Provozní uplatnění inseminovaných matek - 2. část

V minulé části jsme se dozvěděli, jak je to s dlouhověkostí matek. Dnes se podíváme na užitkovost včelstev inseminovaných matek a na celkové zkodnocení.

Užitkovost včelstev inseminovaných matek

Důležitým předpokladem plnohodnotnosti inseminovaných matek pro běžná produkční včelstva je jejich dlouhověkost. Protože předchozí část článku ji jednoznačně doložila jako vyhovující, zbývá zjistit, zda inseminované matky dovedou vybudovat normálně silná a výkonná včelstva. Vyhodnotili jsme tedy mednou užitkovost včelstev na několika stanovištích za posledních 6 let. Včelstva jsou chována ve vícenástavkových úlech typu Optimal s dostatečným prostorem a ošetřována standardní metodikou (např. KAMLER, ČERMÁK, 2003 - Včelaříme nástavkově, str. 25-31).

Výsledky porovnávající užitkovost včelstev s matkami volně pářenými a inseminovanými jsou přehledně v tabulce č. 5. Z 12 skupin včelstev byla včelstva s inseminovanými matkami horší jen ve dvou případech. V průměru všech 12 skupin poskytla včelstva s inseminovanými matkami o 17 % vyšší výnosy medu. A to i přes to, že jejich včelstva byla v nevýhodě v důsledku příbuzenského páření, jak lze usuzovat z údajů v posledním sloupci tabulky č. 5 o průměrných hodnotách koeficientů inbrídingu (F) včelstev. Inbríding včelstva totiž snižuje produkci medu v závislosti na jeho intenzitě (ČERMÁK, 1996). Volně pářené matky se považují za neinbrední, protože je velmi nízká pravděpodobnost spáření se s úzce příbuznými trubci a proto míra inbrídingu jejich včelstev je F=0.

Tab. 5 Medná užitkovost včelstev s matkami volně spářenými a inseminovanými

Rok

Sku-

pina

Volně pářené matky

Inseminované matky

počet

kg

%

počet

kg

%

F %

1998

Z1

14

5,4

100

42

9,4

175

6,2

1999

Z1

16

7,1

100

73

11,4

160

5,3

2000

P1

10

17,5

100

47

19,8

113

6,5

2000

Z3

32

20,1

100

77

21,1

105

6,3

2000

Z2

5

17,2

100

15

23,9

139

11,1

2001

Z2

19

14,2

100

88

14,5

103

5,1

2001

Z1

6

16,0

100

30

16,5

103

5,7

2002

P1

5

39,2

100

42

43,9

112

8,8

2002

Z3

10

7,3

100

45

7,1

97

6,4

2002

Z1

5

27,6

100

33

32,1

116

6,5

2003

P1

5

27,6

100

38

29,6

107

10,2

2003

Z1

10

33,4

100

82

26,6

80

6,5

Celkem:

137

19,4

100

612

21,3

117

7,1

F % - průměrný koeficient inbrídingu včelstev


Když jsme u včelstev s inseminovanými matkami vypočítali mednou produkci jen pro včelstva neinbrední (jsou to vlastně mezilinioví kříženci), byl jejich průměrný výkon takřka stejný jako je průměr všech včelstev s inseminovanými matkami, a to 116 % ve srovnání s volně pářenými matkami - tyto údaje nejsou zahrnuty v tabulce. Takovým odděleným výpočtem jsme chtěli zjistit, zda inbríding u části včelstev s inseminovanými matkami nepůsobil nepříznivě na výkon včelstev - ukázalo se, že nikoliv. Nižší míra inbrídingu, jako je v našem případě (průměrně 7,1 %), nepůsobila významně na celkový výkon včelstev. A pokud ano, byla v tomto případě snadno nejen vyrovnána, ale i převýšena genetickou kvalitou včelstev s inseminovanými matkami díky intenzívní selekci na straně mateřské (mámy matek) i otcovské (matky trubců).

Můžeme tedy tvrdit, že inseminované matky dovedou vybudovat normální včelstva s dobrou mednou užitkovostí. Jde-li o matky z chovu intenzivně selektovaného, mohou jejich včelstva dokonce poskytnout i vyšší produkci medu než včelstva s matkami volně pářenými, pokud nejde o úzkou příbuzenskou kombinaci rodičů, tedy s vysokou hodnotou koeficientu inbrídingu, tj. asi nad 15 %.

Celkové hodnocení

Na vyhodnoceném souboru matek se ukazuje, že inseminované matky mohou být použity do běžných produkčních včelstev. Jejich plnohodnotnost je oproti počátkům technické inseminace zřejmě důsledkem pokroku v procesu inseminace matek, tedy nejen vlastního inseminačního zákroku, ale i zkrácené narkózy matek. Převážná většina námi hodnocených inseminovaných matek byla vystavena po minimální dobu narkóze kysličníkem uhličitým a to obvykle 2,5-3 minuty při první narkóze (během vlastní inseminace) a 1-2 minuty při druhé narkóze aplikované buď v tomtéž dni jako narkóza první anebo v den následující.

Důležité pro kvalitu matek jsou rovněž podmínky při jejich chovu. Proto stručný popis těch nejvýznamnějších, týkajících se hodnocených matek, krátce uvádíme. Chov matek se děje metodou odchovu matečníků při matce, zavíčkované matečníky jsou 6. dne po založení sérií umístěny do termostatu, v němž se líhnou. Dospělé matky jsou brzy po vylíhnutí usazeny do oplodňáčků z tvrzeného polystyrenu s cca 0,1 kg mladých včel. V oplodňáčcích jsou po dobu páření nebo inseminace. Po rozkladení se matky za několik dnů, ale někdy až týdnů přidávají do běžných včelstev. Zdravotní stav v chovu je dobrý, s nízkým výskytem nosematózy.

Plnohodnotné využití matek v produkčních včelstev má zásadní praktický šlechtitelský význam. Umožňuje chovateli všestranně hodnotit genetickou kvalitu matky, resp. jejího včelstva stejně jako u matek volně pářených. Na základě celkového posouzení podle všech sledovaných vlastností potom může vykonat co nejpřesnější, kvalifikovanou selekci jak negativní (brakování), tak i pozitivní (výběr rodičů k odchovu potomstva). V důsledku toho se může naplno využít ta přednost inseminovaných matek před volně pářenými, že u jejich včelstev jsou známi oba rodiče. Tak lze zefektivnit celý proces selekce chovu. To není možné pokud chovatel drží inseminovanou matku v omezeném prostoru manipulačního včelstva v obavě, aby se matka např. tzv. nevykladla, či jinak neopotřebovala. U tak chovaných matek lze hodnotit jen část vlastností potřebných pro účely selekce, např. mírnost, sezení na plástech, čistící pud. Zde popsané výsledky ukazují, že omezovat inseminované matky není nutno. Převážná většina jich má i dostatečnou zásobu spermií, takže případů, kdy se řádně kladoucí inseminovaná matka v souboru zde hodnocených stala částečně nebo úplně trubcokladnou, bylo 5,1 % a to v jejich průměrném věku 1,75 roků.

<< Předchozí část

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: