Krmná komora, krmný nástavek, to jsou pojmy, se kterými se seznámil každý nástavkový včelař. Někteří ji dokáží využívat, jiní včelaří v nástavkových úlech obdobně jako včelaři včelařící v úlech dvouprostorových. Metody ošetřování jsou různé. Záleží na tom, co od včelaření očekáváme.
Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v r 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. Tento včelař včelařil ve švábských ležanech (míra 26x36 cm) s ?polonástavky? v medníku tzv. klasicky. Přesto že byl odpůrcem nástavkových úlů, v jeho způsobu ošetřování bylo mnoho progresivního a poučného i pro mne, člověka, který hledal cestu ke skutečně nástavkovému včelaření.
Na jeho provozní metodě mě zaujalo především to, že nenechával svá včelstva nikdy hladovět. Krmnou komoru ( KK) používal nad včelstvy v době, kdy včelstva nevykazovala žádný přínos nektaru. V momentě, kdy snůška začala, KK přemístil nad oddělky, které byly umístěny ve včelíně s výlety na opačnou stranu než produkční včelstva. V době, kdy snůška ustala, včelstva vytočil a ihned nad ně přemístil z oddělků plnou KK. Včelstva tak byla neustále plná zásob, neomezovala matky v kladení a byla kdykoliv schopna využít jakoukoli snůšku. Tento způsob opakoval v závislosti na počtu snůšek na svých stanovištích. Zimní krmení tak u něj prakticky bylo jen jakési doplnění zásob.
První krok
Praktické zkušenosti pana Eiblemeira byly pro mne dalším impulsem k zdokonalení mé provozní metody. Několik svých včelstev jsem počátkem července nakrmil v 5-ti nástavcích 39*16*11 cukrem až na váhu 30 kg zásob a čekal co se stane dál.
Včelstva přezimovala nad očekávání skvěle a na jaře se dobře rozvíjela. Nepotřebovala žádné podněcování ani dodávání vody na jaře.To bylo také důvodem, proč jsem od něj v dalších létech zcela upustil. ? Rozšiřování? je samostatnou kapitolou nástavkového včelaření a není prostor ho zde podrobněji popisovat. Nad hlavními včelstvy jsem v polovině května následujícího roku vytvořil oddělky, ve kterých byly koncem měsíce většinou již mladé, kladoucí matky. Nad oddělky jsem umisťoval krmnou komoru z produkčních včelstev a ta dále rozšiřoval podle potřeby stavebními nástavky a nástavky se soušemi. Tedy vše probíhalo docela normálně, vlastně podle očekávání.
V produkčních včelstvech byl med, nad oddělky krmná komora se zbytky cukerných zásob. V mezisnůškovém období jsem KK vrátil zpět nad hlavní včelstvo.
Samozřejmě bylo trochu nešikovné sundávat oddělek o síle 2 a někdy i 3 nízkých nástavků při zásazích v hlavním včelstvu. Toto se mi nechtělo neustále opakovat. Moje vedení včelstev však neustále směřovalo k jednoduchosti a budoucnost mé původní záměry značně popravila. Největší problém byl prakticky jen v častějším vytáčení a nebyly-li k dispozici rezervní nástavky. Oddělky nad hlavními včelstvy jsem využíval k jejich zmlazení a výměně matek v září i v průběhu roku. Tuto metodu jsem postupně rozšiřoval na celý svůj provoz.
Co mi ukázaly včely
Včelstva však byla velmi silná i bez použití oddělků na podzim a tak jsem na jaře oddělky nevytvářel nad všemi produkčními včelstvy. KK se zavíčkovanými zásobami zůstávala nejvýše a rozšiřování bylo prováděna pod tuto komoru. To vedlo k dalšímu zajímavému zjištění. Bylo až neuvěřitelné s jakou rychlostí včely v případě nedostatku dokázaly tuto komoru vyprázdnit. Ještě pozoruhodnější však bylo, že včelstva s komorou vykazovala přínosy i v době, kdy včelstva bez ní měla na váze úbytek. Avšak tempo s jakou byl takovýto nástavek znovu zanesen zásobami byl pro mne tehdy zarážející a předchozí investice se rozhodně vyplácela. Z krmné komory se tak postupně stala komora plná medu a nebylo již nutné tento nástavek přehazovat nebo si jej značit, aby nedošlo k znehodnocování medu cukrem. Takto moje včely přetvořily mé včelaření na provoz, ve kterém je ve včelstvech jen med a původně KK se dnes nijak neliší svým obsahem od nástavků určených k vytočení. Proto také zimování u mne probíhá od té doby jen na medu. To samozřejmě ještě přispělo k dalšímu zefektivnění provozu a včelám toto hospodaření evidentně vyhovuje. Mnohým se může zdát, že takto přicházím o značné množství medu, když odebraný med nenahrazuji na zimu cukrem. Opak je však pravdou. Na hospodaření a rentabilitu je třeba se dívat dynamicky v dlouhodobějším horizontu, ve všech souvislostech.
Pouhý statický pohled,obzvláště na l rok, nám může přinést často jen zkreslené informace. Co v jednom roce jakoby ztratíme, se nám bohatě vrátí v roce dalším.
