Kalendárium - únor

Únor je typický zimní měsíc a často se podobá, pokud jde o počasí, lednu. Přece jen je jaro už blíže a to je poznat i na délce dnů?, píše Ing. Čermák, CSc. v úvodu Kalendária v roce 1998.



Zároveň připomíná, že únor již přináší i první teplé dny, v nichž se včelstva prolétnou a u podezřelých včelstev je možné vykonat informativní prohlídku.

Silné mrazy nevadí

Pro únorové Kalendárium 1993 píše Ing. Řeháček: ?Z dlouhodobého pozorování lze tvrdit, že silné mrazy v lednu a únoru působí velice blahodárně na přezimování, na zdravotní stav včelstev z hlediska nosematózy, ale hlavně na jejich příznivý rozvoj v předjaří.?

Připravený včelař je ve výhodě

RNDr. Škrobal, CSc. v únoru 1992 píše, že je vhodné před očekávaným proletem včel uvolnit česna od mrtvolek, měli a nebo případného zledovatělého sněhu. Pokud to dovolují fyzické síly, doporučuje posypat úlové předpolí pískem, popelem, pilinami, nebo slámou, nebo dočasně položit jiný vhodný materiál, jako černou fólii, lepenku apod.

Prolet, pozorování a úklid

Ing. Janoušek v roce 1988 popisuje základní projevy včelstva při proletu: ?U těch dobře vyzimovaných a zdravých včely hromadně vyletují, kálejí hnědé výkaly mimo úl a vracejí se zpět. Pokud pobíhají neklidně po letáku a po stěně úlu, je to příznak osiřelosti. Přítomnost včel s naduřelými zadečky a kálení včel v česně signalizuje úplavici. Jsou-li výkaly vodnaté a barvy našedlé až žlutobílé, je příčinou úplavice nosematóza.?

Při každém proletu včely vynášejí mrtvolky a mnoho z nich zůstane ležet na letácích. Jaroslav Pernica považuje v Kalendáriu 1991 za velkou výhodu, je-li včelař proletu přítomen. Nejen že se může informovat o stavu zimujících včelstev, ale po skončení proletu může vynošené mrtvolky včas odklidit, aby si k úlům nezvykly nalétávat sýkorky. Rovněž doporučuje omýt výkaly ze stěn úlů dříve než zaschnou.

Včelstva neuteplovat, česno nezužovat!

V únorovém Kalendáriu Ing. Řeháčka se v roce 1993 také dočteme, proč je v únoru důležité oddalovat začátek plodování: ?Prázdné buňky v chomáči jsou obsazené včelami, aby povrch chomáče byl co nejmenší. Začne-li matka klást, musí dělnice tyto buňky uvolňovat pro plod a povrch chomáče se zvětšuje. Tím také roste potřeba energie na jeho zahřátí. Na začátku plodování dělnice odebírají bílkoviny nejdříve ze svého bílkovino-tukového tělíska.? Pak následuje, podle Ing. Řeháčka, konzumace pylu. Ten má však na rozdíl od cukerných zásob vysoký podíl nestravitelných látek a výkalové vaky včel se začnou rychle plnit. To s sebou přináší nebezpečí propuknutí nosemy. Nenastane-li včas teplé počasí a sním možnost přinášet pyl zvenčí, dojde k požeru larev. Vývoj takového včelstva se na dlouhé týdny zastaví, protože včely jsou upracované, pylové zásoby vyčerpané a nové dělnice se nelíhnou.

Možnost první záměny nástavků

Na to nás upozorňuje v roce 1999 přítel Boháč. ?U kombinovaného provozu (systém Dadant) podsazují někteří včelaři vrchní nízký nástavek se zásobami pod vysoký nástavek plodištní. Totéž je vhodné provést u nízkonástavkových úlů, pokud ve vrchním nástavku není plod.

Připravit se na výsadbu včelařských dřevin

V únoru 1990 doporučuje Mojmír Pagač připravit se na výsadbu dřevin, zejména včelařských vrba a připomíná významnou a velmi bohatou sbírku vhodných klonů vrb, které shromáždil Ing. Jiří Mottl, CSc. Řízky těchto vrb je možné získat ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Uherském Hradišti - Kunovicích.

Koncem měsíce obnovit napajedlo

Během tání sněhu se na zemi objevuje mnoho kaluží. Ty v blízkosti úlů mohou být infikovány sporami nosematózy, případně zárodky jiných nemocí. Proto se snažíme, aby včely měly vždy k dispozici zdroj pitné vody. V této době, kdy zejména noční teploty ještě klesají pod bod mrazu, nelze použít napajedla ohrožená poškozením mrazem. Velkým přínosem pro včely bude takové napajedlo, které dokáže zachytit sluneční energii, aby jeho voda nebyla příliš studená. Včely jej pak budou hojně navštěvovat. Napajedlo však nesmí vyschnout. Umístěno musí být tak, aby nebylo znečišťováno včelami při vyprazdňovacích proletech. Přesto jej pravidelně omýváme desinfekčním roztokem - nejlépe každý týden. Vodu lze také podávat přímo v úlu, např. česnovým napajedlem, což ovšem nelze zvládnout při větším počtu včelstev.

Poslední články

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: