V únoru proběhla v Göteborgu ve Švédsku valná hromada EPBA (European Professional Beekeepers Association - Svaz evropských profesionálních včelařů). Na jejím jednání byli také přítomni čeští zástupci, a to Ing. František Texl, předseda SKV (sekce komerčních včelařů) při ČSV a Ing. Dalibor Titěra, CSc. z VÚVč Dol.
Ing. Texl poskytl VN hodnotící zprávu, kterou vám nyní přinášíme.
Tato valná hromada se konala letos už po deváté. Její program byl následující:
- Situace v členských zemích a napojení na COPA COGECA a na direktivu EU č. 797
- Intoxikace a GMO (geneticky modifikované plodiny)
- Nemoci včel a včelího plodu
- Kvalita medu a marketing
Za hostitelskou zemi valné hromady (Švédsko) uvítal přítomné pan Fredy Duwe, který současně zahájil jednání 9. valné hromady EPBA. Jednání řídil prezident EPBA p. Peter Bross z Maďarska. Funkční období vedení EPBA končí v r. 2007, na příští valné hromadě budou tedy volby nového vedení.
Valné hromady EPBA se zúčastnili zástupci 10 zemí ? Německo, Rakousko, Finsko, Kypr, Malta, Francie, Švédsko, Řecko, Maďarsko a ČR. Všichni účastníci přednesli své prezentace. Jednání se zúčastnil též pan Kari Valonen, předsedající AG beekeeping v komisi COPA COGECA. Obsáhlou zprávu přednesl prezident EPBA p. Peter Bross. V průběhu roku se několikrát sešel s představiteli EU, jak přímo v Bruselu, tak i v Maďarsku. Bylo mu však sděleno, že EPBA bez řádné registrace nemůže být partnerem pro jednání s Bruselem. Registraci EPBA provede K.R. Koch v Německu. Na pozvání P. Brosse navštívil Maďarsko komisař COPA COGECA pro včelařství pan Lorain Lourdae. Pobyl zde tři dny a přiznal, že byl poprvé v životě na včelíně a uvědomil si, kolik si tato profese vyžaduje investic. Hledal odpověď na to, proč slyší nářky pouze od včelařů, nikoliv od obchodníků s medem. Pochopil, že současný stav obchodníkům vyhovuje. P. Bross dále informoval o návštěvě p. Manuela Izquirdo ze Španělska v Maďarsku. Ten dříve spolupracoval s EPBA, nyní se pohybuje ve strukturách COPA COGECA a lépe tak využívá dotačních titulů pro svoji zemi.
Intoxikace jsou pozorovány u včel především ve Francii a v Německu, přičemž východ a západ Francie mají díky různé skladbě plodin odlišné problémy. Včely údajně preferují porosty, které nejsou chemicky ošetřené. Tam, kde je ošetřen chemicky veškerý porost, nemají včely na výběr a pak mají znatelné problémy ? dochází k úhynům. Ve Francii není výjimkou, že si chemické koncerny platí výzkumné ústavy a tím si je zavazují k loajalitě a dlouho se s tímto problémem nic nedělo. Proti konkrétnímu přípravku se oficiálně bojuje až tehdy, kdy je vyvinutý nový prostředek, ten starý lze zakázat a situace se opakuje.
Geneticky modifikované plodiny (GMO) nejsou v současné době problémem střední a východní Evropy, avšak v budoucnu i zde bude nutné toto řešit. Existence GMO je i problém politický, neboť případný zákaz či rozšíření se hodí politikům v jednotlivých zemích jako téma do voleb. Situace zřejmě spěje k tomu, aby vedle sebe mohly existovat farmy s produkty konvenčními, bioprodukty a GMO farmy. Zákazník si bude moci vybrat z transparentní nabídky.
V Německu již několik let udělují včelaři jakousi ?anticenu? ? ?Der schwarze Pinsel ? Černá štětka?. Cena je udělována za účasti médií těm, kteří se zasloužili o poničení (otravu) včel a mohou si příště provést opylení sadů štětkou na holení?.
WTO (světová obchodní organizace) nařídila Evropě, že se nesmí bránit alternativě v podobě GMO, zákazník musí mít právo si vybrat. Medu se to týká jen okrajově, pouze prostřednictvím pylu by se GMO mohlo objevit v medu.
K moru včelího plodu: Mezi profesionálními včelaři je odpor k vyšetřování přítomnosti P.l.l. v medu ? vyšetření je drahé a vypovídací schopnost malá. Ozývají se hlasy, aby byl mor vyňat ze seznamu nebezpečných nákaz OIE. Rakouští včelaři si pochvalují zkušenosti s vyšetřením měli na mor v laboratořích VÚVč Dol, každoročně stoupá počet objednávek. Byla prezentována rezistence na Perizin v Maďarsku. Zde mají povolených 8 přípravků na tlumení varroázy, ale žádný již nefunguje. Malta má u léčení varroázy zásadní problém ? nemají v průběhu roku období bez plodu, navíc jsou včelařskou křižovatkou.
Kolem Tumidy se neprezentovaly žádné nové informace, A.T. byla zachycena v Egyptě, nutno sledovat spad na podložkách po celý rok.
Velkou bolestí je medová norma. Zde obchodníci vyvíjí obrovský tlak, aby legalizovali tzv. globalizovaný med (stejná chuť, barva atd.). Ve Švédsku se objevuje v medu nepůvodní fruktóza, obchod ?učí? zákazníka upřednostňovat tekuté medy. Na pultech švédských obchodů se objevuje produkt ?Kuchyňská tekutina se švédským medem?, jde o klasické obcházení norem na med. V Řecku se včelaři setkávají s klamnými údaji na etiketách označujících sklenice s medem. Na Kypru rozvířili novináři v roce 2004 problém antibiotik v medu do té míry, že spotřebitel se přiklonil k dováženým medům a kyperské včelařství se ocitlo ve vážné krizi.
V COPA COGECA se o medu jedná příliš málo (1 ? 2 x 4 hodiny za rok!). Komerčních včelařů v Evropě je málo na to, aby byli v Bruselu slyšet a byli vnímáni jako problém, který si vyžaduje větší pozornost. Proto je nutná podpora i od zájmových včelařů, kteří by měli respektovat problémy komerčních včelařů. Pak to bude přínosem pro celý obor včelařství. Probírala se myšlenka Evropského svazu včelařů jako silného ?hráče? v Bruselu, EPBA by mohla k tomuto záměru posloužit.
Byla dohodnuta úprava členských příspěvků EPBA, malé země (Kypr, Malta) zaplatí 100 ?, ostatní 400 ?, dobrovolně pak 500 ?.
Další, 10. valná hromada se uskuteční v roce 2007 v rakouském Gratzu.
Náklady na cestu byly čerpány z prostředků ČSV (Ing. Texl), z prostředků VÚVč (Ing. Titěra), členské příspěvky EPBA hradila Sekce komerčních včelařů při ČSV.
