Roje - oddělky

Článek je určen pro začínající a méně zkušené včelaře.

Rojení včel je přirozenou vlastností a dělá to mnoho včelařům velké starosti. Vyrojení včel před hlavní snůškou a v průběhu, znamená jen asi poloviční užitek ze včelstva. Konstatování některých včelařů ?dobré včelstvo každý rok dá roj a také med? je málo pravděpodobné.





Proč se včely rojí

Z praxe známe tři základní důvody:

  • především jsou to včely, které pocházejí také z rojů a rojových matečníků.
    Včelstva z rojů mají snad pouze jedinou dobrou vlastnost v poměrně rychlém rozvoji na jaře, ale nelze je snadno ovládat k zamezení možného vyrojení. Jediné řešení je, provést výměnu matky nejlépe z uznaného chovu. V chovech se m.j. provádí kontrola ovládatelnosti matek před možným rojením.
  • další důvod rojení je nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem.
    Převážná část včelstev v ČR je chována v málo prostorových úlech. Matka zaklade plodiště, které tvoří cca 11 rámků. Včely tento plod postupně zavíčkují a nemají možnost krmit další otevřený plod. Začnou stavět matečníky a přestávají krmit matku. Matka tyto misky matečníků vyhledává do kterých klade oplozená vajíčka. Včely postupně matku tlačí k česnovému otvoru až dojde k samotnému vyrojení. Snadné řešení této situace je, že včely budeme chovat ve velkoprostorových úlech. Pro současné linie včel úl, který tvoří plodiště cca 11 rámků a stejně velký prostor nad mřížkou, je naprosto nevyhovující.
  • také za důvod k vyrojení včel můžeme považovat přehřátí úlového prostoru.
    Úl musí být řádně odvětrán dostatečně velkým česnovým otvorem. Některé moderní úly mají přes celé dno síto. Každý nástavek by měl mít větrací očko a i když to mnozí včelaří odmítají, včelám průvan v úle nevadí.

Důvodů proč se včely rojí je zřejmě více, ale nepodařilo se to zatím zjistit a prokázat.


Je možné zamezit možnému vyrojení ?

Někteří včelaří to řeší tím způsobem, pokud zjistí rojovou náladu ve včelstvu, že ruší matečníky ve včelstvu. Tímto způsobem nelze přímo zamezit vyrojení, pouze ě dobu možného vyrojení oddálit.

Větší pravděpodobnost k zamezení vyrojení lze docílit tím, že včelstvu odebereme matku a ponecháme tam pouze jeden nejzralejší matečník a zbytek zrušíme. S matkou můžeme odebrat několik plástů včel se zavíčkovaným plodem a vše to usadit do jiného úlu. Doporučuje se tuto matku vyměnit v průběhu sezóny.


Rojochyty

Rojochyt si můžeme snadno udělat a to tím způsobem, že před své stanoviště včel několik metrů postavíme prázdný úl do kterého vložíme několik souší ve kterých byl v minulosti plod. Roje snadno vyhledávají tyto prázdné úly. Při takovým rojochytu musíme být maximálně opatrní, neboť může tento prázdný úl obsadit i jiný roj, který se přesouvá až několik kilometrů od svého stanoviště.

Nesnažme se zvyšovat svůj stav včelstev na včelíně tím způsobem, že budeme odchytávat neznámé roje na různých místech na základě zavolání úřadů. Je to velice nebezpečné z více důvodů. K odchytávaní takových záletlých rojů mají hasiči zpracovaný ?bojový řád? a jsou vybavení vhodnou technikou.


Usazení roje

S rojem vždy vyletí přibližně polovina včel z úlu. V rojí jsou létavky, mladušky, trubci a vždy matka. Pokud je to první roj z úlu, je v něm vždy stará matka. V dalších rojích ze stejného úlu jsou vždy mladé neoplozené matky. Roj z úlu odnáší poměrně velké množství zásob.

Místo kde se roj usadí je závislé na tom, kde si sedne matka. Po nějaké době si do hroznu zavěsí celý roj. Poroje (další roje ze stejného úlu) s mladou matkou velice často mohou ulítnout na neznámé místo až několik kilometrů od původního místa včelstva. Tyto roje by se měly utratit.

Pokud jsme si jistí, že roj který máme pochází z našeho včelstva, po sejmutí je vhodné na několik hodin nechat v klidu nejlépe ve studené místností. Samotné usazení můžeme provádět dvěma způsoby.

Nejdřív si musíme připravit úl, který vydezinfikujeme alespoň plamenem. Do tohoto úlu vložíme cca dvě souše, aby matka mohla okamžitě klást a zbytek mezistěny. Vyrojené včelstvo dokáže za krátkou dobu postavit všechny mezistěny na kterých sedí.

Roj lze usadít tzv. náběhem a to tak, že před česno dáme nějakou desku na kterou vysypeme roj z rojáku. Po nějaké době nám včely začnou vcházet do úlu. Tento způsob je na pohled příjemný, ale poměrně zdlouhavý.

Rychle lze roj usadit tím způsobem, že na úl který je vystrojen postavíme prázdný nástavek nebo medník, do kterého vysypeme celý roj z rojáku. Včely obsadí úlový prostor, který je vystrojen a za několik hodin, případně další den můžeme prázdný nástavek odstranit. Tento způsob usazení roje nám trvat jenom několik minut.

V následujících dnech a zejména pokud není snůška, je dobré roj trochu pokrmit. Asi za pět dnů provedeme kontrolu roje a pokud zjistíme, že matka už klade vajíčka v souších, bude se jednat o starou matku a tedy o prvoroj. Je vhodné tuto matku vyměnit z nějakého chovu. Když matka začne klást vajíčka cca za deset dnů a nebo déle, bude se jednat o poroj s mladou matkou.


Kontrola vyrojeného včelstva

Známe-li včelstvo ze kterého byl roj, měli by jsme provést co nejdřív kontrolu. Necháme pouze jeden matečník a zbytek zrušíme. Včely s velkou oblibou staví matečníky u dolní loučky. Z těchto matečníků lze vychovat celkovým rozdělením původního včelstva mladé matky, ale musíme počítat s tím, že vždy se bude jednat o matky rojové.


Kdo jsou vlastně trubčice ? trubcokladné matky ?

Názor některých včelařů ?v úle mám trubcokladnou matku a nemohu jí najít?. Trubcokladnou matku nelze najít, neboť je to nezjištěný počet včel, které kladou neoplozená vajíčka. Včela má stejné pohlavní orgány jako matka kromě semenného váčku. Když nemohou včely krmit otevřený plod, začnou chaoticky klást vajíčka. Včely budou tento plod víčkovat (tzv. hrboplod) a za 24 dnů se budou líhnou trubci, ale bez významu z chovatelského hlediska. Takovému včelstvu přidávat oplozenou matku se velice těžce daří. Pokud by jsme takové včelstvo chtěli nějakým způsobem zachránit, musíme nejdřív donutit včely krmit otevřený plod, který odebereme z jiného včelstva, ale i tak pravděpodobnost přijetí matky je minimální. Je lépe trubcokladné včelstvo zrušit a snadno si pořídit jiné formou oddělku.


Oddělky

Je to velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdřív si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního odzkoušeného materiálů. Seznam všech chovů je v časopise Včelařství číslo 5/2007. Ty chovy jsou pod přísným dozorem veterinární správy a mají certifikát na vyšetření přítomností původce moru včelího plodu Paenibacilllus larvae.

Samotný způsob realizace oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu jako první od česna vložíme rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva a nebo z více včelstev odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Se zbytkem volného prostoru se nemusíme nějak zabývat.

Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme hustým medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezí plásty ve kterých je plod a to takovým způsobem, aby včely měly maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní odchod matky z klícky.

Přijetí matky poznáme velice jednoduše. Oddělek nehučí, včely na česnovém prostoru se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek po přijetí matky je vhodné postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsadit u větší rámkové míry alespoň 10 rámků. U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

Poslední články

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: