se v podstatě soustřeďují v pěti členských státech: Řecku, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku.

3.3. Spotřeba a propagace včelařských produktů

Roční spotřeba medu na obyvatele představuje v roce 2005 0,7 kg. Za poslední roky nebylo shledáno žádné významné navýšení.

Členské státy, ve kterých je spotřeba medu nejvyšší, jsou Řecko (1,7 kg/rok/obyv.), následují Rakousko, Německo a Španělsko.

Aby mohl med původem ze Společenství lépe čelit světové konkurenci, byly včelařské produkty na základě nařízení Komise (ES) č. 422/2005⁴ poprvé zařazeny mezi produkty, u kterých je možné použít informační a propagační opatření pro zemědělské produkty na vnitřním trhu.

Hlavním cílem je zejména informovat spotřebitele o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech a produkčních podmínkách včelařských produktů Společenství a pomoci jim pochopit jejich označování.

4. Provádění včelařských programů

4.1. Odhadované výdaje

Výdaje dle členských států

Jak je stanoveno v článku 2 nařízení (ES) č. 917/2004, oznamují členské státy své programy Komisi jednou za tři roky. Oznámené programy musejí obsahovat odhadované náklady a finanční plán.

Na základě těchto oficiálních oznámení jsou včelařské fondy Společenství přiděleny na základě počtu včelstev Společenství tak, jak je vyčísleno v příloze I nařízení (ES) č. 917/2004. Procentuální podíl včelstev každého členského státu vzhledem k celkovému počtu tudíž udává procentuální podíl teoretického maximálního rozpočtu, na který má nárok každý členský stát před eventuálním rozdělením nevyžádaných částek do odhadovaných výdajů.

V období 2004 ? 2006 (tabulka 9) je členským státem, který má teoreticky největší nárok, Španělsko (21,2 %), následuje Řecko (11,9 %), Francie (9,9 %), Itálie (9,5 %), Polsko (8,2 %) atd. Díky částkám nevyžádaným některými členskými státy se zejména dva z nich mohly stát příjemci navýšení své rozpočtové dotace vzhledem ke svému teoretickému podílu. Jedná se o Itálii (13,7 % rozpočtu proti 9,4 % z celkového počtu včelstev) a Maďarsko (8,2 % rozpočtu proti 7,5 % z celkového počtu včelstev).

Pokud jde o programy pro rok 2005, mobilizují tři členské státy (Španělsko, Řecko a Itálie) téměř 47 % disponibilních fondů Společenství. Když připočteme Francii a Maďarsko, mobilizuje těchto pět členských států 64 % fondů, zatímco mají 60 % úlů. Jsou to právě členské státy s největším počtem úlů, které chtějí nejvíce využívat spolufinancované programy.

Využívání rozpočtu významným způsobem nezměnila ani změna nařízení Rady v roce 2004, ani rozšíření EU. Nicméně některé členské státy zaznamenaly pokles svého teoretického podílu. Je to případ Španělska, jehož podíl se z 27 % v roce 2003 snížil pro programy na období 2005 ? 2007 na 21 %. I když došlo v návaznosti na rozšíření k navýšení rozpočtu (z 16,5 miliónů EUR na 23 miliónů EUR), neměla tato skutečnost vliv na rozpočet v absolutní částce přidělený Španělsku. Naopak i přes pokles teoretického podílu v procentech se zvýšily odhadované výdaje (z 4 377 000 EUR v roce 2003 na 4 890 000 EUR v roce 2005).

Výdaje dle typu akce

Tabulky 11, 12 a 13 znázorňují odhadované výdaje dle typu akce pro každý členský stát na období 2005 ? 2007.

Je třeba připomenout, že během změny nařízení Rady v roce 2004 byl zaveden nový typ akce: podpora na obnovu včelstev.

V roce 2005 a 2006 zůstává nejpoužívanějším opatřením boj proti varroáze (33 až 35 %, neboli více než 8 miliónů EUR), následuje technická pomoc (26 %, neboli téměř 6 miliónů EUR), racionalizace kočování včelstev (19 %, neboli téměř 4,5 miliónů EUR), rozbory medu (8 %, neboli přibližně 1,8 miliónů EUR), obnova včelstev (6 až 7 %, neboli 1,5 miliónů EUR) a nakonec aplikovaný výzkum (5 %, neboli přibližně 1 milión EUR).

V porovnání s předchozími lety došlo k relativně významnému snížení částek přidělených na boj proti varroáze, i když tento zůstává nejpoužívanější akcí. Tato akce mobilizovala v letech 2001 ? 2002 více než 42 % rozpočtu. Tato skutečnost je především způsobena zavedením opatření týkajícího se obnovy včelstev a poněkud významnějším používáním rozborů medu.

• boj proti varroáze je žádán ve všech programech bez výjimky;

• opatření týkající se technické pomoci jsou žádána téměř všemi členskými státy. Státem s největšími odhadovanými výdaji na tuto akci je Itálie (více než 1 milión EUR), zatímco Španělsko plánuje na tuto akci vydat pouze něco přes 10 % svého rozpočtu;

• racionalizace kočování včelstev je žádána 15 členskými státy, mezi kterými figurují všechny státy jižní Evropy (státy s největším podílem profesionálních včelařů a s důležitou rozmanitostí medonosných rostlin s rozdílnými obdobími květu).

Je zřejmé, že Španělsko vydává více než 40 % svého rozpočtu na racionalizace kočování včelstev, což představuje téměř 50 % všech výdajů Společenství na tento typ akce;

• rozbory medu jsou součástí programů 20 členských států. Hlavními uživateli jsou Rakousko, Polsko a Španělsko;

• přesto, že byla obnova včelstev zavedena teprve nedávno, vyvolala zájem 15 členských států. Hlavním žadatelem je Francie s více než 500 000 EUR. To je způsobeno zvláštní pozorností věnovanou oblasti hynutí včel;

• a nakonec akce ve prospěch aplikovaného výzkumu, které jsou součástí 15 vnitrostátních programů. Žádosti týkající se italských a francouzských akcí představují 50 % z celkové žádané částky.

4.2. Plnění výdajů (tabulky 16 až 18 ? obrázek 12)

Včelařské programy musejí být provedeny před 31. srpnem každého roku a příslušné platby musejí být provedeny nejpozději do 15. října.

V roce 2006 představovalo prozatímní provedení programů členských států 82,5 % z celkových odhadovaných výdajů, bylo totiž vydáno přibližně 19 miliónů EUR z celkových 23 miliónů EUR. Jelikož státy mohly některé výdaje následně převést, měla by být u programů pro rok 2006 vyšší konečná úroveň využití. U programů pro rok 2004, které předcházely rozšíření EU, byla míra využití 84 %. U programů pro rok 2005, které byly jako první provedeny v tříletém systému, míra využití lehce klesla (78 %). To vysvětluje skutečnost, že nové členské státy neměly s těmito programy zkušenosti a někdy dlouhou dobu trvalo zavedení vnitrostátních správních a právních postupů. Většina těchto členských států ostatně zaznamenala významné zlepšení míry využití v roce 2006. Jedná se zejména o případ Maďarska a Polska. Tím se ukazuje, jak je využití těchto programů jednoduché. Můžeme doufat, že u programů pro rok 2007 bude míra využití ještě vyšší.

V hospodářském roce 2005 využilo 14 členských států 80 % svého disponibilního rozpočtu, zatímco v roce 2006 to bylo 13 členských států (toto číslo by se mělo zvýšit).

Pokud jde o největší příjemce, využilo Španělsko v roce 2005 95 % svého rozpočtu a v roce 2006 již téměř 80 %, Řecko využilo více než 80 % (přes snížení národního rozpočtu), Itálie a Francie více než 90 %. Co se týče 10 nových členských států, pozorujeme mezi provedením programů za rok 2005 a programů za rok 2006 obecné mírné zlepšení míry jejich využití. Například míra využití se v Maďarsku z 29 % zvýšila na 88 % a v Polsku z 51 % na více než 72 %, což je velmi povzbudivé, pokud jde o možnost optimálního využití programů v EU-27.

Pouze jeden stát, Slovensko, vůbec nevyužil jemu přidělený rozpočet.

4.3. Cíl

Všechna opatření navrhovaná členskými státy v jejich národních programech jsou způsobilá za podmínky, že slouží výlučně k dosažení cílů jednoho z volitelných opatření.

4.3.1. Zvláštní cíle

Technická pomoc slouží ke zvýšení účinnosti produkce medu a jeho uvádění na trh prostřednictvím použití lepších postupů. Kurzy a další vzdělávací akce určené pro včelaře a vedoucí seskupení či družstev se především týkají oblastí jako je chov a prevence nemocí, podmínky výběru a přípravy pro trh, přeprava a marketing.

Boj proti varroáze má za cíl snížení výdajů spojených s léčbou včelstev nebo pokrytí části těchto výdajů. Pokud není toto parazitární onemocnění léčeno, způsobuje snížení výnosů a úhyn včelstev. Oslabení včelstev varroázou je jedním z důvodů objevení se přidružených onemocnění. Varroázu nelze zcela vymýtit a léčba včelstev povolenými přípravky je jediným prostředkem jak se vyhnout následkům tohoto onemocnění.

Racionalizace kočování včelstev má za cíl řídit pohyby včelstev na území Společenství, jakož i uspořádání disponibilních stanovišť se silnou koncentrací včelařů během období květu. K řízení kočování může mezi dalšími opatřeními přispět soupis podmínek ohledně kočování, investice do zařízení a vypracování medonosných karet.

Cílem podpůrných opatření týkajících se rozborů medu je zlepšit uvádění medu na trh. Financování rozborů fyzikálních a chemických vlastností medu dle botanického původu umožní včelaři získat přesnou znalost o kvalitě medu a rovněž dosáhnout lepšího zhodnocení svého produktu na trhu.

Obnova včelstev umožňuje díky financování činností na podporu chovu včelích královen nebo na nákup včel kompenzovat ztráty včel a tedy produkci.

Aplikovaný výzkum v oblasti zlepšení kvality medu a rozšíření jeho výsledků může přispět ke zvýšení příjmů producentů.

4.3.2. Návrhy členských států

Na žádost Komise spočívající v tom, aby jí členské státy sdělily své připomínky k provádění programů, odpověděla většina členských států.

Celkově jsou členské státy se způsobem, jak jsou tyto programy spravovány, spokojené, nejsou zde žádné opakované žádosti o změnu nařízení (ES) č. 797/2004. Skutečnost, že jsou programy stanoveny na období tří let, je považována za zlepšení umožňující předvídat některá opatření a plánovat je. Žádost nejčastěji formulovaná členskými státy spočívá v tom, že žádají větší pružnost při adaptacích programů.

Možnost změnit během finančního roku obsah programů je stanovena prováděcím nařízením (ES) č. 917/2004. Článek 6 totiž stanoví, že rozpočet přidělený každému ze šesti volitelných opatření může být navýšen nebo snížen v rozmezí 20 %, aniž by bylo nutné žádat stanovisko řídícího výboru. Pokud změna překročí omezení, je pak ?přizpůsobení? programu možné prostřednictvím stanoviska řídícího výboru (článek 7).

Ostatní hlavní návrhy jsou:

• doplněk akcí směřující ke zvýšení spotřeby medu a aby byla volitelná opatření detailně popsána.

Jelikož byl med doplněn do seznamu produktů, u kterých je možné použít informační a propagační opatření pro zemědělské produkty na vnitřním trhu, je Komise toho názoru, že není vhodné této žádosti vyhovět. Pokud jde o detailní popis toho, v čem může spočívat každé volitelné opatření, ztratily by tyto programy na pružnosti, zatímco členské státy ji žádají stále více. Každý program a tím tedy každé navrhované opatření je předmětem rozboru ze strany Komise, přičemž hlavním kritériem při výběru je zajistit, aby všechna přijatá opatření sloužila výlučně k dosažení jednoho z cílů opatření stanovených v nařízení. Vyčerpávající seznam akcí ?přijatelných? pro každé opatření není tudíž žádoucí;

• některé členské státy žádají, aby opatření na podporu laboratoří provádějících rozbory fyzikálních a chemických vlastností medu byla rozšířena na další včelařské produkty (mateří kašičku, pyl atd.).

Vzhledem k omezenému rozpočtu se toto nejeví jako priorita, zejména s ohledem na objemy uváděné na trh. Produkty s vysokou přidanou hodnotou unesou náklady spojené s těmito rozbory snadněji než med;

• boj proti ostatním onemocněním včel vedle varroázy. Je třeba ujasnit, že cílem tohoto režimu není vytvoření hygienické politiky v tomto odvětví. Aby se právě zabránilo jakékoliv záměně s veterinární politikou, byla onemocnění přidružená k varroáze během změny v roce 2004 ze včelařských programů vyloučena;

• převod výdajů neprovedených před 31. srpnem finančního období do následujícího období. Tento převod není ani žádoucí, ani možný vzhledem k zásadě ročního trvání rozpočtu. Takový převod by mohl způsobit menší využití programů během prvního a druhého roku;

• nákup úlů. Pokud lze prokázat, že toto opatření může pomoci k obnově včelstev, mohly by jej útvary Komise posoudit po zaslání programů;

• zlepšit statistický nástroj. Členské státy již musejí zaslat strukturální studii odvětví. Roční revize čísel se jeví jako administrativně obtížná, což není žádoucí. Útvary Komise hospodářským subjektům pravidelně sdělují statistiky týkající se obchodu;

• možnost realizovat projekty evropského rozměru mezi více členskými státy (ES). Komise si je vědoma významu takovýchto projektů a upřesňuje, že by mohly být přijaty, neboť nic nebrání spolupráci mezi více členskými státy na stejném projektu. Pokud jde o jejich financování, každý zúčastněný členský stát by měl na projekt přispět z rozpočtu, který mu byl přidělen. Nové přidělení nevyžádaných částek na tyto zvláštní projekty by bylo v rozporu se zjednodušením administrativy.

Byla zmíněna ještě další specifičtější opatření; nejsou však důvodem ke změně nařízení. Volitelnost všech zvláštních opatření bude prozkoumána během rozboru programů před jejich přijetím.

5. Návrhy hospodářských subjektů této oblasti

Jak průmysl (FEEDM), tak i producenti (COPA-COGECA) jsou si vědomi významu včelařských programů, neboť přináší odvětví skutečnou podporu. Trvají na skutečnosti, že se jedná o jediný nástroj, jehož je odvětví příjemcem.

Odvětví produkce předložilo následující návrhy:

• více zaručit spolupráci mezi členskými státy a odvětvím při vypracovávání programů;

• zachovat dobrý statistický nástroj;

• vyvinout výzkumné programy a lépe koordinovat výsledky;

• stanovit více pružnosti týkající se možnosti změnit rozdělení rozpočtu na jednotlivé akce v průběhu programu;

• stanovit možnost realizovat projekty evropského určení mezi více členskými státy.

6. Závěr

Nařízení (ES) č. 797/2004 přináší, jak se zdá, včelařskému odvětví pozitivní výsledky jak z hlediska členských států, tak i včelařů. Toto odvětví je charakteristické rozmanitostí produkčních podmínek a rozptylem a různotvárností činitelů, kteří zasahují jak na úrovni produkce, tak i na úrovni uvádění na trh.

Prioritní akce stanovené tímto nařízením, i když jsou omezené z hlediska rozpočtu, prokázaly skutečnou kvalitativní hodnotu. Tříletá povaha programů přinesla od roku 2004 více pružnosti při jejich vypracovávání a provádění.

S ohledem na údaje uvedené v této zprávě se Komise domnívá, že není vhodné měnit nařízení (ES) č. 797/2004. Naopak pružnost žádaná většinou členských států, jakož i hospodářskými subjekty, dotýkající se možnosti změnit programy během finančního období, aniž by to však mělo vliv na celkovou výši rozpočtu každého členského státu, by mohla být předmětem návrhu na změnu nařízení Komise (ES) č. 917/2004.