Přednosti medné komory (MK)
Nechci zde však popisovat přednosti zimování na medu.Chtěl jsem jen připomenout přednosti využívání krmné komory (v mém případě medné komory). Mezi ty nejzásadnější patří to, že včelstva jsou neustále zásobena přirozenou potravou, neomezují výrazně plodování, což má za následek plynulý rozvoj během roku i u našich kříženců s kraňkou. Důsledkem je neustálá snůšková připravenost a včelstva zaznamenávají přínosy i v případech, kdy ostatní, méně zásobená, začínají tzv. šetřit a mají pokles hmotnosti.
Je pochopitelné, že každé včelstvo má svůj plodový rytmus, který je závislý na genetickém potenciálu a také stupni rozvoje ( např.oddělky se chovají trochu jinak). Zřejmé však je, že jej ovlivňuje i stav přirozených zásob v úle při zachování dostatečného prostoru. Dle mých zkušeností je plodová křivka včelstev takto vedených více plochá, přirozenější a podobá se té, kterou mají včelstva v přírodě. To je také jeden, dle mého soudu, z důležitých bodů tzv. ekologického včelaření. Bohužel právě toto bývá často včelaři opomíjeno nebo si to vůbec neuvědomujeme.
Krmná komora může být ve včelstvu využívána místo mateří mřížky tak, že je nad plodovým hnízdem. Ovládají ?li včely daný prostor, prakticky se nestává, že by matka přešla nástavek se zavíčkovanými zásobami. Také takovéto opatření, tedy včelaření bez mřížky, zvyšuje v mnoha případech výnosy medu.
Vzhledem k tomu, že včelstva jsou již silná (spíše by se hodilo říci, že normálně vyvinutá) při zazimování, můžeme lépe využívat ranné snůšky, dovolí-li to počasí.
Včelstva netrpí žádným nedostatkem, rozvíjejí se na jaře plynule a nedostávají se tak snadno do rojové nálady, která bývá někdy v tuto dobu velkým problémem. Pochopitelně dostatečný prostor je zde jedním z dalších předpokladů úspěchu.
Díky dobré výživě jsou včely dlouhověké a v dobré kondici, čím se lépe využívá životní energie celého včelstva.
Harmonický rozvoj a kvalitní výživa mají za následek také vyšší vitalitu i odolnost včel vůči nosematóze a zřejmě i některým virovým onemocnění včel.
Zimní krmení prakticky odpadá. Je-li to potřeba, včelstvům a především oddělkům se dodají již jen hotové zimní zásoby v celých nástavcích. Dochází tak k dalším časovým i finančním úsporám.
Včelstva přirozeným způsobem ukončují plodování a nedochází tak ke zbytečnému opotřebovávání dlouhověkých včel. Z toho důvodu je i nebezpečí reinvaze roztoče V.d. menší, resp.je lépe zvládnutelné s ohledem na minimální množství plodu.
Mednou komoru nejen ?tvaruji? plodové hnízdo, ale také usměrňuji ukládání zásob. Využívám přitom přirozeného instinktu včel, že plod je vždy ve styku se zásobami. Toho lze velice dobře využít například i při pozdních snůškách. V tomto případě nám vhodné využití MK může nejen zachárnit včelstva, ale dokonce je i v kondici přivést do jarní snůšky. Loňský a letošní rok mi to jen potvrdil. Včelstva mívají geneticky danou různou schopnost ukládání zásob do vrstev a zvládávání přidávaného prostoru. To samozřejmě musím brát také při plánování prací ve včelstvech v úvahu.
Pro mne zde však čř platí jedna zásada. Při silné snůšce rozšiřuji pod MK, neboť volný nástavek je rychle zaplněn zásobami a ne plodem (nevěřící mohou využít i mřížku). Odtrhneme-li plodové hnízdo od zásob vložením prázdného nástavku, včely mohou tento stav napravit jen tak, že tento prostor vyplní zásobami (i z nižších nástavků). Další alternativa je ta, že se plodové hnízdo posune právě sem a prázdný prostor (nástavek či nástavky) bude z části zaplněn plodem i zásobami. Při snůšce je však plodové hnízdo tlačeno zásobami dolů. Tuto tendenci podpoříme na plno otevřeným česnem a také očky ve spodních nástavcích. Naopak v případech, kdy mi nevadí to, že zásoby mohou přijít i do plodového hnízda (nebo si to přeji), rozšiřuji zpravidla naopak nad MK. Toto lze využít i tehdy, že chceme získávat čistý druhový med, jak to dělá např. ing Jan Jindra z Roudnice n.L.
Medná komora nám samozřejmě poskytuje i další možnosti při ošetřování včelstev. Jde o různé jemnůstky, které si ale každý najde sám podle svého způsobu vedení včelstev.
Záleží skutečně jen na tom, co v danou chvíli a také do budoucna zamýšlíme a je pro včelstvo i včelaře nejoptimálnější.
Myslím si, že tento princip je tak jednoduchý, že ani není třeba pro představu žádných nákresů.
Využívání medné, chce-li někdo krmné, komory se pro mne stalo jedním z důležitých prvků nástavkového včelaření. Nejpozoruhodnější na tom všem je, že mi tuto cestu vlastně ukázaly mé včely samy.
Fotografie:
Suchá listopad 2004, Suchá duben 2005=srovnání
Eliška kontroluje zásoby v MK
Stanoviště Suchá 6.11.2004
Totéž stanoviště v 17.4. 2005 - jiný pohled
Další pohled na totéž stanoviště
Foto: archív autora
