Možná nebezpečí při dezinfekci ve včelařství a opatření proti nim

Za dobu své krátké velkovčelařské praxe jsem mohl vyzkoušet a praktikovat několik způsobů dezinfekce ve včelařství a zhodnotit dle svého měřítka nebezpečí, která mohou hrozit při jejich aplikaci.



Nejde mi v tomto článku o to abych odrazoval od dezinfekce ve včelařství, ale právě naopak, abych ale pouze upozornil případně na zvážení bezpečnostních opatření. Také článek je mnou psán zjednodušeně a jako soukromý pohled na část této problematiky. Jde spíše o komentář, který neobsahuje návody k aplikacím látek, určených k dezifekci.
Praktikoval jsem profylaktickou dezinfekci ve včelařství formaldehydem, parafínem, alkalickým chloranem a roztok louhu.

Formaldehyd je člověku velmi nebezpečná látka, která je navíc spojena s možnými karcinogenními účinky. Formaldehyd není problém, stejně jako např. kyselinu mravenčí objednat v lékárně. Je doporučovaná aplikace do nekonečného PE tunelu k výrobě pytlů, do kterých se naskládají včelařské pomůcky a zařízení a na horkou cihlu nebo jiný bezpečný zdroj tepla se položí nádobka s přesně spočítaným množství tekutého formaldehydu určeného k odparu.(Dvořák, Nasavrky - Školení prohližitelů 3/2007) Tuto možnost jsem nezkoušel, ale mám vyzkoušený jiný postup, který by mohl být vhodný u včelařských velkoprovozů. Je nutné mít uzavřený prostor - místnost, kde je možné takový nebezpečný prostředí plné odpařeného formaldehydu pohodlně, aktivně (ventilátorem) a důkladně odvěrat, před samotným vyskladnění. Kdo si myslí, že by se dala využít např. tepelná komora na ztekucování medu nebo sklepní prostor nad kterým se bydlí, velmi ohrožuje kvalitu medu a vlastní zdraví, protože to je špatná úvaha z hlediska hygieny. Prostor by měl být pokud možno samostatně stojící a vedle obydlené části zástavby. Aktivní odtah par formaldehydu musí být spustitelný na dálku a bez kontaktu s plynnou formou formaldehydu.
Také je tu jedno nebezpečí a to se týká otravy včelstev z dostatečně nevyvětraných souší a hlavně z náhodně potřísněného díla, na kterém zůstává formaldehydový bělavě solný "film" po odparu. V případě potřísnění rámků je vhodné buď je úplně vyřadit "z oběhu" a dát na zpracování. (vyvařit dílo, rámek vylouhovat) Druhou možností, kterou jsem ale nezkoušel je neutralizace čpavkem.

Aplikaci formaldehydu řadím mezi nejnebezpečnější a první v pořadí na stupnici zdravotních rizik.

Také se mohu podělit o zkušenosti s aplikací - parafínování. Podle mého jde o slibný, ale také ne bezproblémový způsob jak dezinfikovat. Budu stručný a výstižný. Je potřeba používat celokaučukové rukavice na rukou a mít na celém těle alespoň dvě vrstvy kvůli náhodnému potřísnění tekutinou, která může mít až 200 °C. Bezpečnostní víko u nádoby ve které je roztavený parafín, které je na dálku sklopitelné a CO2 hasící přístroj. Také. Nelze parafínovat v uzavřeném prostoru bez aktivního odvětrání. A také je velmi vhodné a myslím, že to lze při vyšších teplotách jen doporučit mít respirátor na ústech. Parafín se umí při takových vysokých teplotách také odpařovat a na fotografiích z mikroskopu mohu doložit jak takový parafín jako odpar vypadá. Takový prach ulpí v místnosti na všem a dokonce dokáže i ucpat kovové síto, které je proti vniknutí včel za ventilátorem. To je nutné pravidelně čistit během aplikace parafínováním, aby se nesnížilo množství objemu měněného vzduchu v místnosti.






Na obrázcích je zachycen odpar z roztaveného parafínu (prach).

Na žebříčku řadím parafín jako druhý nebezpečný způsob dezinfekce. Zohledňuji hlavně nebezpečí popálení při vysokých teplotách a vzplanutí a neméně nebezpečný prach, který může citlivějším osobám velmi uškodit.

