Finské (norské) zimování

Volně žijící včelstva zastaví stavbu díla obvykle v období kolem letního slunovratu. Často se stane, že včelař nemá dostatek kvalitních plástů pro včelstva. Buď rozšiřuje počet včelstev, nebo je mnoho plástů poškozených, příliš tmavých s množstvím choroboplodných zárodků...

V období počátku srpna je vhodná doba pro to, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů. V úlu už je množství včel bez práce a do podzimu se najde dostatek možností na donesení potřebného pylu i výchovu početného množství zdravých přezimujích včel.

Princip je jednoduchý:

Původní úl dáme stranou a na jeho místo postavíme nový, nebo jiný dezinfikovaný prázdný úl. Ze starého úlu vyjmeme jeden plást s aspoň částí otevřeného plodu (nejlépe pokud je na něm i matka), vložíme do středu prázdného úlu a zbytek prostoru úlu vystrojíme mezistěnami. Pokud původní včelstvo obsedalo 3 nástavky, vystrojíme mezistěnami pouze dva, tedy asi o třetinu méně, než obsedalo včelstvo na starých rámcích.
Pak ze všech plástů původního úlu ometáme včely a pomocí náběhu, nebo smyku je necháme vběhnout do nového úlu k matce. Původní úl odstraníme mimo dosah včel, ometené plásty s plodem vložíme do jiných včelstev nejlépe nad mřížku (s výhodou do těch, které potřebujeme posílit, nebo připravit pro finské zimování v následující etapě).
Včelstvo smetené na mezistěny (a jediný plást s plodem a matkou) musíme ihned začít intenzivně krmit. Nejlépe vychladlým, sirupem (3 kg cukru na 2 litry vody - ohřát až téměř k bodu varu tedy do okamžiku, kdy už sirup zprůhlední, podávat vychladlé pod asi 40 stupňů). Pro prevenci loupeže je nejlepší nechat sirup vychladnout na teplotu venkovního vzduchu. Pro finské zimování je nutné připravit kvalitně zatavené mezistěny. Obr.2 dokumentuje, jak to může dopadnout, když drátek nebyl v mezistěně dokonale zataven po celé délce. Pokud by se včelstvo i s matkou smetlo na mezistěny rovnou je téměř jisté, že ráno najdeme úl prázdný. Bez toho plástu s otevřeným plodem to prostě nejde.

Včelstvo se asi půl hodiny konsoliduje, pak teprve začne sirup odebírat a nejpozději přes noc už začne intenzivně stavět nové dílo. Matka obvykle stihne ukořistit několik čerstvě postavených buněk, kam položí vajíčka, takže druhý, nejpozději třetí den je možno odebrat původní starý plást a nahradit ho mezistěnou. Matku i včely z tohoto plástu opatrně smeteme do úlu a plást přidáme jinému včelstvu. Pokud plást odstraníme později, nebo vůbec tak včely využijí každou i nedostavěnou buňku pro uložení zásob a matka, která váhavě opouští atraktivnější starší plást nemá kam klást, protože včelstvo vše nově postavené zanese zásobami. Pokud plást odebereme včas, tak matka možnost výběru nemá a už si to zařídí, aby jí včely nechávaly nově postavené buňky ke kladení v dostatečném množství a na správném místě. To je pro úspěch metody stejně podstatné, jako intenzivní krmení bez přerušení. Zkušennost říká, že na stavbu 1dm plástové plochy je třeba téměř 0,1kg cukru (pro jeden stavěný plást 39x24 asi 0,9 až 1kg cukru). Silné včelstvo je tak schopno postavit 22 i více plástů této míry. Je jen potřeba nejpozději po týdnu přeložit krajní plásty blíž ke středu, nebo vzájemně prohodit spodní a horní nástavek, aby byly všechny mezistěny postaveny pěkně po celé plástové ploše. Všechen dodaný cukr se na stavbu nespotřebuje, podstatná část ho v nově postavených plástech zůstane jako zásoby. Mohutný a trvalý přísun krmení a potřeba je někam uložit jsou hnacími momenty včelstva pro stavbu. Množství postaveného díla pak závisí jen na věkovém a početním stavu včelstva.
To vše obvykle probíhá bez problémů a tak zbývá jediná podmínka - dostatečné možnosti sběru a úložného prostoru pro pyl. To však už záleží na odhadu včelaře, zda následující počasí a stanoviště sběr pylu umožní. V počátcích mého pokusničení s touto metodou jsem měl vždy obavy, že včelstvo se tímto nepřirozeným donucením ke stavbě a sháněním pylu nepřiměřeně oslabí. Po několika letech zkušenností jsem však dospěl k názoru, že metoda je sice poměrně pracná a zvyšuje náklady na včelstvo, ale výsledný efekt se vyplatí.

Tento postup lze např. jednorázově provést u poloviny počtu včelstev na jednom stanovišti. Za cca týden až 10 dní by bylo možno provést totéž s druhou polovinou včelstev. Pak můžeme vrátit zpět původní plásty s plodem a doplníme nástavek původními plásty se zásobami, nebo zaplodovanými plásty z druhé poloviny finsky zimovaných včelstev. Tak budou všechna včelstva v dostatečné síle i výbavě (pylové i glycidové zásoby) pro úspěšné přezimování a navíc jsme získali slušnou zásobu rezervních plástů. Ty můžeme využít při nedostatku plástů pro rozšíření oddělků tak, aby se i z pozdních oddělků vykrmila kvalitní přezimující včelstva, která mají předpoklad dobrého rozvoje na jaře.

Pokud finské zimování děláme z důvodů ozdravení včelstev (např. od nosemy, snad i zvápenatění včelího plodu) tak můžeme zásah provést u celé včelnice najednou a plásty s plodem likvidujeme vytavením. Pokud je nám líto zničit to množství plodu, tak soustředíme plodové plásty k vylíhnutí do jednoho, či dvou úlů. Po vylíhnutí je třeba tmavé plásty vytavit, a použitelné dezinfikovat a uskladnit do příští sezony. Pak je vhodné i tato včelstva převést na mezistěny a ozdravit je tak dodatečně.

Přesto, že popis je pro nástavkové úly, mám k dispozici pouze aktuální fotografie Čejkova úlu. Ale princip je stejný. Pro ilustraci přiložené obrázky dokládají použitelnost metody finského zimování při potřebě pozdního převodu včelstva na jinou rámkovou míru se současným ozdravěním včelstva:
 Slabé včelstvo (stižené v průběhu sezony několika devastujícími příhodami) obsedalo pouze 17 plástů 39x 24. V neděli 3. srpna jsem je smetl na 7 mezistěn rámkové míry 42x33 a nasadil sklenice se sirupem s 8 kg cukru. Obr.1 je z úterka podvečer, kdy jsem místo vyprázdněných sklenic dal další jednu se sirupem a jednu s roztokem cukru přes podněcovací víčko (celkem 6kg cukru). Z obrázku je patrné, že včelstvo staví i v dolních partiích posledního rámku. Na plástu postaveném v pozadí obrázku je patrné, že použité mezistěny nevyplňují zcela plochu rámku. Přesto je včely při dostatečném přísunu krmení dostaví. Systém Čejkova úlu umožňuje při tak příznivém vývoji situace přidat další mezistěnu.
 V sobotu 9.8. jsem včelstvo rozebral (ze zvědavosti jsem kontroloval množství plodu) a odhalil závadu (viz. obr.2). Nahradil jsem ji jinou mezistěnou a doplnil množství krmení o cca 1kg cukru. Ve druhé polovině srpna ještě zkontroluji množství glycidových a pylových zásob na zimu.

Obrázek 1
Finské zimování podle J. Kaly

Obrázek 2
Finské zimování podle J. Kaly

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: