Nektar přijímají od létavek úlové včely. Jak je ale možné, že řídký med - kropenina, který se prvně objeví v plástech, je již koncentrovanější než nektar, z něhož vznikl?
Zpracování nektaru úlovými včelami
Pozorování badatelů (Gallup, 1868; Doolitle, 1898; Miller, 1904; Root, 1927, 1928, 1932, 1933) ukázala, že jakmile úlová včela obdrží od létavky svou porci medu, vyhledá v úlu klidnější místo s menším provozem. Zde zaujme vertikální pozici hlavou vzhůru (obr. 1).
Obr. 1: Úlová včela koncentuje med. Sedí pak zdánlivě nečinně, avšak při tom zpracovává v nektar pomoci ústních ústrojů. Celý proces je znázorněn sérií nákresů (na obr. 2). Klidový stav zde ukazuje kresba 1. Včela nejprve roztáhne kusadla (mandibuly - md) a přední část sosáku (dprb) se posune směrem vpřed a dolů. Současně se objeví kapička nektaru v předústní dutině (pc - kresba 2). Postupným oddalováním přední části sosáku a jeho přitahováním zpět (kresby 3 a 4) se objevuje stále více nektaru, který nakonec jako kapka vyplní oblast mezi bází a koncem ústních ústrojů (kresba 5). Včela pak vtahuje celou kapku opět zpátky (kresba 6). To se nejprve projeví vydutím povrchu kapky (6a). Pak včela napřímí sosák a vtáhne zbytek (6b), načež sosák zase složí do klidové polohy (6c).
Obr. 2: Série schémat polohy ústních ústrojů při zahušťování nektaru
Popsanému procesu věnuje včela obvykle 5 až 10 sekund a opakuje ho s krátkými přestávkami po dobu asi 20 minut. (Udaný interval ovšem silně kolísá.) Takto je původní nektar, kapka po kapce, vystaven teplé a suché úlové atmosféře, což vede k rychlému úbytku vody. Tím je i vysvětleno, proč nektar, který je prvně uložen do plástů, má vyšší koncentraci než nektar nasbíraný na květech.
Když včela skončila popsanou práci, vyhledá buňku vhodnou k uložení kapky, kterou zahustila. Do buňky vstupuje břišní stranou obrácena vzhůru (obr. 3) a je-li buňka prázdná, potírá medem zadní konec horní stěny, odkud med stéká po dnu buňky. Když však buňka již nějaký med obsahuje, vsune do něho kusadla a jednoduše přidá svoji porci.
Za trvalé snůšky zejména velmi řídkého nektaru se úlové včely nezdržují procesem koncentrace, ale ihned uloží svou porci na strop několika buněk. Využívají k tomu i buňky s plodem, které tak plní dvojí úlohu. Tak se zrající kropenina vystavená maximálně možným povrchem poměrně suché a teplé úlové atmosféře postupně zahušťuje. Mezitím již domácí včely zase odebírají od létavek další porce nektaru.
Později včely kapky z buněk sesbírají a snad je mohou dále koncentrovat vyše popsaným postupem. Nakonec je uloží do buněk. Současně s procesem koncentrace probíhá i inverze cukrů, avšak to je již samostatný problém.