Jako třetí způsob jsem zkoušel alkalický roztok chloranu sodného, který je velmi doporučován při dezinfekci v ohniscích moru včelího plodu na zařízení, které se nebude pálit. Jde v podstatě o roztok sava a louhu v určitém poměru. Také lze vyrobit takový silně alkalický chlornan, který by mohl být použit stejně jako parafínování a se stejným výsledkem. Bohužel se při aplikaci uvolňuje chlór, a ten u citlivějšách osob může taktéž jako předešlé prostředky, způsobovat respirační a zdravotní problémy. Tz. Nutné je znovu aktivní odvětrávání prostoru, kde se např. takovým roztokem dezinfikují rámky nebo podobné předměty běžné potřeby včelaře.
K tomuto bych rád sdělil osobní poznámku, že u nás v ČR známe ověřené postupy k dezifekci včelího vosku. Pokud jde o alkalický chlornan není dohledatelný fakt, že i určitá koncentace alkalického chlornanu umí po určitou dobu, teploty a za určitého tlaku dokonale vydenzifikovat předměty, např. jednoduchý nástavek namáčením. Asi se tento postup určitě u nás nezavede do postupů, protože školení v Nasarvkách (Krabec, Dezinfekce při zdolávání ohniska nákazy při MVP) vyvrací tuto metodu jako účinnou. Jak prý spory moru jsou při namáčení "vytláčeny" dále do dřevní hmoty je dokonalá dezinfekce namáčením podle vysvětlení nemožná. To je dle mého možné, ale pod určitým tlakem. To chci vyzdvihnout, protože dle mého názoru tu chybí u včelaře ověřená česká metoda, která by ukázala jak účinně dezinfikovat nejen tenkostěnný nástavek, ale také umělý rámek včetně umělé mezistěny. Toho lze teoreticky dosáhnout právě takovým velmi silně alkalickým chlornanu a do cca 40-50°C při určitém tlaku a času. Bohužel toto je asi sféra "připravených" a hlavně včelařů, kteří mají k takovému provádění zařízení. Nevím o včelařském provozu u nás, který by takovou technologii dezinfekce plástů vlastnil a dávám to za vinu zaostalosti, která v tomto případě u nás je.

Bezpečnost takového způsobu řadím taktéž na o něco nižší úroveň vedle parafínování na úroveň 2 a to hlavně kvůli uvolňování chlóru, na který když člověk citlivý není, ale po nějakém čase kvůli častému vystavení ve velkém provozu zcela jistě bude.

Jako poslední dezinfekční roztok bych rád zhodnotil louh. Jde při potřísnění zcela určitě taktéž o nebezpečné popáleniny (rozklad tkáně), kdy jestli ještě za vyšších teplot může působit razantněji. Jde v podtatě o roztok bez pachu, takže z mého osobního hlediska lze velmi dlouhodobě bez újmy na zdraví takovou dezinfekci provádět. Něco jiného je potom za tepla rozkládající se zbytky díla z rámků nebo nástavků, které je také nutné aktivně odvětrávat spolu s parami vody. Z mého provozního pohledu jde o jeden z lepších způsobů jak ve velkém vydezinfikovat hlavně rámky s drátky, které jsou po vyváření na vosk nachystány jako další kolo k dokonalé profylaktické dezinfekci. Je opět nutné a logické mít celokaučukové rukavice zahalené celé tělo a obličej si nejlépe chránit průhledným štítem nebo alespoň brýlemi. Je nutné mít poruce čistou vodu k případnému opláchnutí nebo okamžitě tekoucí vodu při přímém zásahu nějaké části těla.

Také horký roztok louhu je velmi nebezpečný a řadím ho na třetí úroveň nebezpečnosti. To proto, protože nehraje až tak velkou roli jeden aspekt a tím je škodlivost zápachu na zdraví člověka.

Nelze říci, že dezinfekce pomůcek a příslušenství ve včelařství je něco příjemného a obzvláště při vysokých stavech včelstev u jednoho chovatele. Lze ale říci, že jeden velkochovatel může mít v poměru velmi velký vliv na zdravotní situaci svých včelstev. Když jsme u poměrů mezi malochovatelem a velkochovatelem včelstev a způsobu zvolené dezinfekce musí se volit ty nejúčinnější metody a nemůže se spokojit s pouhým opalováním, teplem, atp. Obzvláště jde-li o špatnou nákazovou situaci u plodu.
Jako na závěr si dovolím otázku: Jak často dezinfikujete a obměňujete své vybavení? Tím je myšleno nejen dílo, ale také hlavně úly nebo části úlů, rámky? Myslím si, že nemůže být nic horšího než včelař, který mávne rukou a zanedbá své dezinfekční pravidelné povinnosti jako chovatel včelstev, který mu ukládá dokonce veterinární zákon. Zodpovědný za dobrý zdravotní stav hospodářského zvířete přeci nese chovatel!


Zdroje: http://www.irz.cz/repository/latky/formaldehyd.pdf
Školení prohližitelů včelstev Nasavrky 3/2007

Poslední články

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: